Větší města se zaměřují na opětovné využití dřevěného odpadu. V Praze i dalších městech přibývá možností, jak se nepotřebného nábytku zbavit. Vedle sběrných dvorů nebo velkoobjemových kontejnerů vznikají takzvané re-use pointy, kam můžete nepotřebný nábytek odvézt.
Velká část nábytku, která je v dezolátním stavu, končí na skládkách. Tomu by chtěla velká města začít předcházet. Dlouhodobá udržitelnější strategie v nakládaní s objemným odpadem je předcházení jeho vzniku. „Nejlepší odpad je ten, který nevznikne, a to platí dvojnásobně u nábytku. Oproti zbytkům jídla nebo plastovým obalům totiž nábytek, ale i dětské hračky, sportovní potřeby nebo nádobí může posloužit hned několika dalším majitelům. A pokud je nějakým způsobem křeslo poškozené, pořád se může opravit a zase dát do oběhu,“ popisuje situaci Vojtěch Vosecký, vedoucí pražské expertní skupiny pro cirkulární ekonomiku.
V posledních letech se Praha ke konceptu cirkulární ekonomiky, v němž je odpad vnímán jako zdroj pro další využití, staví ambiciózně. „Jako město je pro nás recyklace, nebo energetické využití odpadů až tou krajní variantou. Důležitější je nejprve vzniku odpadu předcházet takzvaným pravidlem 3R – reuse, repair, refurbish. Tedy vyměnit, opravit, znovuvyužít,“ vysvětluje Vosecký.
V současné době běží v Praze pilotní projekt dvou re-use pointů, které jsou součástí sběrných dvorů v Záběhlicích a ve Vysočanech. „Pokud se tento pilotní projekt re-use pointů ve dvou sběrných dvorech osvědčí, určitě budeme pracovat na přeměně i dalších sedmnácti sběrných dvorů,“ uvádí Vojtěch Vosecký. Výsledkem by mělo být devatenáct re-use pointů na území Prahy, kam by Pražané mohli odkládat zdarma nepoškozené věci, které by poté posloužily dalším majitelům.
„Podobně slouží i nově vzniklá materiálová banka, další projekt města. V plánu máme i vlastní re-use centrum, které by mohlo sloužit jako inspirace Pražanům, jak takový udržitelný život v domácnostech může vypadat,“ dodává Vosecký.
Nábytkové banky mají pomoci ekologii i lidem v nouzi
Další využití pro starý nábytek řeší také nábytkové banky. První vznikla před pěti lety v Brně. Inspirací pro spuštění byly podobné projekty fungující v Belgii či Rakousku. „Od počátku projektu RE-NAB, bylo takto zachráněno cca 69 tun nábytku. Celkem 1411 kusů. Z čehož 1073 kusů našlo nové využití ve 149 rodinách,“ uvedla Radka Loukotová z tiskového oddělení brněnského magistrátu. Zájem o darování nábytku pro sociální účely v Brně podle Loukotové stále roste. „Rádi bychom rozšířili speciální kontejnery na nábytek na více sběrných středisek odpadů, většinou nám v tom ale brání jejich prostorové možnosti,“ dodává.
Nedávno vznikl podobný projekt i v Praze, kde jej provozuje Centrum sociálních služeb a nábytek rozdává lidem v hmotné či bytové nouzi. Zájem o službu je velký. Podle vedoucího projektu Tomáše Valenty jde nyní o stovky individuálních dárků a desítky příjemců. „Hlásí se také firmy, které s námi chtějí spolupracovat,“ uvádí Martin Šimáček, ředitel Centra sociálních služeb.
Kromě sociální funkce má nábytková banka v hlavním městě plnit také ekologickou funkci, a to předcházením vzniku dřevěného odpadu. „Předpokládáme, že letos pomůžeme minimálně 150 domácnostem, pokud vše půjde hladce, pak i dvěma stům,“ popisuje Šimáček. Kromě nábytku přijímá nábytková banka například i nevyužité spotřebiče. Nové využití by jejím prostřednictvím podle Šimáčka mohlo najít 1500 až dva tisíce kusů nábytku a vybavení, které by jinak skončily předčasně na skládce.
Nábytek s drobnějšími vadami se bude opravovat
Aby se předcházení vzniku odpadu ještě více zefektivnilo, měla by být součástí nábytkové banky i opravna určená pro darovaný nábytek s drobnějšími vadami. Nábytek mohou darovat jak jednotlivci, tak i firmy. „Zahájili jsme spolupráci s Ikea, která nám dodala první nábytek ještě před startem 13. ledna. Tato spolupráce je první, věřím že dlouhodobá. Další by měly postupně navazovat,“ dodává Šimáček.
Ikea provozuje vlastní službu na opětovné využití nábytku nazvanou Druhý život nábytku. „Chceme poskytovat služby a inspiraci pro celý životní cyklus nábytku: od plánování a pořízení, přes pomoc s údržbou, přizpůsobením měnícím se potřebám v domácnosti, prodej nebo věnování dalšímu uživateli až po ekologicky šetrnou likvidaci na konci životnosti,“ uvádí Šimon Fiala, Sustainability business Partner Ikea.
Podle Fialy zájem o službu neustále roste a nabídka použitého nábytku dokonce někdy převyšuje aktuální kapacity. Nábytkový řetězec chce službu, která je momentálně nedostupná kvůli koronaviru, v budoucnu ještě rozšířit. Nově Ikea rozjíždí i možnost odkupu použitého dětského nábytku. Zkouší také pronájmy nábytku.
Neziskový projekt s podporou města
Na renovaci a nový život nábytku se v Praze zaměřuje také neziskové re-use centrum a sdílená dílna Z pokoje do pokoje. „Primárně se zaměřujeme na celodřevěný nábytek buď v masivu nebo z překližky, u kterého lze nově pojmout povrchovou úpravu. Dále židle s čalouněním, jednodušší typy čalouněných křesel s dřevěnou konstrukcí. Typově se jedná o nábytek z minulého století, z přelomu 60.-70. let. Klidně i starší, ale takový už spíše mizí,“ říká jedna ze zakladatelek projektu Barbora Kocandová.
Opravený a zrenovovaný nábytek Z pokoje do pokoje dále nabízí k prodeji. „Rozhodnutí o tom, kterému nábytku vdechnout nový život a kterému ne, je poměrně subjektivní a křehká záležitost. V našem případě je potřeba si spočítat, zda se oprava skutečně vyplatí proto, abychom mohli nábytek lidem nabízet za rozumné ceny, zda má zároveň potenciál stát se žádaným solitérem anebo nás zaujme natolik, že se z toho stane spíše srdcová záležitost,“ popisuje Kocandová.
Organizace se snaží využít i zbylé části nábytku, a to například pro upcyklaci. Pro získání nábytku pro renovaci pak využívá i výše zmíněných re-use center ve sběrných dvorech. Hlavním zdrojem nábytku pro projekt však i nadále zůstávají běžní lidé.
„Už se o nás vytvořilo povědomí a lidé nás aktivně oslovují s nabídkou nábytek darovat. Každý měsíc proto pořádáme svozy, kdy s naší dodávkou brázdíme Prahu a starý nábytek od lidí, po předchozí domluvě, sbíráme,“ uvádí Kocandová. Za své působení neziskový projekt Z pokoje do pokoje zachránil okolo 2 500 kusů nábytku z čehož 88 procent našlo nový domov.
Recyklace nábytkového odpadu
Pražské služby loni evidovaly ve sběrných dvorech více než 5,2 tisíce tun odevzdaného dřevěného odpadu. Podle vedoucího pražské expertní skupiny pro cirkulární ekonomiku Vojtěcha Voseckého se však s velkou částí nábytku a dalšího objemného odpadu, který končí na sběrných dvorech nebo ve velkoobjemových kontejnerech v ulicích města, nenakládá z ekologického hlediska správně a končí na skládkách.
Skládkování tohoto druhu odpadu je totiž levnější než recyklace. Vedení města to chce změnit. Kromě vzniku nových re-use center chce nastavit i nové podmínky nakládání s objemným odpadem pro provozovatele sběrných dvorů. „Budeme požadovat čtyřicet procent recyklace objemného odpadu,“ uvádí Vosecký.
Recyklace by měla být dalším krokem, pokud nábytek opětovně nejde využít či opravit. „Například křeslo v sobě může mít kovový nebo dřevěný rám či textilní vlákna, o které pořád může být zájem. Je pak nutné takové křeslo ručně rozmontovat na recyklovatelné komodity, ty odtřídit a co nejde uplatnit na trhu s druhotnými surovinami alespoň energeticky využít nežli skládkovat. I na tomto postupu se pracuje,“ dodává Vosecký.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
