Požáry se celosvětově vždy vyskytovaly hlavně v travnatých oblastech. Podle nové analýzy po dvě desítky let sbíraných dat serveru The Guardian se ale postupně přesouvají do oblastí světa bohatých na lesní porost. Výzkum příčin a důsledků tohoto jevu stále probíhá, nicméně mezi odborníky převládá názor, že je tento jev způsoben lidskými faktory: globálním oteplováním, které prodlužuje období sucha, a změnami využití půdy.
Zatímco celková plocha území zasažených každoročními požáry zůstala ve zkoumaném období relativně neměnná, výzkum naznačuje, že dochází k přesunu požárů v rámci zasažené lokality z travnatých plání do lesů.
Analýza tohoto jevu stále probíhá, odborníci se nicméně obávají, že tato změna chování požárů povede k vyšší koncetraci oxidu uhličitého v atmosféře a k narušení jedinečné životaschopnosti travnatých ploch, které jsou k požáru lépe uzpůsobeny.
Tento trend je podle expertů způsoben lidskými faktory: globálním oteplováním, které prodlužuje období sucha a vytváří v lesích snadno zápalné prostředí, a změnami využití půdy, kdy se z travnatých ploch stávají zemědělská pole, městské aglomerace a silnice.
„Od počátku 21. století zaznamenáváme pokles požárů travnatých plání, které celosvětově převládají. Současně dochází k nárůstu požárů v regionech s vysokým podílem snadno zápalných a vysoce hořlavých porostů, jako je západ Spojených států amerických, které několik studií dává do spojitosti se změnou klimatu,“ uvedl Niels Andela, expert na dálkový průzkum Země na Cardiffské univerzitě. „Tento trend zatím není patrný všude, ale je pravděpodobné, že se projeví i v jiných částech světa.“, dodává Andela.
Nově zasažený je i sever Kalifornie
Oheň pustoší v posledních letech i ty oblasti, které dříve zůstávaly požáry relativně nedotčeny (například sever Kalifonie, Sibiř či močálovitou krajinu brazilského Pantanalu) a naopak požárů africké savany, která je na oheň evolučně lépe uzpůsobena, ubývá.
Ze zmiňované analýzy dat vyplývá, že loňská sezóna požárů v Austrálii nebyla ani tak výjimečná tím, kolik kilometrů čtverečních zpustošila, ale spíše tím, kde k požárům došlo. Postižená oblast byla v roce 2019 ve skutečnosti menší než jindy, ale oblaka dýmu byla třikrát větší než je obvyklé, a to kvůli lesům, které se v zasažené oblasti vyskytují.
Podle odborníků oslovených The Guardian jsou v Austrálii na vině nejteplejší teploty za posledních více než sto let. Dvouleté sucho v mnoha oblastech jihovýchodní Austráli vysušilo tamní lesy a vytvořilo tak pro oheň dobré palivo.
Stejně jako v Austrálii se i kalifornské požáry šíří na nová území a jejich velikost a četnost výskytu dosáhly rekordní úrovně.
Matthew W. Jones, vedoucí výzkumný pracovník na Tyndallově středisku pro výzkum změny klimatu na Východoanglické univerzitě pro britský deník uvedl: „Za posledních dvacet let došlo v Kalifornii k osminásobnému nárůstu plochy spálené lesními požáry. Změny v tomto měřítku se projevují nejen v Kalifornii, ale obecně v lesích na západě Spojených států.“
Častějším požárům čelila i brazilská Amazonie
Odborníci se shodují na tom, že i 0přesto, že požáry v Amazonii jsou téměř výhradně způsobeny činností člověka, i u nich hraje změna klimatu významnou roli.
K požárům v této oblasti dochází v souvislosti se zemědělskou činností člověka: během odlesňování, kdy se oheň používá, aby vyčistil padlé stromy; při vytváření pastvin pro dobytek (oheň se používá, aby byly pastviny čisté a úrodné); při zúrodňování půdy a zajišťování obživy. Takto vzniklé požáry unikají do podrostu lesa, který je vlivem změny klimatu sušší a tím náchylnější k jejich rozšíření.
„Kvůli klimatickým změnám amazonský deštný prales na některých místech vysychá a zvyšuje se v něm teplota. Les tím ztrácí svůj přirozený ochranný štít a stává se zranitelnějším,“ říká Erika Berenguerová, vedoucí výzkumná pracovnice na univerzitách v Oxfordu a Lancasteru.
Kateřina Hefler
Kateřina Hefler se ve volném časem věnuje hlavně focení, její práci je ke shlédnutí zde na www.katerinahefler.com a některé její fotky můžete vidět i na Ekonews.
