Ministerstva a další státní úřady vlastní stovky budov, kde by se měly nejen podle cílů daných Evropskou unii snažit o zvýšení energetických úspor. Zatím se jim to ani v nejmenším nedaří a přispívají tak k vyšším emisím oxidu uhličitého České republiky.
Prostředky určené na podporu energetických úspor u veřejných budov za léta 2017 až 2020 prověřil Nejvyšší kontrolní úřad. Z operačního programu Životní prostředí a Nová zelená úsporám je pro veřejné instituce k dispozici na energetické úspory přes dvacet miliard korun. Do poloviny roku 2020 šlo na tyto projekty pouze 3,5 miliardy korun. „Energetické úspory u veřejných budov, kterých se podařilo díky podpoře dosáhnout, představují jen jednu pětinu úspor plánovaných v rámci operačního programu Životního prostředí,“ shrnují kontroloři.
Nejvyšší kontrolní úřad připomíná, že lepší (spíše naopak) není situace ani u budov ústředních vládních institucí, které by měly svým chováním jít příkladem. „Ještě v roce 2019 ale nesplňovalo požadavky na energetickou náročnost přibližně 76 procent z celkem 774 těchto budov,“ uvádí NKÚ. Mezi ústřední instituce patří jak budovy jednotlivých ministerstev, tak třeba Českého statistického úřadu, Českého báňského úřadu či Vězeňské služby.
V roce 2019 přitom Ministerstvo životního prostředí vyčlenilo výhradně pro vládní instituce dvě miliardy korun, zájem byl ale jen o pětinu z této částky. V polovině roku 2020 probíhalo u vládních institucí jen třináct projektů spolufinancovaných z uvedených programů a žádný nebyl dokončen.
Podle kontrolorů tak existuje riziko, že se České republice nepodaří splnit závazky dané Evropské unii týkající se úspor energií. Do konce roku 2019 je Česko plnilo na 71 procent. Zbývající část představuje v energiích úsporu zhruba osm tisíc MWh, na konci července loňského roku přitom činily plánované nové úspory energií podle údajů ministerstva průmyslu a obchodu jen 1,6 tisíce MWh.
Vyjádření ministerstva průmyslu a obchodu Ekonews.cz zjišťuje.
Renovace budov přitom mají velký potenciál snížit vytvářené emise skleníkových plynů. „Důkladné energeticky úsporné renovace budov mohou do roku 2050 uspořit 28 procent všech českých emisí,“ uvádí specializovaný web Šance pro budovy. Pro srovnání, přímé nahrazení neefektivních uhelných elektráren novým jaderným blokem má potenciál snížit emise o šest procent.
Jedinou dobrou zprávou v poslední výčtu nejvyšších kontrolorů ale je, že se s prostředky vynakládanými na energetické úspory zřejmě nepodvádí. „Kontroloři prověřili i patnáct vybraných projektů a nezjistili, že by u nich došlo k neúčelnému nebo nehospodárnému vynaložení přidělených peněz. Kontrola však upozornila na nedostatky při administraci žádostí o podporu. Schvalování projektů navíc trvalo déle, než by mělo,“ uvedli kontroloři.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
