Ptákům se lépe daří na půdě s fotovoltaikou než na té čistě zemědělské. Zjistil to čerstvý výzkum ornitologů ze Slovenska. Podle něj ve zkoumaném období žilo na půdě s fotovoltaikou více ptáků z více druhů (často ohrožených, hlavně hmyzožravých) než na sousedních polích a loukách bez solárních elektráren.

Výzkum nyní vychází v časopise Journal of Environmental Management. Data, že vlivem zemědělské výroby dramaticky ubývá ptáků v naší zemědělské krajině, už máme z dřívějších studií. Například ta publikovaná v loňském roce a týkající se druhů ve střední Evropě, došla k závěru, že druhová bohatost ptáků byla nejvyšší v lesích a v městech, nižší na pastvinách a mokřadech a nejnižší na orné půdě.

Zahraniční výzkumy zároveň naznačovaly, že ti samí ptáci by mohli mít užitek z fotovoltaiky.

Solární panely totiž slouží jako místo k odpočinku a přitahují bezobratlé, kterými se ptáci živí. Kolegové na Slovensku se proto rozhodli tuto hypotézu otestovat a výsledek je na světě.

Česko nutně potřebuje rozvoj fotovoltaiky v krajině (a další infrastruktury), pokud máme urychleně snižovat emise skleníkových plynů. A pokud nám má v tom příroda pomoct, potřebujeme obnovovat ekosystémy zničené po průmyslové revoluci.

Energetika
Fotovoltaické elektrárny jsou na více než 150 tisících tuzemských domů. Češi navíc rádi energii skladují

Tento zmíněný výzkum podporuje i dva strategicky důležité závěry:

1. Dopady výstavby FVE nejsou konstantní, ale závisejí na biologické hodnotě lokality. A jak ukazují třeba výstupy Jakuba Zeleného, poradce pro klima v organizaci Člověk v tísni, zejména v nížinách máme místa, kde to prakticky nežije. Vhodně designované fotovoltaické elektrárny postavené v „mrtvých“ lokalitách proto mohou mít pozitivní vliv nejen na ptačí biodiverzitu.

2. Jak píší autoři a autorky nové studie: „druhová rozmanitost jde ruku v ruce s komplexností zemědělské krajiny.“ Soláry vnáší do krajiny komplexitu, která biodiverzitu stimuluje, „zejména pokud jsou solární parky obklopeny maticí více kontrastních typů stanovišť“. To ale bude platit jen tehdy, pokud lány polí a luk nenahradí lány FVE.

Martin Abel

Martin je členem Asociace pro mezinárodní otázky. Vystudoval právo na Univerzitě v Oxfordu a Univerzitě Karlově. Své právní vzdělání propojuje od roku 2019 s dekarbonizací ekonomiky, především energetiky. Založil Klub Agrivoltaiky, který usiloval o legalizaci dvojího využití půdy pro zemědělství a energetiku. V minulosti vedl Klimatickou žalobu.