Tlak na snižování uhlíkové stopy se zvyšuje a s tím také roste poptávka po řešeních, které firmám mohou pomoci splnit jejich cíle. Jedním z nich mohou být uhlíkové kompenzace, neboli offsety. Podle experta na energetiku Jana Palaščáka je ale pro firmy daleko výhodnější investovat třeba do udržitelných zdrojů energie.
Rok 2050 je konečným horizontem, do kdy by Evropská unie, většina států i obřích korporací chtěly dosáhnout uhlíkové neutrality. To znamená, že firmy z atmosféry odeberou tolik emisí CO2, kolik do ní vypustí.
Tomuto stavu, který počítá s offsety, by ale měla předcházet celá řada opatření zaměřených na snižování emisí CO2, které daná firma produkuje. Ať už jde o úspory v oblasti energetiky, přechod na zelené zdroje energie, nízkoemisní či bezemisní vozový park, cirkulární ekonomiku či suroviny z udržitelných zdrojů.
Firmy by měly tedy správně postupovat tak, že se nejprve pokusí snížit svou uhlíkovou stopu pomocí úspor či nových technologií. Ať už jde například o nové udržitelné zdroje energií, optimalizaci energetického hospodářství nebo o investici do elektromobility. Teprve až poté by mělo na řadu přijít přemýšlení o kompenzaci zbývajících emisí CO2.
Expert na energetiku Jan Palaščák vysvětluje, že takový postup se firmám v čase vyplatí i finančně. „Pokud chce společnost snižovat uhlíkovou stopu, měla by si nejprve udělat audit a objevit příležitosti u sebe. Minimalizovat služební lety, investovat do udržitelných zdrojů energií nebo třeba zlepšit zateplení a tím snížit tepelné úniky. Těmito kroky nejen, že sníží svou uhlíkovou stopu, ale dojde také k postupnému snížení výdajů. Uhlíkové kompenzace by se měly využívat až poté, kdy si firma řekne, že u sebe už víc udělat nemohla,“ popisuje.
Samotné offsety mohou poté nabývat mnoha podob. Většinou se dělí na přírodní řešení, jako například zalesňování, a technologická řešení, jako dekarbonizace energetiky. Ne všechny projekty ale přináší takovou úsporu emisí, kterou vykazují. Ve světě je už známá celá řada skandálů, které offsety provází. I proto vznikl v Česku projekt CO2IN, který chce díky svému navázání na emisní povolenky nabídnout důvěryhodné řešení pro kompenzaci uhlíkových emisí.
Devět měsíců trvající investigace britského listu The Guardian, německého týdeníku Die Zeit a neziskové investigativní organizace SourceMaterial například zjistila, že více než 90 procent uhlíkových offsetů v deštných pralesech certifikovaných uznávanou organizací Verra je bezcenných a někdy dokonce s potenciálem zhoršit globální oteplování. Tyto kredity přitom nakupují světové firmy jako Disney, Shell či Gucci, upozornil britský list The Guardian.
Trh s dobrovolnými kredity je přitom odhadován na dvě miliardy dolarů ročně. Údaj je podle agentury Bloomberg z roku 2021. Na základě řady zpráv o nedůvěryhodnosti některých offsetů a negativnímu ekonomickému výhledu došlo v loňském roce k zastavení růstu počtu vydaných kreditů, avšak zároveň k výraznému nárůstu jejich realizované ceny.
Problém je, že dnes nikdo na trh s offsety nedohlíží, neexistují jednotná pravidla. Dobrovolné kredity dnes řídí řada neziskových organizací a ty vedou registry offsetů. Pár pravidel nicméně existuje, jejich dodržování je ale kromě dobré pověsti zatím nepostižitelné.
Tím hlavním pravidlem by měl být princip adicionality. To znamená, že musí dojít k odstranění určitých emisí skleníkových plynů navíc, nad rámec běžného vývoje. To zpravidla nesplňují nejrůznější investice do obnovitelných zdrojů energie, ke kterým by došlo dříve nebo později tak jako tak.
Studie Evropské komise z roku 2017, která zkoumala offsetové projekty v rámci platformy Organizace spojených národů (UN’s Clean Development Mechanism) ukázala, že 85 procent z nich s velkou pravděpodobností neodstraní vůbec žádné emise navíc.
Offsety by také měly emise zachycovat nadobro. Populární výsadba stromů této podmínce neodpovídá. Jak ukazuje rostoucí výskyt požárů po celém světě, kůrovcová kalamita, známá i v Česku, a kácení lesů pro dřevo či kvůli výstavbě, oxid uhličitý se ve stromech nezachycuje na tisíce, stovky, ani desítky let, jak by to bylo nezbytné pro zastavení oteplování planety.
Zpráva organizace Friends of the Earth upozorňuje na to, že lesy Severní Ameriky už v tuto chvíli vypouštějí oxid uhličitý, který si společnosti včetně Microsoftu či ropné společnost BP počítají jako „uzamčený“ nebo „zachycený“ díky zakoupeným uhlíkovým kreditům. Objevil se i výzkum, že amazonské pralesy začínají přepínat do režimu, ve kterém více oxidu uhličitého vypouštějí, než zachycují.
Řešením pro stávající problémy s offsety, který celý trh činí nedůvěryhodným, by mohla být nově chystaná legislativa Evropské unie. Ta pravděpodobně stanoví výše načrtnuté podmínky, které budou muset uhlíkové kompenzace splňovat.
O stanovení standardů a ucelených pravidel, které umožní fungování trhu a plnění cílů, usiluje také The Integrity Council for the Voluntary Carbon Market.
Problematice uhlíkové stopy se aktivně věnuje také platforma Climate and Sustainable Leaders Czech Republic, která sdružuje přední české společnosti s ambicí omezit emise CO2. Ta pořádá 30. listopadu odborný seminář, který se problematice uhlíkových offsetů bude detailně věnovat.
Partnerem speciálu Jak na emise je společnost CO2IN.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
