Klimatická změna ovlivňuje úrodu kávy a zároveň ohrožuje její budoucnost. Ve světě nejoblíbenější kávě Arabica totiž vysoké teploty nesvědčí. Vědci a velcí producenti se proto spojili, aby nalezli odolnější druhy a odrůdy kávy. Vybírat je z čeho, celkem je známo kolem 120 druhů kávovníků, přičemž dnes dominují jen dva – Arabica a Robusta, které mají navíc řadu odrůd.
Zatímco v některých regionech, kde se káva pěstuje, jsou problémem sucha a vysoké teploty, jinde se klimatická změna projevuje silnými úrodu decimujícími dešti. S oběma jevy najednou se potýká například kolumbijský pěstitel Bladimir Pacheco Quinto, jehož družstvo je součástí systému certifikace Fairtrade. Ten pěstitelům garantuje minimální výkupní cenu a také fairtradový příplatek, díky kterému mohu družstva investovat do svých farem nebo komunit.
„Káva sice dozraje, my zrno sklidíme, ale když se odstraní slupka, tak zrnko nemá dostatečnou váhu. Byli jsme zvyklí, že když sběrač přinese plný koš bobulí, tak po odstranění slupek zbývá 8,5 až devět kilogramů čistého zrna. Letos to bylo třeba jen 6,5, maximálně sedm kilogramů z jednoho koše. Zrna prostě nedorůstají dost velká,“ řekl loni na podzim Pacheco Quinto Ekonews při své návštěvě Prahy, když vysvětloval dopady veder na svou úrodu.
Budoucnost kávy v ohrožení
Kromě samotných farmářů, pro které pěstování kávy představuje hlavní obživu, záleží na budoucnosti oblíbené plodiny i velkým značkám. Například společnost Tchibo je proto členem neziskové organizace World Coffee Research (WCR) zaměřené na výzkum a vývoj takových odrůdy kávy, které se budou schopny přizpůsobit měnícímu se počasí v důsledku změny klimatu. WCR dnes sdružuje více než 170 firem a značek.
„Závisí na tom budoucnost naší společnosti. Chceme-li zajistit dlouhodobé dodávky kvalitní kávy za přiměřené ceny a v rozumném množství, potřebujeme podporu vědy, která nám pomůže vyvinout odrůdy budoucnosti,“ říká Pablo von Waldenfels, ředitel oddělení společenské odpovědnosti (CSR) Tchibo a zároveň člen představenstva WCR.
Podle Hanny Neuschwanderové, ředitelky strategie a komunikace WCR, se organizace zaměřuje především na produkty. „Jde nám o to, aby se nové a lepší rostliny dostaly do rukou zemědělců. Naše práce začíná tam, kde začíná dodavatelský řetězec kávy, tedy u rostliny a osiva. Jsme poměrně malá, ale globální organizace, která se zaměřuje na vývoj nových odrůd a jejich zpřístupnění a dostupnost pro zemědělce v klíčových geografických oblastech po celém světě,“ sděluje Neuschwanderová.
K čemu slouží certifikace Fairtrade
Bojovat s výzvami klimatu mohou pěstitelům pomoci různé podpůrné programy. Tím nejznámějším je certifikace Fairtrade, která jim zajišťuje lepší pracovní a životní podmínky. Farmáři a jejich zaměstnanci mají díky ní zajištěnu minimální výkupní cenu a bonus v podobě fairtadového příplatku na financování komunitních programů. V jejich rámci se například stavějí školy, nemocnice nebo se investuje do lokální infrastruktury.
Standard zakazuje dětskou a nucenou práci a nabízí výrobcům i školení a poradenství. Společnost Tchibo je v České republice a na Slovensku největším prodejcem fairtradové kávy s dominantním tržním podílem. Její nejznámější značka Tchibo Barista má certifikaci Fairtrade, stejně jako kapsle Cafissimo. Na kávových barech v prodejnách Tchibo se připravuje káva výhradně s certifikací Fairtrade.
Zdroj: Fairtrade
Odrůdy se musí kombinovat
Mezi největší výzvy pro kávu patří vedle počasí i nemoci a tržní cena. „Jakmile teplota překročí 32 stupňů Celsia, nemůžete jako zemědělec uspět. Ale pokud máte rostlinu, která je odolná vůči horku, nebo vůči chorobě, jež se do vaší oblasti přestěhovala, pak máte šanci, že se budete moci zemědělstvím i nadále živit. Proto vytváříme více odrůd, více nástrojů pro zemědělce, aby byli schopni čelit svým výzvám,“ popisuje Neuschwanderová.
Zemědělec v Ugandě neřeší stejné problémy jako zemědělec v Guatemale, takže potřebují různé možnosti. Zároveň upozorňuje na to, že se nejedná o geneticky modifikovanou kávu.
Například Pacheco Quinto pěstuje několik odrůd, aby snížil riziko na minimum. „Všechno je to káva Arabica, ale zkoušíme různé sazenice na různých místech tak, aby byla úroda co nejlepší. Z těch všech se momentálně Národní asociace pěstitelů kávy snaží vyšlechtit co nejlepší možnou kávu. Jmenuje se Castillo a hodně se snažíme, ale zatím se nám nedaří vyšlechtit ji k dokonalosti. Nechce pořádně kořenit,“ říká pěstitel.
Sám z pohledu chuti upřednostňuje Arabicu, konkrétně odrůdu Colombia. A i ta se ještě dělí podle barvy zrna na červenou a žlutou. „Lepší je ta červená, protože když začne pršet, tak z té žluté déšť všechno strhá,“ popisuje rozdíly Pacheco Quinto.
Jednou z cest, kterou WCR zkoumá, je výzkum a podpora pěstování Robusty. Přestože 60 až 70 procent světové produkce kávy připadá na Arabicu, Robusta zažívá v několika posledních dekádách růst, kdy se zvedla z 25procentního podílu na zhruba 40 procent.
WCR uvádí, že růst zájmu o Robustu nepoleví, protože například mladí lidé o ni mají zájem. Organizace nicméně připouští, že potenciál Robusty ještě nebyl kompletně rozklíčován. Pomoci by tomu měla i studie, jejíž výsledky budou zveřejněny koncem letošního roku.
Partnerem tohoto článku je společnost Tchibo. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Než se káva stane kávou
– Náročnost pěstování kávy pramení i z toho, že plody kávovníku je nutné sbírat ručně, aby sběrači poznali jejich zralost. Následně se suší a nechávají klíčit, což trvá tři až čtyři dny, proces lze podpořit ponořením do vody. Z klíčku za 45 až 50 dní vyroste sazenice – růst lze urychlit dobrým vodním režimem.
– Vhodné podmínky pro sázení jsou v říjnu, a když jde sazenice do země ve správnou dobu, do prosince už je z ní malá rostlinka. Ta zůstane až do února v pytli se zeminou a kompostem. V březnu, kdy začíná období dešťů, je nejlepší čas rostliny přesázet do půdy.
– Jsou-li všechny podmínky optimální, začne kávovník plodit už první rok. Po třech letech začne vydávat úrodu, kterou má smysl sbírat, aby vyrovnala náklady na sběr i předchozí péči. Nejlepší úrodu vydává třetí až desátý rok.
Zdroj: Tchibo
Redakce
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.