Málokdo ji četl, ale každý na ni má názor. Istanbulská úmluva se stala symbolem boje proti „genderové ideologii“. Co úmluva proti domácímu násilí obsahuje, co v ní naopak není a proč pět zemí váhá s její ratifikací?
Teflonové pánve, outdorové oblečení, pleťové krémy, to jsou věci, kde se často objevují „věčné chemikálie“. Alternativy bez toxických látek existují, ale jsou málo dostupné. Co většímu rozšíření brání, popisuje expertka neziskové organizace Arnika Karolína Brabcová.
Oběti domácího násilí mohou najít zastání u svých zaměstnavatelů. Firmy učí své manažery rozeznávat příznaky a obětem nabízejí více volna nebo psychologickou, právní a finanční pomoc.
Jasmína Houdek učí jednotlivce i firmy, jak předejít sexualizovanému násilí a šikaně. Spolu se svým manželem vede projekt Moderní sebeobrana.
Kvůli nadměrné spotřebě oděvů vzniká spousta textilního odpadu, který se téměř nerecykluje. Většina ho končí na skládkách či ve spalovnách. Jen v Evropské unii lidé každoročně vyhodí více než pět milionů tun textilu.
Kdysi u sebe měla krizový telefon a vodila ženy do utajených bytů. Dnes vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková prosazuje zákon o domácím násilí a vysvětluje, proč je dobře, že zahrnuje všechny jeho podoby: fyzické, psychické, sexuální i ekonomické.
Kilo triček za 150 korun či dětského oblečení za 215 korun, Ekonews se podívaly do pražské třídírny textilu. Z třídíren jde zboží hlavně do second handů, zhruba pětina se vyveze do Afriky. Každý rok se do Česka doveze asi 16 tisíc tun obnošeného oblečení.
Násilí na ženách je jedna z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv. Evropské státy kvůli tomu usilují o jejich lepší ochranu, a proto mnohé ratifikovaly Istanbulskou úmluvu. Co dělá Česko, aby předcházelo případům domácího násilí, znásilněním či vraždám?
Všudypřítomným, nerozložitelným chemikáliím charakterizovaným silnou vazbou uhlíku a fluoru jsme vystaveni dennodenně. Jedním z hlavních zdrojů jsou sladkovodní ryby. Podle českých vědců představuje v tuzemsku nejmenší riziko kapr.
Zprávy o kohoutkové vodě v Česku letos poprvé zahrnují údaje o hladině „věčných chemikálií“. Tisíce těchto látek v lidském organismu působí toxicky a v přírodě se téměř nerozkládají. Informační systém Pitná voda ukáže, nakolik se jich Češi mají obávat.
