Ročně každá školní jídelna vyhodí potraviny v hodnotě přibližně 600 tisíc korun. Jako odpad končí třetina všech uvařených pokrmů. Vyplývá to z výsledků výzkumu o plýtvání jídlem ve školních jídelnách, který představila organizace Zachraň jídlo.
Výzkum v rámci projektu Prague Food Waste probíhal ve čtyřech pražských školních jídelnách a ukázal, že 31 procent ze všeho uvařeného jídla ve školních jídelnách končí v koši. Na projektu, který se zaměřuje na měření potravinového odpadu v příspěvkových organizacích a domácnostech v Praze, se podílí organizace Zachraň jídlo a výzkumná společnost INESAN.
Výsledky výzkumu ukazují, že 33,8 kilogramů ze sta kilogramů připraveného jídla v jeden den končí v koši. Do množství vyprodukovaného odpadu se započítávají vrácené zbytky od žáků, nevydané porce a malou část z množství tvoří odpad z přípravy pokrmů, jako jsou odřezky, slupky od zeleniny nebo vaječné skořápky.
Nejvíce odpadu je od dětí
Měření ve školách probíhalo anonymně ve velkých základních školách, které navštěvuje 400 až 600 žáků, a to na konci loňského roku a začátkem letošního.
Postup expertů byl následující. Všechno uvařené jídlo se před výdejem zvážilo. Následně se vrácené zbytky rozdělovaly podle kategorií a vážily se. Stejně tak probíhalo vážení nevydaných porcí a odpadu z přípravy jídla.
Největší množství potravinového odpadu vzniká z nesnězeného jídla, které děti vrátí. Odpad z konzumace tvoří 48 procent z celkového odpadu. Porce, které se vůbec nevydají, tvoří 43 procent odpadu ze školních jídelen. Na devíti procentech z celkového množství se podílí odpad z přípravy pokrmů.
Po dobu měření se ve všech čtyřech školních jídelnách vyhodilo 1 705 kilogramů odpadu. Přes 800 kilogramů vyhozeného jídla pocházelo z nedojedených talířů.
„Důvodů, proč jídlo zbývá ve výdeji a na talířích žáků, je cela řada: pět až devět procent žáků si oběd nevyzvedne, přestože jim ho rodiče zaplatili. Z rozhovorů se zaměstnanci víme, že rodiče často zapomínají oběd odhlásit, nebo že děti nemají rády polévky, a proto ve výdeji zbývají, i když je kuchařky uvaří jen pro poloviční počet strávníků,“ vysvětluje Anna Strejcová z organizace Zachraň jídlo.
Dalším důvodem je to, že děti na některé potraviny nejsou z domova zvyklé a málokdy si řeknou, že na talíř něco nechtějí či požádají o menší porci. Nejčastěji se od dětí vrací jídlo se špenátem, fazole nebo nudle nasladko. Čtyři pětiny dětí si neberou polévky. Z výzkumu vyplývá, že ve školách, kde si polévku děti nabírají sami, je množství nevydaných polévek větší.
Podle Jiřího Remla z organizace INESAN chutnost pokrmů při vrácení jídla nehraje tak velkou roli. „K našemu překvapení v tomto ohledu není patrná nějaká významná souvislost. Data ukazují, že škola, která dosahuje nejvyššího podílu nevydaných polévek, má stejně vysokou spokojenost žáků, jako ta, která jich nevydá nejméně,“ uvádí Reml.
Jídelny tratí přes půl miliónu
Na základě dat výzkumu organizace INESAN odhaduje, že ve škole, kterou navštěvuje 500 žáků, se ročně vyhodí potraviny v hodnotě 600 tisíc korun. Do částky nejsou započítány nevydané porce. Jedná se o pouze o jídlo, které se vrátí z konzumace.
„Při výpočtu jsme vycházeli z ceny surovin, kterou platí rodiče a která se v zapojených školních jídelnách pohybovala mezi 36 a 38 korunami za oběd. Nezapočítávali jsme náklady na práci zaměstnanců a režii, což by konečnou cenu ještě navýšilo,“ vysvětluje Kateřina Rohanová z organizace INESAN. Jeden žák tak ročně vyhodí jídlo v hodnotě 1 200 korun.
V tuzemsku funguje přibližně devět tisíc školních jídelen, výdejen a vývařoven. V těchto zařízeních se stavuje přibližně 1,8 miliónů dětí. Školy za potraviny pro ně utratí asi 11 miliard korun ročně.
Měření potravinového odpadu již kromě školních jídelen proběhlo v domovech pro seniory a nemocničních jídelnách. Výsledky dalšího výzkumu budou známy na podzim letošního roku. Cílem Prague Food Waste je najít příčinu plýtvání a navrhnout doporučení pro státní správu, jak plýtvání předcházet.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
