Kvůli skládce u Čáslavi probíhá řada soudních sporů o stamiliony korun i trestní stíhání. Nyní je zavřená. Společnost AVE CZ ji sice může podle ministerstva životního prostředí rozšířit, ale krajský úřad to zatím nepovolil.
Skládka u Čáslavi patří v rámci Česka k těm větším a po rozšíření by se propracovala na jedno z čelních míst. Má se totiž téměř zdvojnásobit. To se nelíbí části obyvatel Čáslavi, zejména těm sdruženým ve spolku Zelená Čáslav.
Odpůrci skládky, která je od prvních čáslavských domů vzdálená zhruba 400 metrů, mohou rozhodnutí o jejím zprovoznění zdržet. Odpadová společnosti AVE CZ, v níž má podíl mimo jiné miliardář Daniel Křetínský, totiž zatím od Krajského úřadu Středočeského kraje (KÚSK) nezískala povolení.
„Papír“, který ke znovuotevření skládky chybí, se nazývá integrované povolení. To stanovuje závazné podmínky provozu tak, aby vliv na životní prostředí jako celek byl co nejmenší.
„Probíhá správní řízení, které je neveřejné a ke kterému mohou uplatnit připomínky účastníci řízení, dotčené správní úřady a veřejnost,“ uvedla k procesu Markéta Prokešová z tiskového odboru KÚSK. Není tak jasné, kdy k opětovnému otevření skládky dojde.
Zelená Čáslav chce bojovat
Zelená Čáslav se přihlásila jako účastník řízení. „Podali k tomu vyjádření asi na 30 stránkách, kde zpochybňují zejména EIA (posouzení vlivu na životní prostředí, pozn. aut.). Pokud jim kraj vydá integrované povolení a povolí 28. změnu, tak Zelená Čáslav podá odvolání na ministerstvo životního prostředí, bude proti skládce bojovat, a bude následovat podnět ministrovi Hladíkovi na přezkum EIA,“ uvádí Vlastislav Málek, bývalý starosta Čáslavi. Ten se Zelenou Čáslaví spolupracuje a před lety rozjel boj o doplacení stovek milionů korun, které podle propočtů Čáslavi AVE CZ městu dluží za ukládání odpadů na skládku.
Jak doplňuje mluvčí krajského úřadu, novou etapu – označenou v dokumentech jako IV.B – nelze provozovat bez pravomocného integrovaného povolení. „Pokud dojde k odvolání některého z účastníků řízení a rozhodnutí nenabude právní moci, nelze uvedenou etapu provozovat do doby pravomocného rozhodnutí, to znamená, že podané odvolání v daném případě má odkladný účinek,“ vysvětluje.
„Když už tady skládka je…“
O rozšíření skládky u Čáslavi se jedná déle než dva roky. Provozovatel nejprve musí získat zmíněnou EIA. O tu AVE CZ požádala už na konci roku 2022, načež ministerstvo životního prostředí odpadové firmě vrátilo dokumenty k dopracování. AVE CZ je znovu dodala loni v lednu a v září ministerstvo rozšíření skládky u Čáslavi schválilo. Teprve poté mohla AVE CZ požádat o integrované povolení, na které nyní čeká.
Zatímco čáslavská radnice za nynějšího starosty Jaromíra Strnada (ČSSD) skládku podporuje, část obyvatel je proti. Spousta z tábora těch druhých souhlasí s názorem, že AVE CZ uložila na skládku mnohem více odpadu, než za který zaplatila. Což potvrdila i řada soudů a na další rozhodnutí, zda AVE CZ bude muset doplácet další stamiliony se čeká.
Nespokojenost se skládkou dávali obyvatelé Čáslavi najevo i při veřejném projednávání rozšíření skládky loni v dubnu. Čáslavští vystupovali s námitkami a dotazy, které se týkaly rizika zahoření skládky, kontaminace spodních vod, vlivu skládkového plynu (metanu) na klima, zápachu skládky či výskytu chráněného křečka polního vblízkosti skláádky.
S posledně zmíněným se při projednávání pojil jednoduchý dotaz do sálu na to, kdo z veřejnost v sále cítí zápach ze skládky. Povstali téměř všichni přítomní v sále – cca 190 občanů.
„Vedení města se samozřejmě nelíbí, že skládka ve městě je. Bohužel tomu tak ale je a nikdo už ji nikam neodveze, tak tedy ať z jejího provozu má město příjmy, které by měly být v celkové výši cca jedné miliardy korun,“ odpověděl starosta Strnad na dotaz Ekonews, proč skládku podporuje.
Zatím chtějí plnit do roku 2030
Skládka by se podle schválené EIA měla rozšířit ze současných 2,7 milionu metrů krychlových o dalších 2,5 milionu kubíků. Pro takzvanou etapu IV.B má už AVE CZ na skládce vybudovanou vanu – tedy plochu, kam se bude odpad navážet. Tam by se mělo vejít zhruba 595 tisíc metrů krychlových.
„Navýšení kapacity skládky o etapu IV.B zajistí kontinuitu v nakládání s odpady v období cca následujících pěti let, tedy v období před zákazem skládkování využitelných odpadů,“ uvádí za AVE CZ mluvčí Pavla Ivácková. Jinými slovy, odpadová společnost předpokládá, že do roku 2030 dojde k zaplnění etapy IV.B.
„S ohledem na další vývoj v odpadovém hospodářství budeme eventuálně postupně žádat o povolení dalších etap, k jejichž zaplnění bude docházet až po roce 2030,“ dodává Ivácková. Upozorňuje totiž, že rok 2030 neznamená konec skládkování odpadů obecně, ale zákaz skládkování výlučně odpadů využitelných (tedy zejména komunálních).
Za půl miliardy čistého
Z vyjádření AVE CZ vyplývá, že odpady z Čáslavska a dalších míst zatím míří do Benátek nad Jizerou, kde je další skládka této společnosti. Ta se má rozšířit o 4,6 milionu až na 11 milionů metrů krychlových, posouzení vlivu na životní prostředí bylo schváleno loni na jaře.
Benátky se tak zřejmě do pár let stanou největší tuzemskou skládkou. Ďáblická skládka u Prahy, která je už zavřená, měla projektovanou kapacitu zhruba 5,2 milionu kubíků.
AVE CZ by ráda zvětšila i další svoji skládku u Nasavrk v Pardubickém kraji, a to o 700 tisíc na 1,7 milionu metrů krychlových.
Kromě skládek u Čáslavi, Benátek a Nasavrk společnost AVE CZ provozovala podle své výroční zprávy v roce 2023 další čtyři skládky: Mšeno, Jindřichův Hradec, Stašov a Činov u Karlových Varů. Skládka v Hořovicích nedaleko Berouna už měla být rekultivovaná.
Tržby AVE CZ z odpadového hospodářství stouply v roce 2023 na tři miliardy korun z 2,8 miliardy o rok předtím. Celkové tržby zahrnující navíc údržbu silnic a úklid byly skoro pět miliard, provozní zisk dosáhl 625 milionů korun. Čistý zisk po zdanění činil půl miliardy korun.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
