K nejúčinnějším zbraním proti oteplování měst patří stromy. Některé městské části je však vysazují v květináčích. Podle arboristů je to neekologické i neekonomické řešení. Musejí se často zalévat, nemají šanci na příliš dlouhý život a navíc se nedají později přesadit do země.
V Běchovicích na východním okraji Prahy před více než deseti lety instalovali podél vytížené Českobrodské ulice květináče se stromy, aby snížili emise z výfukových plynů. Přestože arboristé a experti na adaptační opatření ve městech podobným řešením nefandí, starosta Ondřej Martan si projekt pochvaluje.
„Máme tu tolik sítí, že není možnost vysazovat do země, proto jsme zvolili tuto variantu. Úhyn těch stromů je nízký, protože se o ně staráme. Teď se zabýváme přípravou projektu, který by měl ke stromům dostat automatickou kapénkovou závlahu,“ říká Martan. Zatím jezdí květináče jednou týdně zalévat cisterna.
Původní mohutné platany zhruba po roce nahradily kulovité javory, které snášejí lépe život v květináči, některé prý vydržely už deset let. „Pokud odejdou, tak většinou kvůli nějaké chorobě,“ dodává Martan. Kubík hlíny v květináči podle něj představuje lepší podmínky, než jaké mají některé stromy třeba na Vinohradech. „Pokud přestanou prosperovat, tak je přesadíme do země, když bude kam,“ plánuje.
Jakmile jsou v květináči, přesadit je není snadné
Arborista David Hora, které je jednatelem firmy Treewalker a také spoluautorem standardu pro plánování, výsadbu a péči o uliční stromořadí, říká, že to není dobrý nápad. „V momentě, kdy limitujete rozvoj kořenové zóny, tak se kořeny stáčí a deformují, což může mít vliv na stabilitu stromu v budoucnu kvůli riziku vývratu, pokud by vůbec přesazení úspěšně zvládl. Recyklace stromů z mobilních nádob na funkční výsadby je nereálná představa,“ uvádí Hora, jenž zároveň ohledně stromů externě radí magistrátu.
Běchovický projekt přesto podle něj může být úspěšný díky důsledné péči a také faktu, že se jedná o malokorunné stromy. „Jakmile se stromu zvětší koruna, zvýší se i spotřeba vody a to je pro zvládnutí zálivky obtížné. Řízená automatická závlaha může pomoci, ale ani v tom případě malokorunné stromy neplní očekávané mikroklimatické funkce. Co se týče zachycování prachu, asi je to lepší než nic, ale z hlediska adaptace města nemá taková výsadba relevantní dopad,“ dodává Hora.
„Neříkal bych tomu strom“
Květináče pro stromy využívají rovněž v Praze 6, v ulicích jich rozmístili zhruba šest desítek. Nejvíce jich je v ulici Československé armády – 25 kusů mobilních nádob „pro ozelenění prostoru“. Dalších třináct se nachází v Hradčanské ulici blízko vstupu do metra.
Květináče zjevně neprospívají stromům v ulici Na Petřinách. Na náměstí Svobody zase slouží mobilní nádoby s keři jako bariéra proti najíždění vozidel. Stejně jako v jiných městských částech si také zástupci Prahy 6 stěžují na nedostatek místa a rozvětvené podzemní sítě, které výsadbu komplikují.
„Vedle toho mohou být limitujícím faktorem například i požadavky orgánů památkové péče,“ tvrdí Petr Palacký, radní městské části Praha 6 odpovědný za oblast životního prostředí a klimatu. Městská část podle něj vnímá výsadbu stromů do květináčů jako dočasnou formu vylepšení veřejného prostoru. „Na jednu stranu nikdy nebude mít takové ekologické a estetické kvality jako trvalá výsadba, na straně druhé ale není spojena s většinou komplikací,“ dodává.
„Určitě je nelze vydávat za náhradu nebo alternativu stromu, dlouhodobě to není udržitelné. Navíc stromy v květináčích navozují dojem, že problém je vlastně vyřešen, ale to vůbec není pravda. Rezignace na funkci stromořadí je spíše prohra. Jedná se o dočasný prvek mobilní zeleně, ani bych tomuto prvku neříkal strom,“ uvádí arborista Hora. Pro stromy jakožto adaptační prvky na změnu klimatu je podle něj potřeba hledat dlouhodobou koncepci, třeba i přeložku sítí.
Raději sázejí do země
Stromořadí je možné do ulic zakomponovat různými způsoby. „Pokud mají být uliční stromořadí výrazný adaptační prvek, jež ovlivňuje kvalitu života do budoucna, tak je cena přeložky relevantní. Každopádně současné tempo systémových aplikací adaptačních opatření ve městech rozhodně nedostačuje. Téma zeleně rezonuje pouze ve chvíli, kdy je ve městě vedro, nebo před volbami. Dlouhodobá pozornost a silná strategie rozvoje reagující na rychlost klimatických změn chybějí,“ říká Hora.
Negativní zkušenost se stromy v květináčích udělali před lety v Praze 5. Projekt financovaný z evropských dotací skončil fiaskem. Městská část betonové květináče rozmístila v roce 2012, aby stromy pohlcovaly zplodiny z aut. Lidé je však záhy začali používat jako koše nebo „bazény“. O prázdné nádoby se nakonec v roce 2019 podělili obyvatelé, „za odvoz“ jich radnice rozdala 239.
Podobnou chybu se rozhodli neudělat na v Praze 3, kde betonové květináče odmítli. „Jedná se o malý prostor, který brání tomu, aby v něm dřevina optimálně zakořenila. V delším horizontu proto hrozí, že se v takovém případě stromům nebude dařit, nikdy pořádně nevyrostou, nebo rovnou umřou,“ uvádí Jan Bartko, radní Prahy 3 pro životní prostředí. „My sázíme do země – ať už do výsadbových pásů, nebo poslední dobou i do chodníku či silnice, a máme tu odvahu do takové výsadby investovat,“ vysvětluje.
Ani v Brně květináčům neholdují, alespoň ne v rámci péče Veřejné zeleně města Brna, městské příspěvkové organizace. „Dřeviny v nádobách považujeme spíše za designovou záležitost, která si najde svoje místo, ale je to spíše doplněk, nikoliv alternativa ke stromům,“ říká mluvčí Magistrátu města Brna Filip Poňuchálek.
„Náklady na udržení životaschopné kontejnerové dřeviny jsou vyšší než v případě ‚tradičních‘ stromů, které přitom přinášejí daleko více benefitů okolnímu prostředí. Z uvedených důvodů nepovažujeme za ekologické a ani za ekonomické dřeviny ve veřejném prostoru v nádobách pěstovat,“ dodává Poňuchálek.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
