Je to více než čtvrt roku, kdy v Praze začala platit nová pravidla pro reklamní plachty. Dosud vymáhané pokuty se pohybují v řádech tisíců a desítek tisíc korun, zmizely jednotky nosičů. Mimo rezervaci a památkové zóny jsou plachty povolené, takže může dojít k jejich nárůstu.
Plachty stejně jako další reklamní nosiče vytvářejí ve městech takzvaný vizuální smog. Ten podle odborníků negativně ovlivňuje psychické rozpoložení člověka, jeho podmínky pro život a nepřímo i zdraví. V případě billboardů a reklam na mostech také zhoršuje pozornost řidičů na silnicích a dálnicích.
Nová pravidla, která v Praze vstoupila v platnost 1. července letošního roku, pro reklamní plachty prakticky stanovila dvojí režim. Metropoli dělí na rezervaci a památkové zóny, kde plachty nesmějí na fasádě viset vůbec, a na zbytek města, kde mohou naopak zůstat. Nesmějí být pouze nasvícené a musejí se nacházet na slepých štítech domů.
Přesná definice slepé štítové stěny v nařízení není. Magistrát předpokládá, že je to ta bez stavebních otvorů, tedy dveří a oken. Nová pravidla hlídá živnostenský a občanskosprávní odbor.
Pokuty dosáhly 59 tisíc korun
„K dnešnímu dni (27. září, pozn. aut.) bylo řešeno 86 plachet, v šesti případech byla reklama odstraněna na místě, v deseti byla stanovena lhůta k odstranění, uložené pokuty dosahují 58 500 korun. Ve zbylých případech nejsou rozhodnutí pravomocná – ať již z důvodu podaných odporů, nebo odvolacího řízení. Řada případů je stále ve stadiu zjišťování šiřitele nebo shromažďování podkladů pro posouzení správním orgánem,“ sdělil mluvčí magistrátu Vít Hofman. Většina podnětů podle něj chodí přímo od občanů.
„Data o uskutečněných kontrolách a uložených pokutách stejně jako realita v ulicích města dokazují, že regulace reklamních plachet zatím nefunguje. Dokud budou ukládány pokuty ve směšně nízkých výších jako dosud, reklamní společnosti je s úsměvem na rtech zahrnou do konečné ceny pro inzerenty a nic se nezmění,“ myslí si Zdeněk Jahn, provozovatel webu nelegalnireklama.cz, který spravuje facebookovou a instagramovou skupinu Přidej se a strhni to.
Majitelé domů přijdou o peníze
Podle Hofmana není problém centrum města, ale spíše lokality mimo památkové rezervace. „Na zbylém území, zahrnujícím i území památkových zón, je situace složitější. Každopádně lze uvést, že nejvyšší počet reklamních plachet se nachází na zbylém území, které definuje § 1 odst. 3 předmětného nařízení, tedy mimo památkově chráněné území,“ tvrdí Hofman. Celkově se prý v metropoli může jednat o řádově stovky reklamních plachet, které jsou umístěny v rozporu s novelizovaným nařízením.
Svaz provozovatelů venkovní reklamy nemá podle svého prezidenta Marka Pavlase statistiky mapující počet reklamních plachet, protože nepodléhají „schvalovacím procesům“. „V obecné rovině lze očekávat, že se plachty budou přesouvat z lokalit, kde jsou zakázané, do lokalit, kde jsou povolené. Domníváme se tedy, že plachet na okrajích měst přibude,“ napsal Ekonews Pavlas.
Zatímco billboardy přinášejí peníze například Správě železnic, městským částem nebo majitelům pozemků, plachty jsou často přínosné pro majitele nemovitostí. Podle iniciativy Přidej se a strhni to například Praha pronajímá své pozemky pro více než tisíc billboardů. Za rok 2023 za ně město utržilo nájemné ve výši 53 milionů korun bez DPH.
Majitelé domů mohou utržit za plachtu na svém domě řádově jednotky tisíc měsíčně. Přísnější pravidla se jim proto nemusejí líbit. „Když to nemůže svítit, tak dům dostane výrazné méně peněz. Přijde mi, že to celé je nějaký vtip. Naše SVJ nemá peníze na to vymáhat škodu po městě, ale doufám že nás bude víc a někdo se toho ujme. Pokud by to takhle bylo na deseti místech, tak to půjde do desítek milionů,“ napsala ve facebookové skupině Přidej se a strhni to jedna z Pražanek.
Venkovní reklama obtěžuje skoro třetinu Pražanů
Předchozí snahu magistrátu o omezení plachet napadali jejich vlastníci u Evropské komise i Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS), který vedl s hlavním městem správní řízení. Vadilo mu, že plachty nejsou ve stejném režimu jako billboardy, což ale nešlo, protože plachty přichycené na fasádu pouze lanky nejsou stavbou.
Hlavní město nakonec v návrhu regulace venkovní reklamy upravilo podmínky tak, aby zohlednilo obavy ÚOHS. Přísnější režim proto zůstává jen v širším centru. Jak dopadne v kontextu plachet a souvisejícího reklamního smogu zbytek Prahy, tedy takzvaná třetí zóna, ukáže čas.
Podle průzkumu agentury Ipsos z listopadu 2023 obtěžuje venkovní reklama téměř 30 procent občanů Prahy, 83 procent jich rozhodně nebo spíše souhlasí s tím, že by se množství venkovní reklamy mělo regulovat. Reklamní plachty a malby na fasády by chtělo více regulovat 47 procent respondentů. Nejvíce by se podle Pražanů měly regulovat billboardy a bigboardy (80 %).
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
