Zájem o tepelná čerpadla, která představují ekologický způsob vytápění i ohřevu vody, neklesá ani v průběhu topné sezony. Podle expertů je lepší naplánovat si nákup dražšího, ale z hlediska spotřeby elektřiny úspornějšího typu zařízení.
Například čerpadlo vzduch–voda, které využívá teplotu okolního vzduchu, stojí podle majitele firmy Petlach TZB Jiřího Petlacha pro rodinný dům s topným výkonem kolem šesti kilowattů od 180 tisíc do 260 tisíc korun bez DPH. Za nižší cenu je možné pořídit čerpadlo typu „monoblok“, kdy je kapalinová část ve venkovním prostředí, což má rizika například v podobě nebezpečí zamrznutí či větší hlučnosti. Vyšší cena představuje provedení „split“ skládající se ze dvou jednotek. Na montáž je pak potřeba připočíst zhruba dvanáct až patnáct procent ceny dodávky.
Do kalkulace vstupují i další náklady jako například hydraulické zabezpečení, úprava distribuce tepla nebo zajištění bivalentního zdroje, což může být například elektrokotel nebo stávající plynový kotel. V tomto případě expert doporučuje počítat s 80 až 120 tisíci korun bez DPH navíc.
„V této ceně nejsou náklady na koncové prvky vytápění a rozvody tepla. Pokud nemáte vytápěné podlahy a nechcete vyměňovat celý systém vytápění v domě, je nutno použít vysokoteplotní tepelné čerpadlo. To však znamená nižší účinnost a tím i větší provozní náklady a vyšší cenu tepelného čerpadla, až o sto tisíc korun bez DPH,“ říká Petlach.
O tepelná čerpadla je rekordní zájem
Expert zdůrazňuje, že uvedené ceny platí pro rok 2023, protože v současné době jsou sklady prodejců téměř prázdné a čeká se na závoz. Vzhledem k vysokým cenám energií je poptávka po udržitelných řešeních vytápění, a tedy i tepelných čerpadlech, letos rekordní. „Předpokládám, že závoz produktů bude až koncem jara, protože stejný hlad po tepelných čerpadlech je v celé Evropě,“ doplňuje s tím, že nedoporučuje, aby si zákazníci čerpadlo složitě pořizovali za aktuální ceny, a pak je měli uloženo třeba v garáži, protože se tím připravují o dobu záruky.
Tepelné čerpadlo si pro svůj provoz bere energii ze dvou třetin z okolních zdrojů a z jedné třetiny potřebuje elektřinu. Podle Marka Bláhy jednatele společnosti IVT Tepelná čerpadla se také z toho důvodu nevyplatí na čerpadle šetřit. „Ceny elektřiny jsou vysoké a při výběru je nutné preferovat ty nejúspornější výrobky s nejvyšší energetickou účinností i přes jejich o něco vyšší cenu. Nemá smysl si koupit na začátku o 20 tisíc levnější čerpadlo, a pak dalších 20 let platit tisíce navíc za vyšší spotřebu elektřiny,“ radí Bláha, který je zároveň toho názoru, že nejvhodnější je volit, pokud to objekt umožňuje, typ země-voda.
České výrobky dosahují podle něj stejné kvality jako ty evropské. „Je však dobré si dát pozor na hodně levná neznačková tepelná čerpadla, která mají vyšší spotřebu elektřiny, vysokou hlučnost a kratší životnost než dražší evropské značkové výrobky,“ zdůrazňuje Bláha.
I Petlach si stejně jako Bláha myslí, že šetřit na zařízení se moc nevyplatí. „Ušetřit lze tendrováním a nákupem neznačkových nebo méně známých produktů. Ale může to být problém z hlediska funkce, garance, dosažení parametrů, záručního a pozáručního servisu,“ vyjmenovává Petlach, nad čím by se spotřebitelé měli zamyslet.
Zelený program pokračuje
Pro pořízení čerpadla lze i nadále využívat program Nová zelená úsporám (NZÚ). Ten už od loňského října eviduje téměř 14 tisíc žádostí o dotace na tepelná čerpadla v objemu 1,3 mld. korun. Dotace se pohybuje od zhruba 60 tisíc korun po 130 tisíc korun podle typu čerpadla a lze získat až polovinu investovaných nákladů. Zároveň má Ministerstvo životního prostředí v plánu pokračovat v Kotlíkových dotacích pro nízkopříjmové domácnosti z Operačního programu Životní prostředí (OPŽP).
Koupit čerpadlo je možné i s pomocí finančních institucí. Například Komerční banka nabízí Půjčku na udržitelné technologie, která počítá s podporou investice do tepelného čerpadla, fotovoltaiky nebo technologií na šetrné hospodaření s vodou. S tímto produktem lze financovat buď celou investici včetně příslušenství a instalace až do výše 2, 5 milionu korun, nebo překlenovací úvěr pouze na dotaci Nové zelené úsporám, která může pokrýt až 50 procent ceny projektu. Jakmile dotace dorazí, lze jí úvěr částečně umořit ve formě předčasné splátky, nebo zcela splatit, a to kdykoli a bez poplatků.
Banka půjčku nabízí od března loňského roku a pozoruje rostoucí zájem. „Na základě současného vývoje očekáváme, že do konce roku se počet poskytnutého financování přehoupne přes 700 klientů, což bude více než čtyřnásobný nárust oproti roku 2021. V sedmdesáti procentech žádostí se jedná o fotovoltaiku, 29 procent klientů má zájem o financování tepelných čerpadel,“ říká Marcel Vaněk, Customer Journey Specialist Komerční banky, podle kterého je průměrná částka poskytnutého úvěru v letošním roce 313 tisíc korun, zatímco loni to bylo za celý rok průměrně 272 tisíc korun na jednu smlouvu.
„Rostoucí ceny energií vedou k tomu, že lidé stále častěji řeší otázku energetických úspor a hledají řešení energetické soběstačnosti. Očekáváme proto, že zájem o financování udržitelných technologií bude mít do budoucna stále rostoucí trend,“ uzavírá Vaněk.
Článek je součástí série o energetických úsporách, jejímž partnerem je Komerční banka.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
