Před týdnem, ve středu 17. srpna uplynul rok od chvíle, kdy měli provozovatelé velkých elektráren a tepláren začít plnit nové emisní limity. Poprvé v historii provozovatelé musí snižovat množství vypouštěné rtuti. Shrnujeme hlavní poznatky, které první rok přinesl.
Někteří provozovatelé šíří o nových emisních limitech pro rtuť zavádějící informace a jejich splnění označují za hodné mnohaletého aplikovaného výzkumu. Data však mluví jasně. Provozovatelé, kteří se úkolu odstraňování rtuti zhostili poctivě, dokázali ještě před platností nových emisních limitů někdy i za pouhé dva měsíce instalovat všechny potřebné technologie a emisní limity pro rtuť plní. Jedná se například o Elektrárnu Tušimice, kde byly látkové filtry instalovány a odzkoušeny během května až července roku 2021.
Dávkování aktivního uhlí bylo na zařízení instalováno již v průběhu března 2021. Díky rychlému postupu Elektrárna Tušimice nyní všechny emisní limity plní a dokonce ani nevyužila dvouletou výjimku, o kterou původně požádala.
Rtuť nevratně poškozuje životní prostředí
Olomoucká pobočka Krajského soudu v Ostravě na základě judikatury Nejvyššího správního soudu potvrdila, že rozsáhlá výjimka z plnění nových emisních limitů pro Elektrárnu Chvaletice má závažné a nevratné dopady na životní prostředí. Ty jsou dle soudu významnější než případné ekonomické ztráty provozovatele, které způsobí dočasné přerušení výroby elektřiny do doby ekologizace zdroje.
Dokud ve sporu o zákonnost této rtuťové výjimky nevynese rozsudek, nemá mít podle soudu tato výjimka žádné právní účinky. Navíc dodal, že žádný provozovatel nemá na výjimku z emisních limitů právní nárok. Pokud se někdo namísto ekologizace zdroje rozhodne žádat o výjimku, musí být připraven nést s tím spojená rizika.
Většina udělených výjimek by se měla zpřísnit
Ze zpráv o plnění integrovaných povolení v prvním roce výjimek je zřejmé, že většina provozovatelů požádala o výjimkový emisní limit s rezervou a ve skutečnosti dosahují významně nižších hodnot. To je příznivá zpráva pro stav životního prostředí a také důvod pro zpřísnění udělených výjimek. Dle zákona o integrované prevenci totiž není možné výjimku udělit ve vyšším rozsahu, než je pro konkrétní elektrárnu nebo teplárnu nezbytně nutné. Pokud by ke zpřísnění výjimkových emisních limitů nedošlo, hrozí v následujícím roce riziko nárůstu emisí z uvedených zdrojů, a tím i k popření smyslu a účelu udělených výjimek. Ty totiž dle zákona o integrované prevenci musí vést k postupnému snižování emisí.
Provozovatelé místo slibované ekologizace budou asi žádat o nové výjimky „na dožití“
V průběhu řízení o výjimkách jsme ve Frank Bold často upozorňovali na to, že pokud provozovatel do ekologizace zařízení již v minulosti neinvestoval, je s ohledem na postupný odklon světové i české energetiky od uhlí vysoce nepravděpodobné, že investici provede v následujících letech. Tuto hypotézu potvrdil v nedávném rozhovoru také vedoucí oblasti energetiky ze společnosti Metrostav, který se specializuje na dodávání ekologizačních zařízení k odstraňování rtuti. Zařízení jsou v Česku k dispozici, není o ně ale zájem.
Přesto se mnozí provozovatelé v řízeních o výjimkách zavázali k plnění harmonogramů, podle nichž mají v následujících letech ekologizaci provádět. Ze zpráv o prvním roce výjimek je zřejmé, že většina z nich žádné podstatné kroky k ekologizaci zařízení zatím nepodnikla. Málokdo přitom otevřeně přiznal, že závazný harmonogram v následujících letech nezvládne splnit.
Výjimkou je v tomto ohledu provozovatel Elektrárny Prunéřov II. (patřící pod ČEZ), který již v roce 2022 otevřeně oznámil přehodnocení svých původních plánů a požádal o novou výjimku „na dožití“. Jako kompenzaci nabídl postupný útlum provozu zdroje a stanovení stropu pro maximální množství rtuti. Ten má zajistit, že z elektrárny bude do konce trvání výjimky vypuštěno méně rtuti, než kdyby byla ekologizována a provozována po výrazně delší dobu. Podobné žádosti lze v následujících letech očekávat i u dalších zařízení.
Česko rozdává nejvíce výjimek v Unii
Z nedávno zveřejněné zprávy Evropské komise vyplývá, že Česko patří mezi nejštědřejší státy, pokud jde o udělování výjimek z nových emisních limitů. Zatímco v tuzemsku bylo uděleno 22 výjimek z emisních limitů spojených s tak zvanými „best available techniques“ (BAT), z toho celkem jedenáct rtuťových výjimek.
V ostatních zemích Evropské unie byly v průměru uděleny pouze čtyři výjimky na jeden stát. V některých státech (například v Německu) navíc národní legislativa udělování výjimek z emisních limitů spojených s BAT vůbec neumožňuje. Česko patří v rámci EU mezi země s nejvyšším spadem rtuti na kilometr čtvereční, takže jsou jeho obyvatelé nejvíce ohroženi negativními dopady této toxické látky.