Obliba půjčování stromků v květináčích roste. Půjčovny jich každoročně rozvezou stovky. Pro přežití stromku je nejdůležitější řádná péče a postupná adaptace na teplo v domácnosti.
Vánočních stromků se každoročně v tuzemsku prodá okolo 1,2 milionu. Půjčování je zatím jen okrajovou záležitostí. Má však potenciál. „Poptávka značně převyšuje nabídku a naše možnosti. Každým rokem počet nabízených stromků navyšujeme,“ uvádí Jan Havlíček, provozovatel půjčovny stromků. Letos jich bude mít v nabídce přibližně 250.
Všechny stromky ze své nabídky, kterých je 170 kusů, rozpůjčuje i Zahradnictví Stránský, které provozuje půjčovnu vánočních stromků již deset let. Rezervace začíná každým rokem na konci listopadu.
Hlavně ho nestavět k zapnutému topení
Základem k přežití stromečku je postupná aklimatizace na teplejší podmínky a řádné zalévání a rosení. „Péče o stromky v domácím prostředí není náročná. Postačí umístění na chladnější místo vzdálené od zdroje tepla a udržování vlhkosti v substrátu průběžným zaléváním. Případná poškození se projeví až na jaře. Stromky se nám většinou vracejí živé a neopadané,“ uvádí Havlíček.
Ročně uschne jen pár stromečků. Stránský tuto zkušenost potvrzuje. „Zákazníci pečují o stromky v naprosté většině výborně. Dlouhodobá ztráta je asi pět procent ze všech stromků,“ tvrdí.
„Někteří zákazníci se o stromky vzorně starají, někteří vůbec ne, přestože od nás ke každému stromku dostávají instrukce. Úmrtnost stromků je přibližně 60 procent v závislosti na tom, jak dlouho mají zákazníci stromky doma,“ uvádí Jan Šikola, provozovatel půjčovny pronajemstromku.cz.
Stránský zdůrazňuje, že je důležitý i správný výběr druhu stromečku. Osvědčily se prý smrky omorika a smrky pichlavé, borovice blatka a daří se i jedli kavkazské.
Někde zasadí semínko do květináče, jinde přesazují
Každá z půjčoven má jiný systém pěstování stromků. „Naše stromky jsou pěstovány v květináčích od malých sazeniček, či dokonce semínek. Vánoční stromek je zapotřebí každý rok přesadit do většího květináče, průběžně zalévat, přihnojovat a tvarovat,“ popisuje Havlíček. Po vrácení jsou stromky umístěny do zapuštěných květináčů v zemi, aby se zamezilo vysychání a přehřívání kořenového systému.
Půjčování stejných stromečků probíhá po tři až čtyři sezony. Potom je kořenový bal stromků příliš těžký pro bezproblémové doručování. Stromky firma potom vysadí do lesů v okolí své plantáže, nebo je nabízí k prodeji do okrasných zahrad.
Zahradnictví Stránský pěstuje stromky v půdě a následně je přesazuje do květináčů, ve kterých rostou po celý rok až do další vánoční sezóny. Po druhém půjčení je přesadí zpátky do země, kde zůstávají po dobu dvou až tří let. Následně je firma buď znovu půjčuje, nebo vysadí na zahradě.
„Každý rok bereme nové stromky z plantáží. Každý prodejce vánočních stromků má část stromečků, které před sezonou přesazuje do květináčů a vyčleňuje je k pronájmu,“ popisuje Jan Šikola postup své půjčovny. Do konce zimy stromečky zůstávají v květináčích a potom si je na vysazení berou majitelé lesů. Stromky z loňského roku prý vysadili ve středních Čechách kousek od Příbrami.
Lepší řezaný než v květináči z dovozu
Podle Jaromíra Bláhy z Hnutí Duha jsou stromky v květináči udržitelnou variantou, ale člověk má dbát na jejich původ. Stromky z dovozu budou mít vždy větší uhlíkovou stopu než ty vypěstované v Česku.
Původ stromku je podle Šikoly důležitější, než jestli je, nebo není v květináči. „V zásadě jedno, jestli má člověk stromek řezaný, nebo v květináči, podstatné je, aby pocházel od lokálních producentů. Stromky v naší nabídce pocházejí z jižních Čech a z Vysočiny,“ prohlašuje.
„Opakovaným zapůjčením jednoho stromku a jeho následným vysazením do lesů zanecháváme oproti řezanému či umělému stromku zápornou uhlíkovou stopu. Stromy, které mohou růst stovky let, nekončí po pár letech na plantáži a několika vánočních týdnech vyhozené u popelnic,“ uvádí Havlíček.
Půjčovny uvádějí, že nabízejí stromky vypěstované v Česku. U stromku v květináči z dovozu není zárukou, že přežije zasazení do půdy. „Ne všechny vánoční stromky prodávané v květináčích se na vysazování skutečně hodí. V supermarketech například často nabízejí cizokrajné kavkazské jedle, které do našich lesů nepatří. Někdy mají takové stromky v květináčích uřezané kořeny, takže se stejně neujmou a uhynou,“ vysvětluje Bláha.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.
