Praha bude mít historicky první bytový dům postavený ze dřeva s bezmála osmdesáti byty. Vyroste v Jinonicích na Radlické ulici a připravuje ho rezidenční developer Skanska se studiem Jakub Cigler Architekti. Bude šetrnější k životnímu prostředí než klasické stavby.
Proč se v Česku nestaví ze dřeva více a jak by se to mohlo do budoucna měnit, vysvětlují generální ředitel Skanska Residential Petr Michálek a architekt Jakub Cigler.
Ve spolupráci s architekty chystáte první dřevěný bytový dům. Proč jste se do tohoto projektu pustili?
Petr Michálek: Máme chuť, ambice i nasazení jít a hledat nové cesty v oblasti udržitelné výstavby. Je pro nás důležité směřovat ke snižování uhlíkové stopy, protože naše dlouhodobé plány vedou až k uhlíkové neutralitě. K tomu může významně pomoci využití dřeva jako stavebního materiálu. Neznamená to, že bychom najednou začali stavět ve velkém ze dřeva, ale je to první krok tímto směrem, na který by měly navázat další.
Projekt v Praze na Radlické je pro vás tedy zároveň jakousi praktickou laboratoří?
PM: Tento projekt je unikátní v tom, že to jsou tři domy obdobných parametrů. Dva stavíme konvenční metodou a jeden z nich smaximálním využitím dřeva. V rámci jednoho projektu tak vznikne jedinečná možnost porovnat obě stavební technologie, a to jak z hlediska rychlosti výstavby, managementu stavby, tak i redukce uhlíkové stopy.
O kolik je u dřevěného domu nižší?
PM: Bavíme se o zhruba třicetiprocentním poklesu, co se týče uhlíku obsaženého v samotných materiálech. Což už je docela hodně. Klíčový je pak samozřejmě samotný provoz domu, tedy chování jeho uživatelů a také použité technologie, které mohou spořit elektřinu, energii na vytápění, a v našem případě se přidává také téma šetrného hospodaření s vodou. Na konci životního cyklu stavby je to samozřejmě mnohem příznivější u dřevěného domu než u domu z betonu či cihel, jelikož nabízí snazší recyklaci a nákladově příznivější demolici stavby.
Je téma ohledu na životní prostředí důležité i pro architekty?
Jakub Cigler: V kanceláři se tímto tématem zabýváme dlouhodobě. Jsme přesvědčeni, že architekt ani developer nemají přemýšlet o domu jen do doby, než se postaví a prodá, ale mají myslet na celou dobu existence stavby. Jsme rádi, že jsme našli partnera, který uvažuje stejně. V poslední době – po vypuknutí války na Ukrajině a v období energetické krize – se navíc ukazuje, že energeticky šetrný přístup je nejen správný, ale že může být i ekonomicky výhodný.
Jak je na tom dřevo jako stavební materiál z pohledu architekta?
JC: Je to samozřejmě ekologický materiál, protože když roste, váže CO2. Mimochodem zajímavostí je, že každé čtyři minuty naroste na stromech v Česku tolik dřeva, že by stačilo na rodinný dům. Ale je zde i dost dalších výhod. Ty stavby jsou lehčí, díly se dají dobře prefabrikovat a pak se staví rychleji. A navíc je to příjemné na dotek a vevnitř to voní.
A jak je to s materiálem z pohledu investora? Je dražší, nebo levnější?
PM: Nákladová stránka je samozřejmě velmi důležitá. V poslední době se ale ceny všech materiálů mění téměř ze dne na den, takže nelze v takto dlouhodobém horizontu cokoli predikovat. Bereme to tak, že pilotní projekt je vždy o něco dražší, ale tyto náklady bereme jako průkopník na sebe, takže je klient nepocítí. Zároveň je důležité zmínit, že pokud by se tento druh staveb rozšířil, může to být o něčem jiném. V tu chvíli to bude zajímavější pro dodavatele materiálů, dodavatele prací se dřevem a cena půjde dolů. Pro nás však nejsou v tomto projektu primární náklady, ale už zmíněná udržitelnost a redukce uhlíkové stopy.
Pokud by se více rozšířil… Co tomu brání?
JC: V tuto chvíli především požární předpisy, které neumožňují stavět ze dřeva vyšší stavby než se čtyřmi patry. To se investorům nevyplatí. Přitom na západě Evropy jsou vyšší stavby ze dřeva zcela běžné, osobně jich známe celou řadu.
Je čas to změnit i u nás?
JC: Jsem o tom jednoznačně přesvědčen. A věřím, že náš dům a zkušenosti mohou v tomto procesu napomoci. Chceme být těmi, kdo bude mluvit s požárníky a dalšími zainteresovanými a vést tuto diskusi k tomu, aby se naše předpisy přiblížily ktěm západním.
Jsou i další překážky, které rozvoji bytových domů ze dřeva brání?
PM: Je tu samozřejmě určitý zvyk. Zatímco v jiných zemích, kde naše skupina Skanska působí, je dřevo hojně využívaným materiálem, u nás se tradičně staví z cihel a betonu. To ale pro řadu lidí nemusí být dogma. Zároveň jsou zde povolovací procesy nové výstavby, což bývá pro investory jedna z nejčastějších útrap. Naše úřady jsou zvyklé na schvalování tradičních staveb, tak jak je znají po desetiletí. Což je docela přirozené.
Aby tím celým soukolím prošlo něco neobvyklého, vyžaduje to větší úsilí…
PM: My jsme se rozhodli to zkusit a tu cestu prošlápnout.
Zjišťovali jste, zda by byl mezi vašimi klienty o byty ve dřevěných domech zájem?
PM: Ony to samozřejmě nejsou stavby výlučně ze dřeva, základové konstrukce, výtahové šachty a podobně jsou klasické. To jen abychom to upřesnili. Ale dřevo rozhodně nebude tím, co by poptávku klientů zmenšovalo. Část naší klientely podobný druh šetrných staveb cíleně vyhledává. Takže zájem určitě bude a věříme tomu, že bude velký.
Je pro architekty něčím specifické, když je hlavním materiálem dřevo namísto cihel nebo betonu?
JC: Hlavní principy zůstávají stále stejné. Dokonce se ani nijak zvlášť neliší technické vlastnosti materiálů. Jestliže u betonové stropní desky pracujete s tloušťkou dvacet centimetrů, u dřevěné je to dvaadvacet. Rozdíly jsou v detailech, trochu jinak se musí řešit například akustika.
A je to něčím specifické pro uživatele bytů?
JC: Může a nemusí. Viděli jsme domy, kde byste na první pohled vůbec nepoznali, že se pod omítkami skrývá dřevěný základ. Anebo to může být přiznané a architekti s tím mohou pracovat jako se zajímavým prvkem stavby.
Bude tento konkrétní dům určen pro nájemní bydlení, či pro koncové vlastníky?
PM.: Projekt jako takový, ale i velikost a skladba bytů umožňují obě varianty. To znamená, že je tam drtivá většina menších bytů o velikosti 1+kk a 2+kk a jen minimum těch větších. Rozhodnutí, zda se vydáme cestou prodeje provozovateli nájemního bydlení, nebo zda byty dáme do prodeje koncovým uživatelům, ještě nepadlo. Chceme se rozhodnout podle vývoje na trhu.
Z jakého konkrétního materiálu se bude tento dům na Radlické stavět?
JC: Jsou to křížem lepená prkna v pěti vrstvách, které tvoří velké desky. Tím, že se směr lepení střídá, dřevo využívá ve všech směrech svou pevnost a roztažnost. Říká se tomu CLT panely.
Kdy by se mělo začít stavět?
PM: Plánujeme začít se stavbou celého projektu v roce 2024, pokud se podaří v termínech dokončit všechny povolovací procesy. Kdy začne stavba přímo toho dřevěného domu, který je součástí projektu, ještě nevíme. Ale víme, že se nebudou lišit ceny bytů mezi tímto domem a zbylými dvěma, stavěnými klasickou metodou.
Článek vyšel v časopise Reportér.
Robert Čásenský
Robert je šéfredaktorem a zakladatelem magazínu Reportér. Vystudoval sociologii na FF UK. V letech 2006 až 2013 byl šéfredaktorem MF Dnes.