Kritici tvrdí, že výdejní boxy jsou „na každém rohu“ a spolu s billboardy a city lighty vytvářejí vizuální smog, který působí špatně na psychiku. V tuzemsku už se jejich počet blíží deseti tisícům. Zákazníci ale oceňují možnost vyzvednout si balíky nepřetržitě, zejména před vánočními svátky.
Černý pátek 24. září 1869 se zapsal do dějin jako den, kdy se propadly ceny zlata a trhy zachvátila panika. Postupem času se ale z černého pátku stala oslava nakupování. A to dokonce natolik, že dnešní den už nepředstavuje začátek vánoční sezony, protože ta začala zhruba před měsícem. Mnohem výraznějším symbolem touhy nakupovat co nepohodlněji za co nejnižší ceny jsou v současnosti výdejní boxy. A někde jich je tolik, že se začíná hovořit o omezování jejich počtu.
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy se mimo jiné zabývá vizuálním smogem v ulicích, takže nově vytvořil podklad týkající se vzhledu a umístění výdejních boxů. Zatím jde jen o „interní pracovní manuál“, ale tato příspěvková organizace zřízená pražským magistrátem hodlá vytvořit pro umísťování schránek jasnější pravidla.
„Naše primární požadavky na umístění balíkomatu jsou maximální respekt k okolnímu prostředí, a to jak tvarem, velikostí, materiálem, tak barevným řešením. Nesmí tvořit fyzickou bariéru a omezovat chodce a nesmí přispívat k vizuálnímu smogu,“ vypočítává některé ze zásad mluvčí institutu Marek Vácha. Zároveň probíhají jednání s jednotlivými provozovateli boxů.
Manuály pro výdejní boxy
Pokud zásady institutu schválí Rada hl. města, pravidla budou závazná pouze pro umísťování na pozemcích vlastněných městem. Pro soukromé pozemky by se jednalo o doporučení. Nicméně podle Váchy je většina boxů umístěna právě na nich.
Částečně je možné se odkázat i na některá ustanovení Pražských stavebních předpisů, např. § 9, ve kterém se píše o potřebě zachování čistého průchodu nejméně 1,5 m a §23, který určuje pravidla pro oplocení. Soulad by měl řešit stavební úřad, ale v praxi to tak být nemusí. „Boxy jsou pravděpodobně umísťovány bez povolení, pouze jako mobiliář. Výklad souladu s předpisy stavebním úřadem není ustálený,“ uvádí Vácha. Pro regulaci boxů i na soukromých pozemcích by musely být novelizovány Pražské stavební předpisy.
„Dokud ministerstvo pro místní rozvoj nevyvine pro stavební úřady metodiku, tak se budou boxy jako téma objevovat pouze v manuálech kultivovaných měst (pro reklamu), případně města se je budou snažit usměrňovat pomocí dotačních programů,“ myslí si Veronika Rút Fullerová, která dělá manuály a kultivační strategie pro města na míru, například pro Hradec Králové, nebo na nich s městy spolupracuje.
Manuály mají dnes vedle Brna a Prahy třeba Olomouc, Plzeň, České Budějovice, Ostrava, Most nebo Příbram. Do konce roku by se tato problematika měla v pěti z nich objevit. A i dotace mohou představovat řešení. Majitel pozemku by ji dostal, pokud výdejní box dodrží určité parametry, například nebude svítit přes noc, nebudou na něm polepy či zmnožená loga.
„Je potřeba vyjednávat s ministerstvem pro místní rozvoj. Příští rok bychom resort v rámci neziskové organizace Naše kultivovaná města chtěli přesvědčit, aby se řešila i problematika výdejních boxů,“ říká Fullerová.
Křiklavé barvy nejsou jejich styl
Nejširší síť výdejních Z-Boxů má v tuzemsku Zásilkovna, v Praze jich má aktuálně 500 a po celé republice 4,4 tisíce. V Česku je také více než 2,2 tisíce AlzaBoxů, přičemž jen letos firma přidala 600 nových. V Praze jich má přes 450. Doručují do nich dopravci jako Balíkovna (Česká pošta), PPL či DPD.
„V mnoha případech jsme tak ideálním řešením pro obyvatele, kteří nemají přístup k pobočce České pošty,“ uvádí PR manažerka internetového tržiště Alza Eliška Čeřovská. Prostor pro růst podle ní stále existuje.
Na vzhledu boxů prý Alza pracuje s architekty, v deset hodin večer zhasíná osvětlení, světla se zapínají pouze v případě přihlášení zákazníka nebo kurýra. V historických částech měst firma využívá „decentní šedý branding“.
Alza vypočítala, že každá zásilka odeslaná do AlzaBoxu ujede o 30 procent kratší trasu než ty odesílané na adresu zákazníka a uspoří až 32 procent emisí oxidu uhličitého. Podobné informace deklarují i provozovatelé Zásilkovny a Allegro.cz.
Nedávno představila nový design svých boxů i konkurenční Zásilkovna. Namísto doposud instalovaných výrazně červených boxů hodlá budovat boxy v bílém, šedivém, béžovém nebo zeleném provedení.
„V budoucnu plánujeme stávající červené boxy postupně nahradit těmi v neutrálních odstínech, aby co nejméně narušovaly charakter města,“ sdělila mluvčí Zásilkovny Tereza Kotková. Červené boxy se podle ní budou vyskytovat primárně například v obchodních centrech, v ulicích však čím dál tím méně. Společnost také plánuje spustit spolupráci s velkými maloobchodními partnery, pro které připraví polepy na míru. Stejně tak jedná s velkými městy. Pro ně připravuje speciální design s dominantami měst nebo významnými rodáky.
Allegro volí břečťan
Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy ale přílišnou kreativitu v tvorbě polepů nedoporučuje. „IPR Praha upřednostňuje jednotný jednobarevný design pro všechny boxy, což plně respektujeme. Individuální polepy bychom volili jen ve výjimečných případech na žádost městských částí – například pokud by boxy sloužily jako infotabule pro místní obyvatele nebo měly speciální edukační funkci, třeba u dětských hřišť. Takové případy však zůstanou výjimečné a půjde pouze o několik málo kusů,“ reaguje Kotková.
V ulicích se nově objevují i výrazně zelené výdejní boxy e-commerce internetového tržiště Allegro.cz, po republice jsou jich už přes čtyři stovky. „Do konce roku chceme mít nainstalováno až 600 One boxů,“ tvrdí mluvčí Allegro.cz Tereza Copers. Vedle nižší emisní stopy zmiňuje další benefit, a to vestavěné „senzory“ kvality ovzduší.
Do konce tohoto roku plánuje společnost podle svého webu osadit více než deset procent výdejních boxů po celém Česku popínavými rostlinami. V Polsku, které je domovskou zemí Allegra a kde One boxy začínaly, je už osázeno 87 procent stanovišť. Po výdejních boxech se plazí třeba břečťan obecný, réva vinná či vinice trojlistá. „V Česku se na tom teprve pracuje, protože jsme One boxy spustili teprve letos v létě,“ upozorňuje Copers.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
