Kvůli sexualizovanému násilí se na nás ženy obracejí každý den. Obrana jde naučit, říká Jasmína Houdek
Jasmína Houdek učí jednotlivce i firmy, jak předejít sexualizovanému násilí a šikaně. Spolu se svým manželem vede projekt Moderní sebeobrana.
Jasmína Houdek učí jednotlivce i firmy, jak předejít sexualizovanému násilí a šikaně. Spolu se svým manželem vede projekt Moderní sebeobrana.
Kvůli nadměrné spotřebě oděvů vzniká spousta textilního odpadu, který se téměř nerecykluje. Většina ho končí na skládkách či ve spalovnách. Jen v Evropské unii lidé každoročně vyhodí více než pět milionů tun textilu.
Kdysi u sebe měla krizový telefon a vodila ženy do utajených bytů. Dnes vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková prosazuje zákon o domácím násilí a vysvětluje, proč je dobře, že zahrnuje všechny jeho podoby: fyzické, psychické, sexuální i ekonomické.
Kilo triček za 150 korun či dětského oblečení za 215 korun, Ekonews se podívaly do pražské třídírny textilu. Z třídíren jde zboží hlavně do second handů, zhruba pětina se vyveze do Afriky. Každý rok se do Česka doveze asi 16 tisíc tun obnošeného oblečení.
Násilí na ženách je jedna z nejrozšířenějších forem porušování lidských práv. Evropské státy kvůli tomu usilují o jejich lepší ochranu, a proto mnohé ratifikovaly Istanbulskou úmluvu. Co dělá Česko, aby předcházelo případům domácího násilí, znásilněním či vraždám?
Všudypřítomným, nerozložitelným chemikáliím charakterizovaným silnou vazbou uhlíku a fluoru jsme vystaveni dennodenně. Jedním z hlavních zdrojů jsou sladkovodní ryby. Podle českých vědců představuje v tuzemsku nejmenší riziko kapr.
Zprávy o kohoutkové vodě v Česku letos poprvé zahrnují údaje o hladině „věčných chemikálií“. Tisíce těchto látek v lidském organismu působí toxicky a v přírodě se téměř nerozkládají. Informační systém Pitná voda ukáže, nakolik se jich Češi mají obávat.
O šedesát procent více nového oblečení než před deseti lety doputovalo loni do Česka. Jednou z příčin strmého nárůstu jsou asijská internetová tržiště s levnou módou Shein nebo Temu. Existuje několik možností, co se s tím dá dělat, počínaje cly a konče tvrdou regulací.
Jsou všude kolem nás a používáme je častěji, než si uvědomujeme. V přírodě se téměř nerozkládají a v lidském organismu mohou působit toxicky. Řeč je o perfluorovaných a polyfluorovaných sloučeninách neboli PFAS. Čeští vědci je nacházejí i v mateřském mléce.