Únor a březen byly loni v tuzemsku nejteplejší od roku 1961. Průměrná teplota v Česku pak v minulém roce dosáhla 10,3 stupně Celsia, o 2,3 stupně více než před 64 lety, zveřejnil Český hydrometeorologický ústav. Předchozí rekord z roku 2023 padl o 0,5 °C.
Teplotní rekordy padají pravidelně již deset let. V roce 2024 však průměrná roční teplota poprvé překročila hodnoty z předindustriálního období o 1,5 stupně Celsia, uvedla evropská monitorovací služba Copernicus Climate Change Service, která má za úkol sbírat data o klimatu.
„Každý rok v posledním desetiletí patří mezi deset nejteplejších zaznamenaných let. Nyní balancujeme na hraně překročení úrovně 1,5 °C stanovené v Pařížské dohodě, přičemž průměr posledních dvou let již tuto hranici překročil,“ řekla Samatha Burgessová, strategická vedoucí pro klima v Evropském středisku pro střednědobou předpověď počasí.
Jako o 300 metrů níže
Průměrná roční teplota v tuzemsku také pokořila rekord – vystoupala na 10,3 °Celsia, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Česko se podle jeho statistik otepluje přibližně o 0,36 °C za dekádu.
Krajina se v důsledku takových velkých teplotních změn mění. „ Aktuálním příkladem je úbytek sněhu. Teplejší atmosféra způsobuje, že srážky častěji přicházejí v podobě deště místo sněhu, sníh navíc rychleji taje a nezůstává na polích a jinde v krajině. To také znamená, že na jaře, kdy příroda potřebuje dostatek vláhy z tání sněhu na jarní rozvoj, není vody dostatek,” vysvětluje Ondřej Přibyla, ředitel projektu Fakta o klimatu.
Vyšší teploty nahrávají i kůrovci. V 60. letech se v Česku běžně vyskytovala dvě rojení kůrovce za sezonu, dnes na jižní Moravě dochází ke čtyřem rojením ročně. Vyšší teploty způsobují větší stres pro smrkové lesy, které nejsou na tyto podmínky přizpůsobené.
„Pokud vezmeme v úvahu, že s rostoucí nadmořskou výškou se běžně atmosféra ochlazuje, pak oteplení o dva stupně Celsia od 60. let odpovídá poklesu o 300 výškových metrů. Stromy, které rostly na vrcholcích Vysočiny v 900 metrech nad mořem, dnes žijí v podmínkách odpovídajících 600 metrům. Pro ekosystémy je to zásadní změna,“ dodává Přibyla.
Podle předběžných odhadů přinesl rok 2024 také extrémní srážky. Předpokládaný roční úhrn v tuzemsku je 776 mm, což představuje až 113 procent množství z let 1991 až 2000. Jedná se tak o devátý nejvyšší zaznamenaný roční úhrn od roku 1961.
Webové stránky Our World In Data, které využívají údaje služby Copernicus Climate Change Service, uvádějí, že se v tuzemsku v letech 1961 až 2024 teplota zvýšila z průměrné roční teploty 8,18 na 10,54 stupně Celsia (ČHMÚ udává posun z osmi stupňů na 10,3 °C). Podobnou průměrnou teplotu jako 10,54 °C naměřili podle téhož zdroje v Chrovatsku v roce 1996 nebo v Bulharsku v roce 1984.
Kombinace způsobující utrpení
Evropské centrum pro střednědobou předpověď tvrdí, že globální průměrná teplota loni dosáhla 15,1 °C, což je o 0,72 °C více než průměr z let 1991 až 2020 a o 0,12 °C více než v roce 2023, který byl doposud nejteplejší. To odpovídá nárůstu o 1,60 °C oproti odhadu teploty z let 1850 až 1900 označované jako předindustriální úroveň. Loni v červnu „silné až extrémní“ teplo zasáhlo přibližně 44 procent plochy planety.
Nadprůměrné bylo rovněž množství vodní páry v atmosféře. Podle projektu opětovné analýzy ERA5 její koncentrace dosáhla rekordní hodnoty, a to o přibližně pět procent vyšší, než činil průměr hodnot z let 1991 až 2020.
„Vysoké globální teploty v kombinaci s rekordními úrovněmi atmosférické vodní páry v roce 2024 vedly k bezprecedentním vlnám veder a silným srážkám, což způsobilo utrpení milionům lidí,“ dodala Burgessová. Spolu s vysokými teplotami mořské hladiny to přispělo k rozvoji velkých bouří, včetně tropických cyklonů. Po celém světě byly hlášeny i další extrémní povětrnostní jevy – vlny veder, sucha, záplavy nebo lesní požáry.
„V roce 2024 atmosférická koncentrace skleníkových plynů dosáhla nejvyšší roční úrovně, jakou kdy zaznamenal Copernicus Atmosphere Monitoring Service a jeho předchůdci. Emise skleníkových plynů zůstávají hlavním činitelem změny klimatu,“ uvedla ředitelka služby Laurence Rouilová.
Koncentrace oxidu uhličitého dosáhla rekordních 422 částic na milion (ppm), průměrná koncentrace metanu činila 1897 částic na miliardu (ppb). „Naše údaje jasně ukazují na trvalý globální nárůst emisí skleníkových plynů, které zůstávají hlavním činitelem změny klimatu,“ uvedla Rouilová. V Evropské unii nicméně koncentrace skleníkových plynů o pět procent klesla. Podle odborníků by tento rok nemusel dosahovat extrémů loňska.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
