Kvůli sexualizovanému násilí se na nás ženy obracejí každý den. Obrana jde naučit, říká Jasmína Houdek
Jasmína Houdek učí jednotlivce i firmy, jak předejít sexualizovanému násilí a šikaně. Spolu se svým manželem vede projekt Moderní sebeobrana.
Jasmína Houdek učí jednotlivce i firmy, jak předejít sexualizovanému násilí a šikaně. Spolu se svým manželem vede projekt Moderní sebeobrana.
Kvůli nadměrné spotřebě oděvů vzniká spousta textilního odpadu, který se téměř nerecykluje. Většina ho končí na skládkách či ve spalovnách. Jen v Evropské unii lidé každoročně vyhodí více než pět milionů tun textilu.
Kdysi u sebe měla krizový telefon a vodila ženy do utajených bytů. Dnes vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková prosazuje zákon o domácím násilí a vysvětluje, proč je dobře, že zahrnuje všechny jeho podoby: fyzické, psychické, sexuální i ekonomické.
Kilo triček za 150 korun či dětského oblečení za 215 korun, Ekonews se podívaly do pražské třídírny textilu. Z třídíren jde zboží hlavně do second handů, zhruba pětina se vyveze do Afriky. Každý rok se do Česka doveze asi 16 tisíc tun obnošeného oblečení.
Násilí na ženách je jedna z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv. Evropské státy kvůli tomu usilují o jejich lepší ochranu, a proto mnohé ratifikovaly Istanbulskou úmluvu. Co dělá Česko, aby předcházelo případům domácího násilí, znásilněním či vraždám?
Všudypřítomným, nerozložitelným chemikáliím charakterizovaným silnou vazbou uhlíku a fluoru jsme vystaveni dennodenně. Jedním z hlavních zdrojů jsou sladkovodní ryby. Podle českých vědců představuje v tuzemsku nejmenší riziko kapr.
Zprávy o kohoutkové vodě v Česku letos poprvé zahrnují údaje o hladině „věčných chemikálií“. Tisíce těchto látek v lidském organismu působí toxicky a v přírodě se téměř nerozkládají. Informační systém Pitná voda ukáže, nakolik se jich Češi mají obávat.
O šedesát procent více nového oblečení než před deseti lety doputovalo loni do Česka. Jednou z příčin strmého nárůstu jsou asijská internetová tržiště s levnou módou Shein nebo Temu. Existuje několik možností, co se s tím dá dělat, počínaje cly a konče tvrdou regulací.
Jsou všude kolem nás a používáme je častěji, než si uvědomujeme. V přírodě se téměř nerozkládají a v lidském organismu mohou působit toxicky. Řeč je o perfluorovaných a polyfluorovaných sloučeninách neboli PFAS. Čeští vědci je nacházejí i v mateřském mléce.
Technologická společnost SAP publikuje nefinanční zprávy již dvanáct let, do roku 2030 chce dosáhnout uhlíkové neutrality. Podle šéfky české pobočky Hany Součkové je povinností každé firmy zamyslet se nad tím, jakým způsobem přistupuje k práci se zdroji, které má k dispozici.