Regulace Evropské unie týkající se pesticidů postupně snižuje manévrovací prostor velkým výrobcům a zhoršuje jim hospodaření. Ti proto raději než do vývoje nových pesticidů vkládají peníze do výzkumu a vývoje geneticky modifikovaných organismů, uvádí František Kocourek, expert na pesticidy z Výzkumného ústavu rostlinné výroby.
Světové lesy mizí, za posledních třicet let se jejich plocha snížila o více než desetinu. Hlavní příčinou tohoto úbytku je zemědělství, konstatuje mimo jiné nová obsáhlá 160stránková zpráva Organizace pro ...
Pětina z peněz, které Česká republika získala v předchozím programovém období z evropských fondů, měla putovat na klimatická opatření. Podle analýzy provedené Centrem pro dopravu a energetiku ale šlo pouze o 12,7 procenta.
Jsme přímými svědky procesu, kdy život na Zemi s nebývalou rychlostí ztrácí svoji pestrost – navždy mizí různé druhy rostlin, živočichů i hub. Tempo vymírání je přitom o jeden až dva řády rychlejší než v posledních deseti milionech let. Na vině je několik faktorů od ubývání biotopů v důsledku intenzivního zemědělství přes nadměrný lov především ryb, znečištění pesticidy až po klimatickou změnu.
Nové nařízení „EU deforestation regulation“ má zakázat dovoz šesti zemědělských komodit a výrobků z nich, pokud pocházejí z nelegálně odlesněné půdy. Dotkne se to i produktů z nich. Evropský parlament o něm má hlasovat v září.
Ambice Česka ve snižování používání pesticidů se drží příliš u země, míní Evropská komise. Tuzemští velcí zemědělci trvají na tom, že pesticidy snížili dost. Problémem však je, že monitorování čistoty vodních zdrojů neukazuje zlepšení a celková čísla o množství použitých pesticidů se přesně nesledují.
Zatímco válka na Ukrajině trvá již přes dva měsíce, potravinová krize se zatím tolik neprojevuje. Vzhledem k tomu, že Rusko a Ukrajina produkují zhruba třetinu světové produkce pšenice, měly by se Asie, Afrika i Evropa mít minimálně na pozoru.
Jedním ze způsobů, jak získat kousek přírody ve velkém městě, je stát se členem komunitní zahrady. Členové se podílejí na financování, chodu i pěstování. Komunitní zahrada Kuchyňka v pražské Troji funguje devět let.
Barcelonský startup Bioo vyvinul technologii získávání energie ze zeminy. Nápad proměnil v zemědělský senzor nebo domácí lampy, které člověk rozsvítí dotknutím se listu květiny. Nyní by chtěl takto napájet například osvětlení v parcích chytrých měst. Český investiční fond investoval do Bioo dvanáct milionů korun na rozjezd výroby produktů.
Jedním z důsledků ruského útoku na Ukrajinu bude, že letos nebude na světě tolik obilí jako loni. Citelně to ovlivní především nejchudší kontinent.
