Snížit co nejvíce emise vznikající kvůli cihlám znamená pro společnost Wienerberger přejít z plynu používaného k výpalu hlíny na elektrickou pec, říká generální ředitel Kamil Jeřábek. Další z možností, které výrobce má, je ubírání hmotnosti cihel.
Dekarbonizace, kterou musí energetika, průmysl i doprava projít, má jednak srazit emise CO2, ale může také vyzdvihnout inovativní české firmy. Pokud neudržíme tempo s Evropou, hrozí naopak odliv některých odvětví do zemí, které se připravily na „zelenou transformaci“ lépe.
Energetická krize, ESG a dekarbonizace budov a provozů. To jsou tři hlavní motory snižování energetické náročnosti budov a provozů pro podniky i veřejné instituce. Podle specialisty Komerční banky na evropské dotace Radka Polláka je řada možností, jak na transformaci získat finanční podporu.
Budovy jsou odpovědné za více než 40 procent spotřeby energie v Evropské unii a produkují více než třetinu emisí oxidu uhličitého. Proto hraje zlepšení jejich energetické účinnosti a snížení emisí CO2 výraznou roli v řešení otázky změny klimatu.
Zemní plyn má nezastupitelnou roli v cestě k „ozelenění” českého průmyslu, obzvláště v odvětvích, ve kterých je těžká dekarbonizace pomocí elektrifikace, zaznělo na říjnové panelové diskusi Aliance pro bezemisní budoucnost.
Česko musí posílit návratnost finančních prostředků, které budou dlouhodobě podporovat hospodářskou politiku státu. K tomu by měly sloužit více finanční nástroje jako například záruky nebo zvýhodněné úvěry.
Osm projektů za téměř devět miliard korun na dotacích. To je prozatímní stav přidělování financí na pomoc uhelným regiony. Dalších 23 projektů, včetně těch vzbuzujících pochyby, na schválení čeká.
První měsíce roku 2024 přinesly několik důležitých legislativních novinek na úrovni Evropské unie týkajících se klimatu. Přinášíme přehled těch nejdůležitějších z nich.
Cirkulární ekonomika a využívání druhotných surovin je cestou, jak chránit přírodní zdroje. V současné chvíli je ale recyklátu nedostatek. Cirkularita jde v některých případech navíc proti potřebě snižovat uhlíkovou stopu.
Bez zachytávání a ukládání oxidu uhličitého Evropská unie uhlíkové neutrality nedosáhne. Technologie nicméně zatím stojí miliardy. I proto v Česku zatím podobný provoz nefunguje, vědci však rozjíždějí pilotní projekty.
