Klíčové materiály, které mají Česko dovést k zelené transformaci, čekají zatím „v šuplících“. Vláda je na svém jednání v červenci po diskusi odložila, aby prý prioritně projednala tendr na dva nové jaderné bloky pro elektrárnu Dukovany.
Podle expertů sledujících detailně situaci se politici zalekli humbuku a dezinformací, které předložení dokumentů doprovázely, a budou se je snažit dál okleštit. Hlavní brzdou je ministerstvo financí, uvádí jeden ze zdrojů ze státní zprávy.
Návrh Státní energetické koncepce ČR (SEK), který vznikl na ministerstvu průmyslu (MPO), aktualizace Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NKEP), v jehož obrysech se angažuje vedle MPO i ministerstvo životního prostředí (MŽP), a Politika ochrany klimatu v ČR (POK) z pera MŽP. Žádný z těchto materiálů, které Česko potřebuje pro zelenou transformaci ekonomiky, abychom mohli zamířit k uhlíkové neutralitě v roce 2050, ke které se zavázaly všechny členské státy EU, vláda zatím neprojednala. NKEP přitom musí vláda povinně předložit Evropské komisi.
„Ve chvíli, kdy se tomu začalo říkat ‚český green deal‘, tak se to úplně zabilo. Přitom všem uniká, že jde pouze o plány, nikoli jejich naplňování. Tipuji, že dva dokumenty s účastí MPO se do Vánoc v tichosti schválí v nějaké zkrácené verzi, u Politiky ochrany klimatu reálně hrozí, že vůbec neprojde,“ říká expert, který celý proces detailně sleduje a nepřál si být citován.
Z vyjádření na tiskové konferenci po jednání vlády vyplynulo, že ministři chtěli údajně nejprve řešit problematiku jaderných bloků. Zároveň se zjevně zalekli negativních informací, které se začaly ve veřejném prostoru objevovat, zejména strach ze zdražení energií, pohonných hmot a nepodložená obava, že Česko se snaží mít ve svých klimatických závazcích větší ambice, než by muselo.
Ať už jsou důvody jakékoli, materiály procházejí nyní dalšími změnami. „Předpokládáme, že by se dokumenty měla vláda zabývat do konce tohoto roku,“ napsal Ekonews David Hluštík z tiskového oddělení MPO s tím, že SEK je zásadní pro další rozvoj české energetiky, protože ovlivní klíčové oblasti jako rozvoj jaderných zdrojů, investice do přenosové soustavy, legislativní změny a spolupráci s okolními státy.
„V dokumentech nebyly nedostatky, jednalo se o drobné formulační úpravy s cílem vyhnout se dezinterpretaci dílčích pasáží,“ dodal.
MŽP proti všem?
Když došlo k odložení materiálů, ministr životního prostředí Petr Hladík na vládě kvůli zahraniční cestě zrovna chyběl. „Zároveň došlo ke změně na postu ministra průmyslu a obchodu, kterým se stal Lukáš Vlček, a ministr očekává diskusi nad Politikou ochrany klimatu jak s novým ministrem průmyslu, tak vládou jako celkem. Ta se k jejímu schválení zavázala ve svém programovém prohlášení. Politika ochrany klimatu ani Státní energetická koncepce nejdou nad rámec schválených mezinárodních cílů nebo legislativy,“ zdůrazňuje mluvčí MŽP Veronika Krejčí a dodává, že konkrétní termín pro schvalování POK zatím určen není.
K materiálu se podle informací Ekonews sešlo připomínek na více než tři sta stran. Většina z nich byla tak zvaně vypořádána, tedy text byl upraven anebo problém vysvětlen, některé ale zůstaly. Mezi námitky se najdou i takové jako z pera Českomoravské konfederace odborových svazů, který se odvolává na uhelnou komisi a na to, že POK se nebere v úvahu studie, které Green Deal považují za nereálný materiál.
Neziskové organizace jako Hnutí duha nebo Greenpeace či Centrum pro dopravu a energetiku nyní kritizují, že ministerstva průmyslu a obchodu i životního prostředí návrhy Státní energetické koncepce ČR a Politiky ochrany klimatu v ČR v mezičase v tichosti upravily. Nově předložené dokumenty obsahují nižší cíle pro snižování emisí skleníkových plynů a ochranu klimatu pro roky 2030 i 2050.
Politika ochrany klimatu v ČR (na jejíž klimatické cíle se odkazuje návrh Státní energetické koncepce) šla na jednání vlády 17. července s cílem snížit emise skleníkových plynů do roku 2030 o 59 procent oproti roku 1990. V upraveném dokumentu ve vládním systému eKlep je ale uveden cíl jen 55 procent, sdělily organizace. Přitom dosažitelné snížení v Česku je dle odborného modelování, které je podkladem pro strategie, až 68 procent.
Pro rok 2050 měla vláda původně stanovit cíl dosažení klimatické neutrality (tedy vypouštění jen takového množství emisí, které se bude dařit zachytávat a ukládat, pozn. aut.). Nově dokument uvádí vágní formulaci: „Cílem do roku 2050 je směřovat k dosažení klimatické neutrality.“
Strategie strategií
Podle zdroje ze státní správy, který se nepřál být citován, je vedle tří zmíněných dokumentů „u ledu“ i takzvaná Strategie 2030+ (idea ex-premiéra Bohuslava Sobotky z roku 2017, pozn. aut.), která sleduje 17 mezinárodních cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Podle zdroje Ekonews nejvíce schvalování důležitých materiálů komplikuje ministerstvo financí v čele se Zbyňkem Stanjurou. Důvody pro odmítání zákonů jsou jednak hodnotové, jednak rozpočtové.
Podle Koželouha už mírná většina států EU plán jako je Vnitrostátní plán České republiky v oblasti energetiky a klimatu (NKEP) Evropské komisi poslala. „Státní energetická koncepce ani Politika ochrany klimatu nejsou závazné, nicméně pokud Politika ochrany klimatu spadne ze stolu, bude to pro resort životního prostředí ‚ponížení‘. Přitom je z těch materiálů nejlépe zpracovaný,“ říká Koželouh.
Podle Kouželouha je dalším klíčovým bodem dokončení Lex OZE 3, zákona, který zavádí moderní principy do energetiky, jako jsou akumulace či agregace a přináší zapojení nových hráčů do. „Tam se bohužel současně diskutuje i podpora pro uhlí, která je diskutabilní z hlediska evropského práva, resp. veřejné podpory,“ říká Koželouh. Zákon je nyní ve druhém čtení.
Ministerstvo financí se k celé věci odmítlo vyjádřit. „MF se standardně drží zásady, že nekomentuje přes média materiály jiných resortů, které dosud nebyly vládou projednány,“ sdělila Gabriela Krušinová z tiskového oddělení ministerstva financí.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
