Vedra svědčí krysí a potkaní populaci ve velkých městech, ukázala nová studie. Ta by proto měla počítat s tím, že se zvyšujícími se teplotami stoupnou náklady na řešení problémů spojených s přemnožením těchto hlodavců.
Výskyt krys a potkanů je odnepaměti spojený s hustě osídlenými městy. Poškozují infrastrukturu, ničí zemědělskou úrodu a přenášejí spoustu nemocí. Studie vědců americké Cornell University již v roce 2007 odhadla ekonomické a environmentální škody způsobené těmito hlodavci ve Spojených státech na 27 miliard dolarů ročně.
Tým z vědců University of Richmond pod vedením Jonathana L. Richardsona v uplynulých sedmnácti letech zkoumal, jak se populace potkanů a krys vyvíjejí v šestnácti velkoměstech. Třináct bylo ze Spojených států, včetně Washingtonu D. C., New Yorku, Bostonu či San Franciska, a spolu s nimi studie zahrnovala Toronto, Tokio a Amsterdam (vědci sledovali výskyt dvou nejrozšířenějších hlodavců rodu rattus, tedy potkana a krysy, anglicky ovšem oba mají rodové jméno rat, pozn. aut.).
Londýn či Paříž podle vědců nedisponovaly potřebnými údaji, aby mohly být do studie zahrnuty. „Není důvod očekávat, že by tam byla situace jiná než v ostatních městech,“ řekl Richardson britskému listu Guardian.
„Dokonalá krysí bouře“
Populace krys či potkanů se podle vědců University of Richmond v jedenácti ze šestnácti sledovaných měst v období, která obsáhlo sedm až sedmnáct let, výrazně zvětšila. Ve Washingtonu to bylo o 390 procent, v San Francisku o 300 procent a Toronto evidovalo nárůst o 186 procent.
„Když se procházíte po ulicích Toronta, pod vašima nohama v kanalizačním systému se to hemží krysami,“ řekla Guardianu Alice Siniaová ze společnosti Orkin, která je největší kanadskou firmou zaměřenou na hubení škůdců.
Kvůli potkanům a krysám žádalo město o pomoc předloni 1600 obyvatel Toronta, v roce 2019 jich bylo 940. „Skutečnost je ovšem taková, že nevíme, jak velká populace hlodavců je, protože ji nikdo doopravdy nesledoval,“ uvedl Siniaová.
„Pro kvalitu života je to opravdu kritický problém, pokud v domácnosti nebo v zaměstnání narazíte na krysy či potkany,“ řekla serveru Toronto Sun před časem torontská radní Alejandra Bravová s tím, že v téměř třímilionové metropoli se problém rozrostl do „dokonalé krysí bouře“.
Vědci přitom analýzou údajů zjistili, že nejvíce hlodavců přibylo ve městech, kde v uvedeném období stoupla průměrná teplota vzduchu nejvýrazněji. Lépe se krysám a potkanům dařilo rovněž v hustěji osídlených městech a tam, kde je méně vegetace.
Čím tepleji, tím víc krys a potkanů
Spojitost nárůstu průměrné teploty a většího výskytu potkanů a krys označil Jonathan L. Richardson za „nejpochmurnější závěr vyplývající ze studie“. Počet obyvatel ve městech totiž v následujících letech s vysokou pravděpodobností dále poroste, stejně jako průměrné teploty. Organizace spojených národů odhaduje nárůst populace do roku 2050 na 9,7 miliardy, přičemž ve velkoměstech teplota stoupá obvykle rychleji, než je globální průměr.
Vědci z University of Richmond upozorňují na to, že existuje jen velmi málo výzkumů, které by výskyt potkanů a krys ve městech v uplynulých desítkách let podrobně a konzistentně monitorovaly a díky nimž by bylo možné si o jejich populacích udělat přesnější obrázek. Města by se však podle nich měla připravit na boj proti nim.
Kromě letálních metod se metropole mohou soustředit na menší produkci potravinového odpadu, případně jeho lepší zabezpečování. Zároveň by se měly snažit monitorovat populace krys a potkanů a sledovat oblasti, kde dochází k jejich zvýšenému výskytu.
Ani v Česku podrobnější údaje o výskytu potkanů či krys nejsou k dispozici. „Velikost populace hlodavců ve městech se nedá přesně odhadnout. Neexistuje povinnost hlášení žádných informací, podle kterých by se dal sledovat růst, nebo pokles počtu hlodavců ve městech. Na větší množství potkanů v posledních letech můžeme usuzovat pouze z počtu podnětů, které se dostanou přímo na hygienickou stanici,“ uvádí Vladimír Možíšek, ředitel Hygienické stanice hlavního města Prahy.
„Důležitá je především prevence, aby nevznikla prostředí vhodná pro přežívání hlodavců. Běžná opatření jsou povinností každého, ať už se jedná o nevhodné vyhazování zbytků potravin a udržování pořádku kolem odpadních kontejnerů. V kompetenci měst a obcí je pravidelné provádění plošné deratizace tak, aby se zamezilo růstu populace potkanů,“ dodává Možíšek.
Tereza Koudelová
Tereza studuje žurnalistku na FSV UK. Je spoluzakladatelkou české pobočky mezinárodní organizace Sea Shepherd, která se zabývá ochranou mořských ekosystémů. Nejradši píše o všem, co se pojí s oceány.
