Pětadvacet senátorů navrhlo vypustit ze zákona o odpadech dva odstavce, které retroaktivně umožňují, aby původci odpadu neodváděli poplatky za odpady tak zvaně využité na skládce. Senátorský návrh na zrušení části zákona nyní míří k Ústavnímu soudu. Návrh je reakcí na zkušenosti některých obcí, a především města Čáslav, které se proti neodvádění poplatků již dříve ohradilo a jen za roky 2016 až 2018 vyčíslilo své ušlé příjmy na šest set miliónů korun a na dalších osm set miliónů pro Státní fond životního prostředí.
„Ustanovení, která mají být návrhem odstraněna, byla do zákona doplněna ve třetím čtení v Poslanecké sněmovně. Mají legalizovat neodvádění skládkových poplatků obcím a státu,“ uvádí k návrhu jeho iniciátor, senátor Ladislav Kos. „Pokud bychom u Ústavního soudu uspěli a předmětná část zákona by byla zrušena, předchozí protiprávní jednání některých skládkových firem by legalizováno nebylo,“ dodává.
Návrh k Ústavnímu soudu podpořili podle Kose senátoři napříč politickým spektrem, kromě ODS. „Nesouhlasím se zpětným zrušením poplatků za skládky, a proto jsem podepsala ústavní návrh kolegy senátora Kose. Jde o stamilionové částky, které zůstaly v kapsách skládkových gigantů,“ uvedla senátorka zvolená za Piráty Adéla Šípová s tím, že velké skládky zatěžují obce i jejich obyvatele. „Považuji to za skandální a sobecké,” dodala.
Zmiňovanými skládkovými firmami je hlavně společnost AVE, která spadá do skupiny EP Industries Daniela Křetínského. Čtvrtinu v odpadové společnosti drží Kaprain Industrial Holding Karla Pražáka, bývalého manažera a spolupracovníka skupiny PPF Petra Kellnera.
Čáslav versus AVE
Kauzu táhnoucí se už několik let odstartoval postřeh o rostoucí hoře odpadů a klesajících příjmech na straně města Čáslav. „My jsme věděli, že je něco v nepořádku, protože město dlouhodobě vybíralo na poplatcích za skládku dvacet miliónů korun a najednou od roku 2013 začala tato částka klesat,“ říká starosta Vlastislav Málek. „Hromada rostla a ani nám se nejevilo, že se zde ukládá méně odpadu,“ popisuje počáteční impuls starosta. K tomu došlo ještě před jeho nástupem do úřadu.
Ze zveřejněných rozpočtů města vyplývá, že zatímco v roce 2013 dělaly poplatky za uložení odpadu 23 miliónů korun, o pět let později už to bylo 13,5 miliónu korun.
Čáslavští úředníci a IT odborníci – evidence odpadů jsou hlavně obří tabulky s odpady pod stovkami nejrůznějších kódů – začali pátrat, čím by to mohlo být. Narazili na to, že velké množství odpadů je na skládce evidováno jako tak zvané konstrukční prvky. Zákon přitom tehdy počítal jen s technickým zabezpečením skládky, což znamenalo, že provozovatel mohl až dvacet procent odpadu použít například na nejrůznější zpevnění a cesty na skládce. Žádné „konstrukční prvky“ zákon neznal.
Přesto třeba v roce 2019 vykázali skládkaři z AVE podle údajů města Čáslav jako technické zabezpečení skládky jen necelých pět procent odpadů, ale zbývajících více než osmdesát procent vykázalo jako konstrukční prvky. V absolutních číslech to vypadalo tak, že v roce 2019 bylo podle starosty Málka na skládce za městem Čáslav uloženo 402 tisíc tun odpadů. Z toho bylo zpoplatněno 35 tisíc tun, tedy necelých devět procent. Za zbývajících 367 tisíc tun odpadků vršících se na hromadě za městem společnost AVE nezaplatila.
Společnost AVE, provozovatel sedmi skládek, převážně ve středočeském kraji, nároky města Čáslav dlouhodobě odmítá.
Čáslav se domáhala doplacení dlužných částek za roky 2016 až 2018 v řízení u krajského úřadu. Po mnoha peripetiích město uspělo: krajský soud na jaře roku 2020 rozhodl ve prospěch Čáslavi. Společnost AVE měla doplatit Čáslavi za roky 2016 až 2018 šest set miliónů korun a Státnímu fondu životního prostředí osm set miliónů korun. Společnost se odvolala k ministerstvu životního prostředí.
Ve stejné době se v Poslanecké sněmovně, kde se projednával zákon o odpadech, objevily dva naprosto totožné pozměňovací návrhy. Ty podali poslanci Antonín Staněk (ČSSD), exministr kultury, a bývalý hejtman Jihočeského kraje Jan Zahradník (ODS). Tyto návrhy neplacení poplatků zpětně legalizovaly.
„Je otázkou, jaký má poslanec Staněk, mimo jiné člen podvýboru pro heraldiku a vexilologii, pro kulturu či pro myslivost, rybářství, včelařství, zahrádkářství a chovatelství, vztah k odpadové tématice,“ uvedl loni na blogu Transparency International právník této organizace Pavel Jiříček. „U poslance Zahradníka jako člena Výboru pro životní prostředí chápeme určitý vztah k odpadové legislativě, nicméně to, že oba poslanci podají zvlášť navlas stejné pozměňovací znění návrhu, budí beze sporu rozpaky stran důvodnosti jejich kroku. Rozpaky pak oba poslanci nerozptýlili ani následnými neurčitými odpověďmi a vysvětlením k důvodnosti jejich počínání,“ dodal.
Pavel Jiříček dále pro Ekonews uvedl, že přijetí pozměňovací návrhu mělo dopad v několika rovinách. První je ekonomická, kdy obce a stát přichází o stamiliónové částky, na které by jinak měly mít nárok. Druhá je právní, kdy Poslanecká sněmovna dopustila, aby se do právního řádu dostala právní norma, která je retroaktivní, tedy upravuje pravidla zpětně do minulosti, což je v našem právním řádu prakticky nepřípustné.
„Dále je zde rovina mocensko-vlivová, kdy asi málo kdo pochybuje, že retroaktivní ustanovení se do zákona dostala jinak, než díky silné lobby, v jejíž prospěch byly odstavce napsány a nakonec i přijaty. No a v neposlední řadě to je rovina spravedlnosti, kdy si představte, že podle zákona máte na něco oprávněný, spravedlivý nárok a najednou nepatrnou změnou v zákoně o něj přijdete, aniž je pro to racionální vysvětlení,“ uzavírá Jiříček s tím, že věří, že Ústavní soud tuto věc napraví.
Zda k tomu dojde a kdy, to je hodně nejisté. „Doba řešení podání u Ústavního soudu je nevyzpytatelná. Například návrh na zachování spolků v územních řízeních řešil Ústavní soud tři a půl roku. Délku proto ode mne nechtějte predikovat,“ uvádí senátor Ladislav Kos.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
