V prodeji starého a použitého zboží se v Česku válí miliardy. První, kdo je sebere, má výdělek jistý. Čím míň greenwashingu a více racionality v cirkulárních projektech bude, tím mají větší šanci na úspěch a dlouhodobý život.
Snad každý Čech pravidelně nakupuje věci z druhé ruky. Auta, nábytek, oblečení, ale také sportovní náčiní nebo výbavu pro potomky. Lokální české bazarové platformy jako Bazoš nebo Sbazar jsou natolik silné, že mezi sebe nepustí ani tak velké globální hráče, jako bylo třeba LetGo. Jenže i oblasti obchodování s použitým zbožím se postupně mění a “institucionalizuje”. Letošek tak může být “rokem nula” cirkulárního retailu. Tedy startu nového maloobchodního segmentu, který dokáže prodávat použité zboží stejně dobře a v objemech, které jsou srovnatelné s běžnými obchodníky.
Cirkulární ekonomika jako mainstream
Představte si budoucnost, kde lidé uvažují racionálně. Nepodléhají předsudkům při nákupu a vnímají veškeré souvislosti, které se vážou k takzvané prvovýrobě. V odpadu končí výrazně méně věcí, které by ještě našly uplatnění. A naopak – každý, kdo chce koupit novou věc, má k dispozici její second handovou alternativu. Je taková představa spíše jen naivní utopií, nebo jde o reálnou vizi?
Nepatřím nutně mezi optimisty, ale i tak si myslím, že jsme naplnění této vize blíž, než se možná zdá. Lineární ekonomika v posledních letech ukazuje své největší slabiny a ve své extrémní podobě postupně selhává, neboť svět stále více odhaluje její nezadržitelné dopady na přírodu i společnost. Už se ani tak nejedná o “veřejné tajemství” jako spíše akceptovaný fakt reflektovaný i největšími výrobci, kteří se na tvorbě tohoto problému v poslední době podíleli.
Levi´s začíná platit svým zákazníkům za vracení obnošených džínů, které poté umisťuje na svůj secondhandový market place. Švédský gigant Ikea, který deklaruje, že se do konce dekády chce stát společností fungující pouze v režimu cirkulární ekonomiky, začíná nabízet nábytek z druhé ruky včetně možností pouhé zápůjčky. Módní řetězec H&M rozšiřuje pilotní projekt svých second-handů do dalších evropských zemí.
A tentokrát to není jen greenwashing a nákup karmy. Konzum dovedl prvovýrobu do takového extrému, že možnost “jednoduše vrátit staré” se může stát podmínkou pro “nákup nového”. A přítomnost levnějšího, již použitého zboží od oblíbené značky zase přivede nové zákazníky a tím i zcela nový revenue stream. V second hand zkrátka leží doslova stovky miliardy, které stačí pouze zvednout. A Česko k tomu má – z mého pohledu – jednu z nejlepších výchozích pozic.
Nákup použitého zboží nikdy nebylo tabu, rozvoj však brzdí zákaznická zkušenost
Proč by měl cirkulární retail excelovat právě v naší zemi, která v cirkulaci použitého zboží stále paradoxně zaostává za evropským průměrem? Mám silný argument. A tím je extrémně dobré know how v e-commerce a jeho infrastruktura – zejména logistika poslední míle, která za poslední rok ještě posílila. Právě to jsou elementy, který dokáže vzít již fungující bazarové a marketplace principy a přetavit je do regulérního retailového businessu.
Knihobot je toho nejlepším příkladem. V Česku se ročně vytiskne až třicet milionů nových knih. Přestože zde funguje silná síť antikvariátů a obchod čile proudí na bazarových platformách, z druhé ruky se jich prodá – a to započítávám antikvariáty, bazary i marketplace – asi šest set až osm set tisíc. Tedy necelá tři procenta. Důvod? Rozhodně ne malá poptávka. Ale bariéry, které lidem znesnadňují vracet knihy zpět do oběhu.
Nákup použitého zboží přitom v Česku není žádné tabu a nikdy to tak nebylo. Jediné, co brání větší oblibě je pohodlí při nákupu a spolehlivost. Pokud je servis stejný, jako jim nabídne jakýkoli jiný e-shop, tak nemají potřebu rozlišovat. Složitější je samozřejmě zajistit maximální pohodlí i při vracení věcí do oběhu. Ale pokud za ně e-shop dokáže zařídit nafocení produktu, poslat pro něj kurýra a postarat se o celý prodejní proces, bariéra padne úplně.
Jsem si jistý, že stejný model, jako má Knihobot, se dá aplikovat na desítky jiných komodit, než jsou knihy. Běžný nábytek, vybavení domácnosti, elektroniku, nářadí, oblečení, hračky nebo dokonce i pokojové květiny. V mnoha z těchto oblastí už existuje řada projektů, které to už teď dělají dobře, jen zatím nedokáží škálovat na větší obraty.
Postavit ziskový byznys model pro cirkulární retail přitom není složité. Za jedinou bariéru v podstatě považuji nutnost naprogramovat si vlastní systémy, protože na trhu nejsou dostupná funkční řešení. Ale když se to povede, tak je růst rychlý a nevyhnutelný, protože trh je zatím téměř prázdný. Pokud dlouhodobě proklamuji, že kdo neví co se sebou, má jít ve velkém prodávat zboží z druhé ruky, myslím to naprosto vážně. Vidím tam větší šanci uspět, než když si otevřete e-shop nebo jakýkoli jiný kamenný krám s běžným prodejem.
Pokud je Knihobot schopen dosáhnout desítek milionů na obratu, nebojím se říct, že se v Česku momentálně válí v rámci second handu maloobchodní příležitosti, které se mohou s trochou péče přehoupnout přes desítku miliard ročně.
Ekologie až na posledním místě
Nejde o přírodu. Když to lidstvo přežene, tak si planeta ani nevšimne, že jsme se tady na tu krátkou chvíli objevili. Život půjde dál svou vlastní cestou. Ale pokud nám jde o zachování jediné civilizace, o níž ve vesmíru víme, je nutné se k udržitelnosti aspoň přiblížit.
Zdroje naší planety jsou omezené. To na nějaký čas vyřeší přesun průmyslu do zbytku sluneční soustavy, ale k tomu nás čeká ještě dlouhá cesta, spíše maraton. Budeme si muset vystačit se zdroji, které máme. Abychom nemuseli šetřit příliš, budeme muset ty stejné zdroje využívat stále znova a znova.
Podle údajů českého Institutu pro cirkulární ekonomiku tvoří dnes v globálním měřítku principy cirkulární ekonomiky okolo devíti procent. To je málo a navíc je mnohdy recyklace motivována jen dotacemi a dobrými záměry. Věřím přitom, že recyklace je racionální, takže se na ní dá v principu vydělat. Používat věci, dokud plní svůj původní účel, je navíc jednodušší než vyrábět nové.
Pokud je to pravda, tak se celý problém vyřeší sám. Ekologický apel staví cirkulární retail zcela zbytečně na hliněné nohy. Cirkulární přístup bude udržitelný jen tehdy, když na něj obchodníci přistoupí, aby více vydělali. Vydělávání peněz je totiž to jediné, co z okrajového odvětví dovede udělat mainstream.
Dominik Gazdoš
Dominik Gazdoš je spoluzakladatelem největšího českého antikvariátu Knihobot.cz. Jeho hlavní misí je změnit fungování antikvárního trhu a naučit Čechy vracet knihy zpět do oběhu. Funguje po celé republice – knihy dokáže vyzvednout na jakékoliv adrese a stejně tak je kamkoli zaslat.
