Před týdnem, ve středu 17. srpna uplynul rok od chvíle, kdy měli provozovatelé velkých elektráren a tepláren začít plnit nové emisní limity. Poprvé v historii provozovatelé musí snižovat množství vypouštěné rtuti. Shrnujeme hlavní poznatky, které první rok přinesl.
Někteří provozovatelé šíří o nových emisních limitech pro rtuť zavádějící informace a jejich splnění označují za hodné mnohaletého aplikovaného výzkumu. Data však mluví jasně. Provozovatelé, kteří se úkolu odstraňování rtuti zhostili poctivě, dokázali ještě před platností nových emisních limitů někdy i za pouhé dva měsíce instalovat všechny potřebné technologie a emisní limity pro rtuť plní. Jedná se například o Elektrárnu Tušimice, kde byly látkové filtry instalovány a odzkoušeny během května až července roku 2021.
Dávkování aktivního uhlí bylo na zařízení instalováno již v průběhu března 2021. Díky rychlému postupu Elektrárna Tušimice nyní všechny emisní limity plní a dokonce ani nevyužila dvouletou výjimku, o kterou původně požádala.
Rtuť nevratně poškozuje životní prostředí
Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě na základě judikatury Nejvyššího správního soudu potvrdila, že rozsáhlá výjimka z plnění nových emisních limitů pro Elektrárnu Chvaletice má závažné a nevratné dopady na životní prostředí. Ty jsou dle soudu významnější než případné ekonomické ztráty provozovatele, které způsobí dočasné přerušení výroby elektřiny do doby ekologizace zdroje.
Dokud ve sporu o zákonnost této rtuťové výjimky nevynese rozsudek, nemá mít podle soudu tato výjimka žádné právní účinky. Navíc dodal, že žádný provozovatel nemá na výjimku z emisních limitů právní nárok. Pokud se někdo namísto ekologizace zdroje rozhodne žádat o výjimku, musí být připraven nést s tím spojená rizika.
Většina udělených výjimek by se měla zpřísnit
Ze zpráv o plnění integrovaných povolení v prvním roce výjimek je zřejmé, že většina provozovatelů požádala o výjimkový emisní limit s rezervou a ve skutečnosti dosahují významně nižších hodnot. To je příznivá zpráva pro stav životního prostředí a také důvod pro zpřísnění udělených výjimek. Dle zákona o integrované prevenci totiž není možné výjimku udělit ve vyšším rozsahu, než je pro konkrétní elektrárnu nebo teplárnu nezbytně nutné. Pokud by ke zpřísnění výjimkových emisních limitů nedošlo, hrozí v následujícím roce riziko nárůstu emisí z uvedených zdrojů, a tím i k popření smyslu a účelu udělených výjimek. Ty totiž dle zákona o integrované prevenci musí vést k postupnému snižování emisí.
Provozovatelé místo slibované ekologizace budou asi žádat o nové výjimky „na dožití“
V průběhu řízení o výjimkách jsme ve Frank Bold často upozorňovali na to, že pokud provozovatel do ekologizace zařízení již v minulosti neinvestoval, je s ohledem na postupný odklon světové i české energetiky od uhlí vysoce nepravděpodobné, že investici provede v následujících letech. Tuto hypotézu potvrdil v nedávném rozhovoru také vedoucí oblasti energetiky ze společnosti Metrostav, který se specializuje na dodávání ekologizačních zařízení k odstraňování rtuti. Zařízení jsou v Česku k dispozici, není o ně ale zájem.
Přesto se mnozí provozovatelé v řízeních o výjimkách zavázali k plnění harmonogramů, podle nichž mají v následujících letech ekologizaci provádět. Ze zpráv o prvním roce výjimek je zřejmé, že většina z nich žádné podstatné kroky k ekologizaci zařízení zatím nepodnikla. Málokdo přitom otevřeně přiznal, že závazný harmonogram v následujících letech nezvládne splnit.
Výjimkou je v tomto ohledu provozovatel Elektrárny Prunéřov II. (patřící pod ČEZ), který již v roce 2022 otevřeně oznámil přehodnocení svých původních plánů a požádal o novou výjimku „na dožití“. Jako kompenzaci nabídl postupný útlum provozu zdroje a stanovení stropu pro maximální množství rtuti. Ten má zajistit, že z elektrárny bude do konce trvání výjimky vypuštěno méně rtuti, než kdyby byla ekologizována a provozována po výrazně delší dobu. Podobné žádosti lze v následujících letech očekávat i u dalších zařízení.
Česko rozdává nejvíce výjimek v Unii
Z nedávno zveřejněné zprávy Evropské komise vyplývá, že Česko patří mezi nejštědřejší státy, pokud jde o udělování výjimek z nových emisních limitů. Zatímco v tuzemsku bylo uděleno 22 výjimek z emisních limitů spojených s tak zvanými „best available techniques“ (BAT), z toho celkem jedenáct rtuťových výjimek.
V ostatních zemích Evropské unie byly v průměru uděleny pouze čtyři výjimky na jeden stát. V některých státech (například v Německu) navíc národní legislativa udělování výjimek z emisních limitů spojených s BAT vůbec neumožňuje. Česko patří v rámci EU mezi země s nejvyšším spadem rtuti na kilometr čtvereční, takže jsou jeho obyvatelé nejvíce ohroženi negativními dopady této toxické látky.
Eliška Beranová
Eliška Beranová je právnička expertní skupiny Frank Bold, kde se dlouhodobě věnuje strategickým rozhodčím řízením, komunitní energetice a transformaci české energetiky směrem k čistým, nízkoemisním zdrojům energie. Od roku 2022 vede legislativní skupinu Unie komunitní energetiky, založenou expertní skupinou Frank Bold ve spolupráci s Hnutím Duha.
