Postřeh první, ryba smrdí od hlavy. Takto uvedl na Retail Summitu svou přednášku v rámci tématu cirkulární retail generální ředitel Kofoly Daniel Buryš. A narážel tím na to, že udržitelnost by měla být agendou pro vrcholový management, protože prosazování těchto věcí vůbec není jednoduché a lépe se dělá šéfům.
V Kofole se s tím vyrovnali po svém a manažerem udržitelnosti je sám Jannis Samaras. Hlavní projekty, které výrobce limonád v této oblasti prosazuje, je lokální původ surovin, biozóny kolem vodních zdrojů, používání rPET či nově i zavedení vratné skleněné lahve.
Jak ale Daniel Buryš zmínil, třeba rPET (recyklovaný PET) je nyní dvakrát dražší než ten panenský. Kofola jej používá například na minerálku Kláštorná, která je ze stoprocentního rPETu. „Tím jsme letos ušetřili pět set tun plastu, ale stálo nás to dvacet milionů vícenákladů. Bolí to, všechno bolí. Když chcete jezdit Teslou, musíte shánět přípojku. Bolí to i spotřebitele, není to jednoduché.“
Evropské cíle jsou nastavené tak, že v roce 2025 by měly lahve obsahovat 25 procent rPETu. Což je jeden z důvodů, proč je tento materiál nedostatkový a jeho cena vyšší.
„Nás udržitelnost nikdy nebolela, možná máme posunutý práh bolesti. Ale jednoduchá není. Nicméně zpráva je, že to jde i s velkými partnery jako je v našem případě Plzeňský prazdroj,“ navázal na Kofolu se svými zkušenostmi Jan Zeman za Biopekárnu Zemanka.
Projekt se zmíněným Prazdrojem začali před dvěma lety, kdy začali využívat zbytkovou surovinu z pivovaru, mláto, pro výrobu krekrů. „Jde o to, aby se nějaká zbytková surovina nestala odpadem a jak ten proces nastavit, aby z ní byla surovina jako jakákoliv jiná. Nebylo to jednoduché, ale po roce a půl práce jsme uvedli na trh produkty, které jsou jediné cirkulární na regálech obchodních řetězců v Evropě,“ uvedl Jan Zeman.
Sušenky z mláta i kávové sedliny
U mláta, jehož za rok zpracovali skoro 2,5 tisíce kilo, přitom v malé pekárně ve středních Čechách nezůstalo. Do sušenek dnes využívají i kávovou sedlinu z restaurací Ikea (a sušenky s ní zákazník dostane ke kávě v tomto nábytkářském gigantu, nebo si je zde může koupit).
Posledním podobným projektem je zpracování zbylé dužiny po odšťavňování ovoce a zeleniny v řetězci restaurací UGO (spadajících pod Kofolu) do Dužinek. Letos už se díky tomu nemuselo vyhodit 634 kilo zbytků z ovoce a zeleniny.
„Nejsou to projekty CSR, není to o zeleném malování, že jsme udělali něco neziskového. Jsou to všechno ziskové projekty a inspirace pro ostatní,“ zdůraznil Zeman. Jeho mottem je ekonomická udržitelnost. Nechce dělat něco jen pro to, že je to „zelené“, takový projekt se podle jeho přesvědčení musí i uživit.
Roberto Brazzale, prezident společnosti Brazzale, výrobce sýrů Gran Moravia, připomněl v této souvislosti roztomilou češtinou jednu důležitou věc.
„Cirkulární ekonomika vždy existovala, protože kdysi jsme si nemohli dovolit plýtvat. Dříve se používala kvůli nedostatku, dnes musíme zavádět cirkulární cykly kvůli nadbytku a odpadu,“ uvedl s tím, že v mlékárenském průmyslu se ze suroviny nic nevyhodí. Například vedlejší produkt výroby sýru Gran Moravia, syrovátka se podle Brazzaleho využije pro krmení vepřů.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
