Zemní plyn v Česku využívá zhruba 2,7 milionu domácností a máme v rámci Evropy pravděpodobně nejrozvinutější plynárenskou síť. Bylo by škoda tuto výhodu zahodit, píše Walter Sodomka, ředitel Asociace pro optimalizaci komínů a spalování.
Stoprocentní odklon od plynu si Česká republika v dohledné době nemůže dovolit. Současně se ale zdá, že se Evropské unii podařilo zajistit jednak alternativní dodávky zemního plynu a jednak intenzivně pracuje na náhradě zemního plynu nebo jeho části alternativními plynnými palivy. Nejčastěji zmiňovanými jsou v této souvislosti vodík a biometan, případně technický metan.
To, že kotle na zemní plyn vypadly z podporovaných zdrojů v rámci „kotlíkových“ dotací, obecně není šťastné rozhodnutí. Je pravděpodobné, že laická veřejnost na to bude reagovat snahou přestat tyto spotřebiče využívat.
Aktuální kotlíkové dotace si bude drtivá většina majitelů plynových kotlů vykládat jako nepodporu tohoto zdroje a paliva. Pravděpodobně se budou snažit využití plynu omezit a budou se zdráhat vynaložit v tomto směru jakékoliv další investice.
To by znamenalo, že se zastaví plošná modernizace těchto zdrojů, což by pravděpodobně přineslo stagnaci prodeje a následně odliv prodejců, servisních techniků a dalších odborníků do jiných odvětví. Nejhorším představitelným vyústěním by pak byla stagnace celého plynárenství.
V této souvislosti je třeba si uvědomit, že v současné době využívá zemní plyn zhruba 2,7 milionu tuzemských domácností a že máme v rámci Evropy pravděpodobně nejrozvinutější plynárenskou síť. Pokud bychom v systému využití plynu vytvořili mezeru, je pravděpodobné, že bychom se později nebyli schopni vrátit k současnému stavu.
I snižování spotřeby pomáhá k řešení problému
Česká republika se aktivně zapojuje do snahy Evropské unie o dekarbonizaci, tedy minimalizaci produkce oxidů uhlíku, především oxidu uhličitého. A právě oxid uhličitý je standardním produktem jakéhokoli spalování. Optimalizační vyladění zdroje se zaměřuje především na zvyšování účinnosti a snižování emisí prachu a uhlovodíků, nikoli na odstranění emisí oxidu uhličitého.
I přes současnou, poněkud nepřehlednou situaci Evropská unie nepolevuje ve snaze o dekarbonizaci a Česká republika tuto snahu aktivně podporuje. Dalším logickým krokem je tlak na omezení spalovacích zdrojů jako takových. Prakticky to znamená, že žadatelé, kteří v současné době vymění stávající zdroj za kotel na biomasu, se mohou v blíže nespecifikovaném časovém horizontu dočkat restrikcí v použití těchto kotlů.
V každém případě je třeba ocenit snahu ministerstva životního prostředí o řešení problémů. Určitě by však bylo přínosné zaměřit se nejen na výměnu zdroje, ale primárně na obecnou optimalizaci. Přičemž za optimalizaci by mělo být považováno i prosté snížení spotřeby energie, což je mimochodem v současné době cílem dotovaného projektu Nová zelená úsporám Light pro nízkopříjmové domácnosti.
Walter Sodomka
Walter Sodomka je ředitelem Asociace pro optimalizaci komínů a spalování od roku 2017. Od roku 2018 je odborným poradcem v rámci Energetického poradenství EKIS Ministerstva průmyslu a obchodu. Od roku 2021 je koordinátorem zkoušek profesní kvalifikace Kominík – Revizní technik spalinových cest.
