Na trhu je spousta inovací, které umožňují skloubit udržitelnost i dobrý byznys, myslí si šéf české potravinářské společnosti Emco Martin Jahoda. Ať je to fotovoltaika na střeše výrobního závodu nebo balicí stroje, které dramaticky snižují hmotnost obalových materiálů.
I přes krizi útočící na peněženky spotřebitelů je na českém trhu už téměř čtvrtina zákazníků, pro které je udržitelnost důležitější, než kolik zboží stojí. Vyplývá to ze studie výzkumné agentury GfK, kterou na letošním Retail Summitu přednesl Ladislav Csengeri.
Udržitelnost, návrat ke kořenům, relaxace a možná i nuda během pandemických omezení. To jsou důvody, proč lidé zase objevují rukodělné práce. Jedním z hlavních proudů tohoto trendu je takzvaný „upcycling“, tedy přeměňování odpadového materiálu nebo nepotřebných produktů na nové hodnotnější věci.
Hmyz by mohl být udržitelným zdrojem bílkovin pro lidi, ale možná ještě lepším pro domácí mazlíčky. Přibývá proto výrobců krmiva, které cvrčky nebo larvy much zařazují do nabídky.
Společnost Hranipex, která vyrábí a dodává nábytková kování, hrany, lepidla či čističe na šedesát trhů, patří mezi firmy, jenž budou od roku 2026 reportovat na základě kritérií ESG. Podle Daniela Nevařila, člena představenstva Hranipexu, budou největší výzvou logistika a dodavatelský řetězec.
Názory budoucího prezidenta Petra Pavla na válku na Ukrajině či ekonomickou situaci země jsou poměrně známé, méně se ale ví o jeho „zelených“ postojích. V rámci předvolebního klání se kandidáti tomuto tématu vyhýbali.
V tuzemských domácnostech žije podle odhadů evropské asociace výrobců krmiva pro domácí mazlíčky asi 2,2 milionu psů. Jejich majitelé jim čím dál častěji dopřávají krmivo, které je udržitelné. Vlny zájmu využívá i tuzemský e-shop Dogg.
Důležitost ESG ve světě byznysu stoupá a s nimi i potřeba po informacích z této oblasti. Na ně se zaměřuje ESG Radar, nová informační služba, která poskytuje důležité informace z byznysu, státních institucí i neziskových organizací.
Čím dál tím více lidí se zajímá o zelenější varianty tradičních pohřbů. Při kremaci se uvolňuje oxid uhličitý do ovzduší. Uložením těla do hrobu v rakvi se zase do země dostávají chemické látky a syntetické textilie. O udržitelnějším pohřebnictví se ale zatím v tuzemsku spíše jen diskutuje.
Klimatická změna a vypořádávání se s jejími dopady jsou jedním z témat, o která by se měla budoucí hlava státu zajímat. V anketě Ekonews pak dostali šanci podělit se o vlastní přístup k „udržitelnějšímu“ životu. Dnes přichází na řadu Karel Diviš, který z prezidentského klání na čas vystoupil kvůli údajnému nedostatku potřebných podpisů občanů.
