Obce musejí od ledna povinně třídit odpadní textil z domácností. Praha k tomuto účelu vybrala deset sběrných dvorů, brzy má v ulicích přibýt dalších třicet nádob. Sběr do května pro dvory zajišťuje firma KlokTex, jméno jejího nástupce zatím vedení města tají.
Pražský magistrát na konci ledna uzavřel tendr na firmu, která má sbírat odpadní textil na vytipovaných 30 stanovištích v městských částech a v deseti sběrných dvorech Pražských služeb. Do soutěže se přihlásil jediný účastník, který zvítězil, jak potvrdil Ekonews mluvčí magistrátu Vít Hofman. Než bude podpsána smlouva, odmítl sdělit, o koho se jedná.
V rámci koncesního řízení je uchazeči garantováno místo na 30 předem vytipovaných separačních stanovištích na území města a k tomu deset na sběrných dvorech. „Jejich počet může být po domluvě s vítězným uchazečem navyšován dle jeho provozních možností. Nicméně těchto 40 míst svými kontejnery osadit musí,“ sdělil Hofman.
Nepotřebují „drahý“ textil
Zástupci firem, které v tuzemsku provozují sběr textilu, považují parametry pražského tendru za nevýhodné. Zatímco odpadovým firmám obce za svoz běžně platí, smlouva s textilním odpadářem pro Prahu je postavena na opačném principu.
Smlouva ukládá svozové firmě poskytnout kontejnery, sbírat odpad na týdenní bázi, obsah v maximální možné míře recyklovat nebo vést informační a osvětovou kampaň. Je na čtyři roky, přičemž vypovědět ji lze po roce.
„Do tendru jsme se nepřihlásili. Textil sbíráme na hranici vlastní kapacity. Nepotřebujeme další ‚drahý‘ textil. Naopak potřebujeme vybrat peníze na financování systému sběru a recyklace textilu,“ napsal Ekonews Lukáš Killar, jednatel společnosti Dimatex CS.
Ani v Diakonii Broumov neměli o zakázku zájem. „Nejsme schopni za sběr odpadu ještě platit,“ říká předseda Diakonie Broumov Pavel Hendrichovský. V podobném duchu se vyjádřila Lenka Harcubová z Potextu. Účast v tendru odmítl i KlokTex, jak napsala jeho jednatelka Pavlína Klementová.
Zájem o účast v tržních konzultacích projevili ještě Coretex CZ, Help tex a TextilEco. Jejich vyjádření Ekonews nezískaly.
Zmíněné firmy sice platí obcím za pronájem míst na kontejnery (někdy jim obec částku odpustí, protože sbírají i na charitu, pozn. aut.), ale část obsahu se jim daří zpeněžovat. Textil ušpiněný od barev či potrhaný, který je považován za odpadní a který se má od tohoto roku třídit, však zatím nemá smysl vykupovat. Dá se totiž buď spálit, nebo odvézt na skládku, přičemž za obojí se platí.
Diakonie Broumov chce v budoucnu spustit recyklační linku a vyrábět „víceúčelové desky“ pro stavebnictví nebo k využití do interiérů, k čemuž by potřebovala velký objem textilu. Zatím se tak nicméně nestalo.
Hlavně splnit povinnost
Cílem města je podle mluvčího Hofmana nemít se sběrem odpadního textilu žádné vícenáklady. „Jde o to pokusit se službu nastavit tak, aby nezatěžovala rozpočet města. Tento model vychází z nastavení služby, jak v Praze funguje nyní v rámci spolupráce společností zabývajících se sběrem textilu,“ vysvětluje.
Podle zjištění Ekonews město podobně nastavilo vztah s KlokTexem, který „odpadní textil“ nyní sbírá ve sběrných dvorech. Město uzavřelo smlouvu s jeho společností Pražské služby, pro niž ji zajišťuje KlokTex, a to do 31. května 2025. Město od KlokTexu přes Pražské služby dostává peněžní odměnu ve výši jedné koruny za každý kilogram textilu.
Do kontejnerů na textil v deseti sběrných dvorech hlavního města Prahy, které provozují Pražské služby, zatím za leden lidé odevzdali celkem 1 499 kilogramů textilu, sdělil mluvčí služeb Alexandr Komarnický. Praha tak dostane do městského rozpočtu za leden 1499 korun.
Kontejner jako kontejner
Teoreticky by se měl textil sbíraný kontejnery pro „charitu“ lišit od odpadního textilu, který se od ledna povinně třídí. V praxi je to ale totéž, dokonce i nádoby vypadají stejně. Jediný rozdíl spočívá v tom, že kontejnery na „odpad“ jsou opatřeny cedulkou s kódovým číslem odpadu 20 01 11.
Když člověk odveze textil do kontejneru na „textilní odpad“ firmy Kloktex ve sběrném dvoře, firma stejně obsah nádoby přebere a zachovalé kousky zpeněží či daruje, jako to dělá s obsahem svých ostatních kontejnerů. Jednatelka KlokTexu Pavlína Klementová potvrzuje, že zaměstnanci firmy materiál třídí na jednotlivé složky a snaží se maximum vrátit do oběhu.
„Složka, která je již nevhodná k nošení, se stává druhotnou surovinou a takto je předávána k průmyslovému zpracování, například na výrobu čisticích hadrů, hadrových lepenek a podobně,“ líčí. Materiál, který je znečištěný a dál nepoužitelný, firma ukládá podle Klementové za poplatek na skládku.
„Taktéž je nevhodné vkládat vlhký textil či krejčovský odpad (ústřižky), které již nemají koncové zpracování,“ dodává Klementová. Udržitelnost současného systému sběru textilu totiž stojí na tom, jak velkou část vysbíraného textilu se podaří zpeněžit. I proto je v současné době podle Klementové i vyjádření další firem situace na trhu s textilní surovinou velice napjatá.
Hlavně aby město splnilo zákonnou povinnost
Kam mají občané házet opravdu znehodnocený textil, tak není jasné. Magistrát si přesto nemyslí, že je kvůli tomu potřeba dělat informační kampaň. „Hustota sběrných kontejnerů umístěných ve městě je poměrně vysoká a občané se je naučili využívat. Nemyslím si, že se ve vnímání této služby něco změní. Ten, kdo třídí textil, ho bude třídit i nadále bez ohledu na to kým, proč a v jakém režimu je sbírán. Je to spíše o tom, který kontejner mají lidé v nejbližší docházkové vzdálenosti od domu nebo cestou do práce,“ říká Hofman.
„Aktuálně nám jde primárně o to, aby město svou novou zákonnou povinnost vůči svým občanům plnilo, což plní a nyní nastává fáze, jak sběr textilu optimalizovat,“ dodal. Jak jsou smlouvy s firmami, které sbírají odpadní textil, nastaveny v Brně a v Plzni se nepodařilo zjistit. Města na dotazy nereagovala.
Hlavním cílem povinného sběru textilu je dostat ho ze směsného komunálního odpadu, tedy z černých popelnic. V nich je zastoupen podle společnosti Eko-kom, která odpady monitoruje, zhruba dvěma až třemi procenty.
Obce mají směřovat k tomu, aby směsný odpad na občana nepřesáhl 150 kilogramů ročně. Praha se zatím pohybuje kolem 200 kilogramů, míra třídění by navíc už v tomto roce měla dosáhnout 60 procent. Aktuálně je to v metropoli něco málo přes 30 procent.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
