Téměř všichni obyvatelé Evropy žijí v oblastech, kde je vzduch vysoce znečištěn jemnými prachovými částicemi. Na spoustě míst jejich koncentrace několikanásobně překračuje limit stanovený Světovou zdravotnickou organizací. Každý rok kvůli nim jenom v Česku umře kolem deseti tisíc lidí.
Prachové částice menší než 2,5 mikrometru (PM2,5) vznikají všude tam, kde se práší. Při spalování uhlí nebo dřeva, na stavbách, v dopravě i v zemědělství. Světová zdravotnická organizace doporučuje, že by jejich koncentrace ve vzduchu neměla překročit pět mikrogramů na metr krychlový. Snižuje se tím totiž riziko, že se dostanou do plic a způsobí tam nemalé problémy. Státy Evropské unie si nicméně stanovily hranici na 20 μg/m3.
Velmi znečištěný vzduch dýchá 98 procent Evropanů, ukázala analýza satelitních dat Copernicus Atmospheric Monitoring Service, na jejímž vzniku se podílela společnost Deutsche Welle s European Data Journalism Network. Výsledky studie ukázaly vyšší koncentrace prachových částic PM2,5 až na výjimky v celé Evropě. Přibližně dvě třetiny lidí žijí v oblastech, kde koncentrace PM2,5 překračuje limit Světové zdravotnické organizace více než dvojnásobně.
Východní Evropa dýchá horší vzduch
Česko normu stanovenou EU plní, ale Světové zdravotnické organizace ne. „Za posledních jedenáct let roční průměrné koncentrace PM2,5 pozvolně klesaly. Oproti desetiletému průměru koncentrací ze všech stanic 19,5 mikrogramu na metr krychlový poklesla podle oficiálních zdrojů Českého hydrometeorologického ústavu roční průměrná koncentrace prachových částic za loňský rok na 14,3 mikrogramu,“ uvádí Michael Lažan, předseda spolku Senzor vzduchu.
„Relativně nízké koncentrace suspendovaných částic PM2,5 v loňském roce lze přisoudit příznivým meteorologickým a rozptylovým podmínkám a pokračujícím opatřením pro zlepšení kvality ovzduší – výměna kotlů, postupující obnova vozového parku a opatření na velkých zdrojích,“ vysvětluje Lažan.
Největší hodnoty mikročástic naměřily stanice v aglomeraci Ostrava, Karviná a Frýdek-Místek. „Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 tam byl v roce 2022 překročen na pěti stanicích. Nejvíce v Ostravě-Radvanicích bylo naměřeno 23,4 mikrogramu,“ říká Lažan.
Z výsledků studie vyplývá, že horší kvalita vzduchu je spíše ve východní Evropě. Téměř na celém území Srbska, Albánie, Rumunska, Severní Makedonie, Polska, Slovenska a Maďarska koncentrace PM2,5 překračuje limit Světové zdravotnické organizace. Nejhůře je na tom Severní Makedonie, kde se v hlavním městě Skopje koncentrace prachových částic pohybuje i na šestinásobku limitu. „Špinavostí“ vzduchu se východní Evropě vyrovná jen Itálie. Více než třetina obyvatel Pádské nížiny na severu země dýchá vzduch, který čtyřikrát překračuje doporučený limit zdravotníků.
Nejlépe v analýze dopadly severské státy. Například ve Švédsku žádná lokalita nepřekračuje doporučovaný limit více než dvakrát. Britský deník The Guardian uvádí, že téměř 30 milionů Evropanů žije v oblastech, kde je koncentrace PM2,5 až čtyřikrát vyšší než doporučený limit.
Deset tisíc mrtvých ročně
Evropská unie hodlá do roku 2030 limit pro koncentraci jemných prachových částic upravit. Z dosavadních dvaceti by se měla snížit na deset mikrogramů na metr krychlový. Experti však požadují rychlejší postup a přísnější hranici. Řada studií totiž ukazuje, že prachové částice i při menších koncentracích mají velký vliv na zdravotní stav obyvatel.
The Guardian uvádí, že znečištění vzduchu částicemi PM2,5 způsobuje ročně napříč Evropou až 400 tisíc úmrtí. Výzkumy ukazují, že mikročástice PM2,5 mohou ovlivnit téměř všechny orgány v těle a způsobit velkou škálu zdravotních problémů, jako jsou srdeční, plicní a nádorová onemocnění nebo cukrovka. Znečištěné ovzduší může souviset i s nízkou porodní váhou novorozenců.
„Limity EU nejsou jen o zdraví, ale berou v potaz i ekonomické otázky. Limity Světové zdravotnické organizace naopak stanovují odborníci, kteří hledí pouze zdravotní stránku,“ uvedl Mark Nieuwenhuijsen, ředitel Institutu globálního zdraví v Barceloně (ISGlobal) pro televizní stanici Deutsche Welle.
Podle zprávy o kvalitě ovzduší Evropské agentury pro životní prostředí z roku 2019 zemře v Česku předčasně 10,2 tisíce lidí, protože dýchají nekvalitní vzduch. „Kvůli drobnému polétavému prachu dříve zemře 9 600 lidí, kvůli emisím dusíku 240 lidí, nadměrná koncentrace přízemního ozonu způsobí smrt 350 lidem,“ popisuje Lažan.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
