Extrémní teploty mají jen v Evropě ročně na svědomí asi 175 tisíc lidí. Vedro však není jediný projev klimatické změny, který se dotýká zdraví. Praktická lékařka Marie Bourne, která již druhým rokem přednáší pro budoucí doktory na 3. lékaře fakultě, upozorňuje i na další rizika.
Návrat dětí do školy představuje pro rodiče nezbytné nákupy. Pokud vybíráte batoh pro prvňáčka nebo jen doplňujete výbavu, vyplatí se vkročit do nového školního roku bez hazardu se zdravím dítěte a také s ohledem na planetu.
Pylová sezona v Česku začala koncem ledna a kvůli změnám klimatu nejspíš i později skončí. Situace je nejhorší v Královéhradeckém, Olomouckém a Moravskoslezském kraji. Nejvýraznější nánosy tvoří jehličnany, k nimž se přidávají travní pyly.
Klimatická změna má negativní vliv na zdraví lidí. Nejvíce se na lidských životech v naší části Evropy podepisují vlny veder. Podle vědců nejvíce ohrožují seniory v Praze a Jihomoravském kraji. Úplně nejhůře si ve statistikách vedou samy žijící ženy nad 84 let.
V Evropské unii se smí používat glyfosát dalších deset let. O prodloužení licence herbicidu, který začal jako první prodávat americká společnost Monsanto v produktu s názvem RoundUp, rozhodla Evropská komise na konci loňského roku. Ekologické organizace přesto před použitím látky varují.
Na likvidaci staveb s azbestem mají dohlížet stavební úřady a krajské hygienické stanice. Některé dosavadní demolice ale provázely problémy ohrožující zdraví občanů. Ombudsman je stávajícími případy znepokojen a připravuje „desatero“, podle něhož by se měly postupy sjednotit.
Postupně se rekonstruují nebo demolují stavby, které v sobě mají zakázaný azbest. Odborníci se shodují, že ochrana zdraví tuzemských pracovníků a obyvatel v okolí většinou není dostatečná. V Česku navíc existuje dost předchozích příkladů toho, jak by se s karcinogenní látkou nakládat nemělo.
Maličké částice plastů, které jsou často tak drobné, že je ani nevidíme, představují riziko pro lidské zdraví. Evropská unie proto plánuje zákaz výrobků, do nichž se mikroplasty doposud záměrně přidávají.
Kouře z komínů a výfuků aut si člověk všimne, znečištěnou řeku či vodní plochu také hned zaznamená. Horší je to s různými „neviditelnými“ chemikáliemi, které se uvolňují z předmětů denní spotřeby, domácího a kancelářského vybavení. Zejména ftaláty jsou všudypřítomné.
S novým linem, kobercem či kusovým nábytkem si lidé občas do domácnosti přinesou i chemikálie, které mohu poškodit jejich zdraví. Ekonews si vyslechla příběhy lidí, kteří tuto zkušenost mají. Navíc se přesvědčili, že je zákony a normy před jedy v domácnostech nedokážou spolehlivě ochránit.
