Velké a střední firmy o udržitelnosti. Anketa mezi manažery Nestlé, Holcimu či Prazdroje

Velké a střední firmy loni zase o něco více řešily uhlíkovou stopu a veškeré legislativní náležitosti spojené s příchodem povinného nefinančního reportingu. V korporacích se zaobírali i cirkularitou odpadů, obaly nebo instalací fotovoltaiky na střechy.

Velkou výzvu budou v příštím roce představovat emise spojené s dodavatelským řetězcem, které se na rozdíl od přímých emisí hůře počítají. Ekonews položilo manažerům tři otázky:

1. Co zásadního se vaší společnosti na poli udržitelnosti v uplynulém roce podařilo?
2. Jaké výzvy vás čekají letos?
3. Jaké překážky musíte překonávat na cestě k uhlíkové neutralitě a v rámci zelené transformace obecně?

Martina Šilhánová, Sustainability Lead CZ&SK, Nestlé

1. Globálně se nám podařilo snížit emise skleníkových plynů o 6,4 milionu tun (v roce 2022, finální data za 2023 budou v únoru 2024) v porovnání se stavem, kdybychom dělali „business as usual“. Za významné považuji založení institutu regenerativního zemědělství ve výzkumném centru Nestlé v Lausanne. Kolegové tam řeší vliv zavádění různých praktik, například na ozdravení půdy nebo redukci vypouštění metanu u skotu. Lokálně vnímám jako úspěch založení platformy pro regenerativní zemědělce díky Nadací Partnerství a programu Živá půda. Transformace zemědělství je důležitá pro udržitelnost potravinových systémů a možnost sdílení zkušeností a poznatků k této transformaci vedle jiného také přispěje. Důležitá je i spolupráce mezi Nestlé, řetězcem Penny a společností POS Pooling na pilotním projektu cirkulárních, opakovaně použitelných stojanů na zboží. Je to cesta, jak snížit produkci a uhlíkovou stopu POS materiálů v retailu. Doposud využívané kartonové stojany, které se často po dvou týdnech vyhazují, nově nahradí drátěné modely navržené na principech cirkulární ekonomiky. Podle výsledků studie LCA mají pětkrát nižší environmentální zátěž než jejich předchůdci.

2. Globálně to je určitě rozšíření postupů regenerativního zemědělství v rozmanitých a složitých dodavatelských řetězcích. Zároveň je výzvou postupovat v našich projektech zajišťujících živobytí a dobré životní podmínky zemědělců a komunit u takových komodit, jako je káva, kakao a další. Lokálně a v rámci CEE, kam organizačně Nestlé Česko patří, chceme více nakupovat suroviny právě z regenerativního zemědělství. Dále jak globálně, tak lokálně snižovat množství virgin plastu v našich obalech. Zatím se nám v porovnání s rokem 2018 podařilo snížit jeho potřebu o 10 procent. A obecně snižovat dopad našich obalů na životní prostředí. A nemůžeme opominout ani měnící se stravovací preference našich spotřebitelů po celém světě a stále se zvyšující trend konzumace rostlinných produktů.
3. Množství regulací a legislativy přicházející z EU je aktuálně opravdu velké, často administrativně náročné. Přesto ale věříme, že pomůže v rámci zelené transformace Evropy. Můj osobní názor je, že Česká republika by neměla stát pasivně opodál, ale být aktivní hráč a určovat dění v této oblasti. Pokud nám tento vlak ujede, už jej nedoženeme a bude to pro naši ekonomiku znamenat ztrátu konkurenceschopnosti. Nestlé se také přihlásilo k metodice SBTi, a zabýváme se proto všemi třemi „scopy“. A Scope 3 je skutečný oříšek jak pro získání přesných dat, tak pro jakékoli zásahy vedoucí ke snížení nebo odstranění emisí skleníkových plynů. Je k tomu nutná spolupráce všech zainteresovaných stran včetně dodavatelů, zemědělců apod. To při množství dodavatelů, které Nestlé má, není snadná disciplína.

Katarína Navrátilová, generální ředitelka Tesco Česká republika

1. Spustili jsme unikátní projekt Tesco pro planetu, v němž představujeme našim stakeholderům přímo v prostoru prodejny aktivity v oblasti udržitelnosti. Jsem ráda, že mohu tento projekt zastřešovat a přímo představit nejen naše cíle a závazky, ale hlavně ukázat způsob, jak je naplňujeme přímo v praxi. Dalším bodem v oblasti udržitelnosti je podzimní sbírka potravin, která zaznamenala mimořádný úspěch. Zákazníci darovali rekordní množství potravin a drogerie. Darování jsme podpořili řadou novinek, kterými jsme chtěli ocenit i naše zákazníky, jako je pětiprocentní sleva na celý nákup v den sbírky nebo předpřipravené balíčky potravin, které zjednodušují zákazníkům darování a potravinovým bankám práci.
2. Neustále pokračujeme v závazcích, které máme, abychom se stali uhlíkově neutrální v rámci vlastních provozů do roku 2030 a „net zero“ do 2050. Největší zdroje emisí u nás představuje chlazení, proto opatřujeme chladicí zařízení dveřmi a vyměňujeme chladicí plyny za ty s nízkým emisním indexem. V rámci vytápění plánujeme v roce 2024 instalaci dalších tří tepelných čerpadel, která dokážou saturovat až 100 procent potřebného tepla pro provozovnu. Nadále budeme pokračovat ve využívání veškeré elektrické energie z obnovitelných zdrojů a pokračovat v přechodu od využívání fosilních paliv na zelené zdroje energie. V roce 2024 budou všechny naše pece v pekárnách používat místo plynu elektrickou energii z obnovitelných zdrojů. Budeme nadále pokračovat ve snižování potravinového odpadu. Cíle snížit plýtvání do roku 2030 o polovinu jsme již dosáhli. V roce 2022 jsme snížili potravinový odpad od roku 2016 již o 78 procent, takže další kroky ke snižování, abychom se dostali na nulové plýtvání, jsou velkou výzvou.
3. Vzhledem k tomu, že je udržitelnost nedílnou součástí naší byznysové strategie, máme jasný plán v tom, co chceme do budoucna dělat. Legislativu nevnímáme jako překážku, prioritou v této oblasti pro nás je začlenit se do globální snahy zamezit změně klimatu a zajistit udržitelný růst do budoucna.

Miroslav Kratochvíl, předseda představenstva a generální ředitel, Holcim Česko

1. Holcim na summitu COP 28 prezentoval svou účast na projektu Cirkulární města. Diskutovalo se o tom, jak může cirkulární a dekarbonizované stavebnictví vyřešit dnešní problém bydlení a zároveň zajistit zelenější a inkluzivnější svět. Zabývali jsme se otázkou, jak využívat materiály a zdroje šetrně a zároveň s přidanou hodnotou pro lidi. Za zmínku stojí citát naší hlavní manažerky pro udržitelnost Nollaig Forrestové: „Svět každý rok spotřebuje 100 miliard metrických tun materiálů. Pouze devět procent se nějakým způsobem recykluje nebo znovu použije, zbylých 91 miliard metrických tun je ponecháno napospas osudu v přírodním prostředí. Je potřeba využít příležitosti, kterou nám nabízejí události jako COP, abychom urychlili zavádění intervencí, které jsou k dispozici, a umožnili systematický posun směrem k oběhovému hospodářství.“ Holcim se stal zakládajícím členem Iniciativy pro udržitelné trhy Circularity Task Force, která byla představena na COP 28 v Dubaji, aby urychlila přechod našeho světa na oběhové hospodářství. Tato pracovní skupina si klade za cíl efektivně a cirkulárně využívat základní materiálové toky a šetřit tak klima. Asi nejvýznamnější událostí byla cena v Energy Transition Changemaker Award Náš tým byl předsednictvem COP 28 jmenován „Energie Transition Changemaker“. Byli jsme vybráni jako jedna z devíti společností Changemaker v naší kategorii za náš projekt zachycování uhlíku „Carbon2Business“ v německém Lägerdorfu. Ten má od roku 2029 zachycovat více než milion tun CO₂ ročně pro využití jako suroviny napříč průmyslovými odvětvími v regionu. Lokálně je jedním z milníků Holcim Česko dokončení výstavba nového slínkového sila, která zcela zamezí venkovní manipulaci, a tím eliminuje prašnost.
2. Jsme stále na začátku. Víme, proč musíme něco udělat, co máme dělat a ve většině případů i jak. Celý rok 2024 bude o provádění změn směřujících k snížení našeho dopadu na životní prostředí. Navázání širší spolupráce nejen v rámci našeho sektoru, ale propojení se strategií a cíli vlády, využívání akademické sféry, vytvoření společné platformy, která zajistí udržitelnost našeho podnikání. Holcim Česko má jako první výrobce cementu v České republice připravený nový cement vyrobený z recyklovaného kameniva. Holcim Česko obdržel významnou dotaci na stavbu linky kalcinovaných jílů, která výrazně sníží naše emise při výrobě cementu. S výstavbou začneme v první polovině roku 2024.
3. Přístup k ESG máme velmi dobře připravený v rámci skupiny Holcim, a to díky dlouhodobým firemním strategiím, které předcházely povinným standardům. ESG reporting je ve firmě zaveden již několik let a k dispozici existuje neuvěřitelné množství statistických dat. Já osobně mám obavy z nejasného postoje naší vlády k problematice dekarbonizace a přístupu k udržitelným zdrojům energie.

Arnošt Barna, generální ředitel, Kia Czech

1. V uplynulém roce se společnosti Kia podařilo dosáhnout významných úspěchů v oblasti udržitelnosti, a to jak na globální, tak na lokální úrovni. Spolu s dalšími šesti společnostmi skupiny HMG jsme byli díky našim výsledkům v oblasti ESG zařazeni do světového indexu udržitelnosti Dow Jones 2023, a to již druhým rokem po sobě. V návaznosti na cíl dosáhnout uhlíkové neutrality do roku 2045 dále rozvíjíme partnerství s Ocean Cleanup v oblasti čištění oceánů od plastového odpadu a nově jsme začali spolupracovat s průkopnickými značkami Polyola, Odyssey Innovation, Sieve a Waterhaul, a to na recyklaci odpadů vylovených z oceánů v udržitelné lifestylové produkty. V České republice jsme hledali paralelu mezi projekty zaměřenými na ochranu vody a adekvátního partnera jsme našli v soutěži Adapterra Awards, která oceňuje nejlepší adaptační projekty na změnu klimatu. V rámci této spolupráce jsme vyhlásili prvního vítěze ocenění Kia za Soulad člověka s přírodou, jehož držitelem se v letošním roce stal ekologický projekt Hospodaření s vodou v Toulcově dvoře. Vedle těchto projektů v Česku pokračujeme v postupné modernizaci naší dealerské sítě v souladu s konceptem tzv. Zeleného dealerství. Klademe velký důraz na zavádění opatření v oblasti udržitelnosti, jako je výroba solární energie, energetická účinnost vytápění a osvětlení, recyklace vody při mytí aut a snižování množství odpadu.

2. V roce 2024 nás čeká řada výzev, včetně pokračujícího přechodu na elektrická vozidla a postupující modernizace naší autorizované dealerské sítě. Do roku 2025 ve spolupráci s naší autorizovanou sítí zmodernizujeme všechny naše showroomy. Do pěti let chceme také nabídnout u všech našich prodejců v ČR rychlé dobíjení elektromobilů pro zákazníky a u desetiny z nich by pak měla být k dispozici veřejná rychlodobíjecí stanice.
3. Na cestě k plně udržitelné mobilitě a čistě bateriovým vozům nás čekají další přísné normy pro vozy se spalovacími pohonnými jednotkami, jako jsou Euro 6E s platností od září příštího roku a navazující emisní norma Euro 7, která v platnost vstoupí v červenci roku 2025. Vedle emisí se zpřísňují i bezpečnostní pravidla a požadavky pro všechna motorová vozidla (včetně plně bateriových vozů) s názvem General Safety Regulations 2 (GSR2). Jejich cílem je další zvýšení bezpečnosti vozidel, ochrana zdraví a životů lidí a zajištění větší bezpečnosti na vozovkách. Obsahem GSR2 jsou vedle nových nárazových testů i povinnost informovat řidiče o překročení rychlosti, systém prevence ospalosti a nepozornosti řidiče, takzvaná černá skříňka pro zaznamenávání událostí a zařízení usnadňující instalaci alkoholového zámku. Přestože toto nařízení musí povinně plnit automobily uvedené na trh od července 2024, náš nejnovější model EV9 již tato pravidla splňuje.

Jan Chovanec, výkonný ředitel, Malfini

1. Loňský rok bychom mohli shrnout do tří bodů: rozšíření fotovoltaiky na budově logistického centra v Ostravě, instalace automatizované technologie tamtéž a zahájení prodeje textilu s podílem recyklované bavlny. Fotovoltaika je směr, kterým se firma vydala už před deseti lety. Aktuální rozšíření v Ostravě přineslo navýšení počtu panelů na 2 047 kusů a zvýšení výkonu na 700 MWh za rok. Po spuštění plného provozu lze očekávat stoprocentní samostatnost v zelené elektřině a v případě přetoků i její prodej v rámci lokální distribuční soustavy. Dalším je krok automatizace v podobě robotického skladovacího systému AutoStore, který firma spustila ve svém logistickém centru v Ostravě v září. Velmi přispěl k rychlejšímu vyskladňování, zefektivnění práce zaměstnanců a současně ke snížení fyzické náročnosti práce. Jen pro ilustraci: skladem prochází denně zhruba 170 tisíc kusů textilu. Představili jsme tričko „Basic Recycled“ s 30procentním podílem mezinárodně certifikované recyklované bavlny. Tričko s recyklovanou bavlnou tak doplňuje stávající kolekci produktů vyráběných z recyklovaných PET lahví. Použitá recyklovaná bavlna pochází z postindustriálního textilního odpadu – zbytky látek, ořezky, zbytky příze z výroby.
2. Největší výzvou v roce 2024 bude sběr dat a informací v souvislosti s legislativou Evropské směrnice CSRD týkající se zpracovávání nefinančního reportingu firmy. S tím souvisí také naše zaměření na uhlíkovou stopu v rámci celého dodavatelského řetězce a sledování všech jeho oblastí.
3. Lze říct, že všechny v závorce vyjmenované oblasti (EU taxonomie, ESG, zákony v Česku, byrokracie) budou přinášet překážky. V tuto chvíli vidíme jako jednu z hlavních především chybějící jednotnou metodiku, bohužel i v oblasti oborového benchmarkingu. Veškeré měření je dnes na dobrovolné bázi a chybějící legislativa s jednotným výkladem tak zkresluje výsledky jednotlivých předkladatelů, což omezuje jejich možné srovnání.

Milan Ruttner, ESG Officer, O2

1. Máme především radost z výsledku ESG auditu od společnosti EcoVadis. Řadí nás do Top 10 procent firem v žebříčku všech mezinárodních telekomunikačních firem, které byly vyhodnoceny touto auditorskou společností. Výrazně se nám také podařilo dostat do povědomí zaměstnanců témata týkající se oblasti ESG. A to primárně formou školení, kterým již prošlo více než 90 procent všech zaměstnanců O2.
2. V roce 2024 před námi stojí tři zásadní úkoly spojené především s přípravou na přechod k nové legislativě ESRS: nastavení tzv. „double materiality“, příprava dekarbonizačního plánu a vytvoření dvou ESG Reportů – oficiálního podle GRI a reportu „nanečisto“ podle CSRD jako přípravu na rok 2025.
3. Cesta ke snižování naší uhlíkové stopy vede přes spotřebu elektrické energie, která je jedním z hlavních „znečišťovatelů“. V praxi to znamená zajistit dostatečné množství energie vyrobené z obnovitelných zdrojů, což bude výzva nejen pro náš sektor. Obecně lze říct, že největší výzvy nás čekají ve snižování Scope 1 a 2, které představují necelá tři procenta celkového objemu. Pro oblast ve Scope 3 začneme pracovat se všemi našimi dodavateli tak, aby vyhovovali našim nárokům udržitelného nákupu, kde jedním z kritických měřítek bude jejich plán a realizace snižování svých emisí.

Zuzana Holá, Head of Communication & Sustainability, Vodafone Czech Republic

1. U nás v českém Vodafonu jsem upřímně hrdá na kolegy a kolegyně, kteří se snaží zredukovat provozní emise uhlíku na absolutní minimum dříve, než začneme přemýšlet o rozumných offsetech tam, kde už sami redukovat nedokážeme. Před rokem jsme byli na 1 850 tunách a mysleli jsme, že už se jen tak níž nedostaneme, ale za loňský rok jsme emise zase snížili o dalších 15 procent na 1 568 tun. Z nich přitom většinu tvoří emise z provozu služebních aut, která do roku 2028 převedeme na elektrický pohon. Hodně pyšná jsem ale na aktivity v oblasti Social. Kromě toho, že stále jako jediná firma máme možnost zkrácených úvazků na úplně všech pozicích včetně těch manažerských, jsme se myslím silně zapsali do veřejného povědomí v oblasti lidských práv dvěma aktivitami. Otevřeným dopisem za manželství pro všechny páry, ke kterému vyzval náš CEO Petr Dvořák a který do dnešního dne podepsalo už přes sto firem. A také Chartou proti domácímu násilí, kterou iniciovala naše nadace ve spolupráci s Ikeou a organizací ROSA Centrum pro ženy, k níž se už v momentě jejího vyhlášení přidalo celkem 16 velkých zaměstnavatelů. A pokud se podívám na celou Vodafone Group, tak mě těší nejen práce na globálním klimatickém tranzičním plánu, ale i nová certifikace SBTi pro cíle a opatření pro dosažení uhlíkové neutrality do roku 2040 nebo zařazení do seznamu Supplier Engagement Rating Leaderboard, který vytváří organizace CDP. Tento přehled oceňuje společnosti, jež se ve spolupráci se svými dodavateli podílejí na řešení změny klimatu.
2. Plán na nadcházející rok je jasný – dokončit a hlavně začít s implementací klimatického tranzičního plánu na globální, ale i na lokální úrovni, a hlavně překlápění nefinančního reportingu na požadavky CSRD. Následující období tedy strávíme s novými reportovacími standardy ESRS. A kromě toho se budeme věnovat dosavadním aktivitám a dál je posouvat, například právě zapojením zaměstnavatelů do pomoci obětem domácího násilí.
3. I my bojujeme se Scope 3, tedy s daty o emisích v dodavatelském řetězci. S těmi největšími dodavateli spolupracujeme, máme nastavená environmentální kritéria ve výběrových řízeních, ale rozhodně nemáme ode všech dodavatelů relevantní data, která pro propočet a hlavně snižování emisí v dodavatelském řetězci potřebujeme.

Jannis Samaras, generální ředitel, Kofola

1. Z pohledu celého nápojového odvětví jsme rádi, že se úspěšně rozběhl slovenský zálohový systém. Díky němu jsme jedním z mála průmyslů, kterému se daří aplikovat principy cirkulární ekonomiky. Z lahví se opět stává lahev a z plechovek plechovka. Míra sběru přesahuje na Slovensku 93 procent a podíl nápojových obalů v odpadu pohozeném v přírodě se snížil z 20 procent na pouhá dvě. V rámci Kofoly jsme pokračovali v projektu ekodesignu obalů – snižujeme gramáže použitého PET, upravujeme barevnost obalů pro lepší recyklaci a připravujeme se na zavedení neoddělitelných víček. Otestovali jsme si i palety vyrobené z recyklovaného druhotného plastu. Pilotní projekt proběhl ve spolupráci s řetězcem Globus a nyní se chystáme na rozšíření projektu v rámci celého jednoho závodu. V Rajecké dolině pokračujeme v úsilí ochránit a revitalizovat tamní krajinu. Odborníci z naší neziskové organizace Kvapka Rajeckej doliny pokračovali v mapování terénu a navrhli opatření už na více než třetině území doliny. Zároveň realizovali další ukázková vodozádržná opatření, která by se měla ve velkém realizovat napříč dolinou ve spolupráci s dalšími partnery. Postoupili jsme i v projektech, díky kterým se učíme lépe poznávat příběh klíčových surovin potřebných pro naše nápoje. Po pěstování bylin, jehož know-how jsme si osvojili díky Lerosu, jsme se zaměřili na jablka a kávu. Na Úsovsku jsme koupili 50 hektarů jablečných sadů a v Kolumbii jsme se stali čtvrtinovými podílníky kávových plantáží.
2. Letos budeme nadále usilovat o to, aby se i v Česku zavedl a co nejdříve spustil zálohový systém. Zkušenosti z jiných zemí ukazují, že je to jediná správná cesta k dosažení cirkularity materiálu. Dále budeme muset upnout naše síly na zavedení neoddělitelných víček na PET lahvích. Toto nařízení EU vejde v platnost k 1. červenci 2024 a dotkne se většiny našich produktů. Pokračovat budeme i v hledání energetických úspor. V jednotlivých závodech jsme si udělali audit střešních ploch a tam, kde to podmínky umožní, začneme připravovat fotovoltaiku. Na první realizaci už pracujeme ve Slovinsku. Zároveň budeme hledat další možnosti, jak snižovat uhlíkovou stopu společnosti. Naše zkušenosti v této oblasti nám napovídají, že půjde primárně o snahu snížit uhlíkovou stopu v tzv. Scope 3. Počítáme i s rozvojem dalších vodozádržných akivit – a to nejen v Rajecké dolině, ale i kolem Krnova, kde spolupracujeme na komplexním modelu krajiny s vedením města a odborníky.
3. Překážky jsou primárně technologické a administrativně-technické. Například bariérou pro fotovoltaiku na střechách jsou kromě technického stavu budov i administrativní nároky. Střech, které jsou tedy nakonec pro realizace vhodné, není mnoho. V logistice zase narážíme na to, že prakticky neexistuje náhrada kamionové dopravy. Stále není dostupné nějaké instantní řešení, které bychom dokázali do našeho provozu aplikovat. Elektro je ještě daleko od cílové cesty a bariérou jsou také naše kapacity a možnosti. Nemůžeme být zkrátka u všeho a všude, musíme prioritizovat a soustředit se jen na podstatné projekty, které jsou z pohledu dopadu našeho byznysu na okolí opravdu klíčové.

Ivan Tučník, manažer udržitelnosti, Plzeňský Prazdroj

1. Postupně se nám daří posouvat na cestě k uhlíkové neutralitě, oproti roku 2019 jsme snížili uhlíkovou stopu našich pivovarů o 49 procent. Zprovoznili jsme první solární elektrárnu na střeše v pivovaru ve Velkých Popovicích a začali s instalací další v Nošovicích, díky níž bude náš automatizovaný sklad pivovaru Radegast energeticky zcela neutrální. Otevřeli jsme plně automatizovaný sklad v Plzni, jehož součástí jsou retenční nádrže, rekuperace energie a další technologie a který bude do budoucna také z velké části využívat elektřinu ze solárních panelů na střeše. Spustili jsme první automatickou třídicí linku na vratné lahve v Česku, která již vytřídila 47 milionů lahví a pomáhá nám dále zefektivnit systém zálohovaných vratných lahví, který patří mezi nejlepší v Evropě. Díky němu se nám 98 procent lahví vrátí zpátky a každou z nich umíme naplnit v průměru 26krát. Na Slovensku jsme díky zálohovému systému jako první hráč na trhu uzavřeli koloběh plechovek, díky čemuž se uhlíková stopa našich plechovek na Slovensku napříč celým portfoliem snížila o polovinu. Ze tří čtvrtin jsou nyní vyrobeny z recyklátu, který je pokrytý z plechovek vysbíraných prostřednictvím zálohového systému. Zahájili jsme největší výzkumný projekt zaměřený na regenerativní pěstování chmele v Česku s názvem Kytky pro chmel, který již po prvním roce ukazuje zajímavé výsledky a pomáhá vracet život do půdy. Projekt PRO CHMEL, na kterém pracujeme již dva roky, odhalil, kolik vody během sezony spotřebuje chmelová rostlina a na farmě v Chrášťanech přispěl ke zvýšení výnosu o 40 procent. Povedlo se nám vyvinout prediktivní model, který bude pěstitelům radit jak efektivně zavlažovat. V roce 2024 jej s vybranými pěstiteli budeme testovat.Pivovar Radegast, jeden z nejefektivnějších pivovarů v Evropě z pohledu spotřeby vody, podpořil několik projektů na zadržování vody v krajině v podobě výstavby či obnovy horských tůní v lesích napříč Českou republikou. Jako první pivovar ve střední Evropě navíc uvařil pivo z vody získané ze vzdušné vlhkosti díky unikátní spolupráci s ČVUT.
2. Velkou výzvou jsou dopady klimatické změny na naše dodavatele surovin. Budeme dále prohlubovat a rozšiřovat naše projekty, jejichž prostřednictvím jim pomáháme adaptovat se na nové podmínky, abychom zajistili dostatek surovin v dobré kvalitě pro naše piva. Posouvá se diskuze kolem zálohového systému a ministerstvo životního prostředí již představilo návrh zákona, rok 2024 proto bude ve znamení legislativního procesu a zahájení přípravy nového zálohového systému, který by nám od roku 2026 měl umožnit zásadním způsobem zvýšit podíl sběru a recyklace plechovek a uzavřít tak jejich koloběh, jako se nám to již povedlo na Slovensku. Budeme se připravovat na směrnici o nefinančním reportingu CSRD – již jsou známá finální pravidla pro reportování, v naší Zprávě o udržitelnosti máme proto v plánu doplnit případné chybějící části a doladit poslední detaily, abychom byli připraveni na dobu, když bude reporting pro firmy povinný. Nadále budeme pokračovat v podpoře hospod a restaurací – v rámci projektu Chytrej výčep začneme testovat nové technologie s cílem snížit spotřebu vody a energie u výčepu.
3. Velkou výzvou jsou emise u našich dodavatelů a odběratelů (Scope 3), které tvoří takřka 90 procent naší celkové uhlíkové stopy. V řadě případů je navíc obtížné tyto emise přesně změřit. Například u dodavatelů ječmene a chmele teprve přecházíme na měření uhlíkové stopy na základě reálných dat pěstitelů. Dle dosavadních kalkulací tvoří zemědělství zhruba 14 % naší celkové stopy, největší podíl na tom mají hnojiva. Největší podíl na našich emisích, kolem 30 procent, pak mají obaly. U těch je jedinou možnou cestou cirkularita, kdy obaly plníme opakovaně, nebo materiály, z nichž jsou vyrobeny, používáme opětovně pro výrobu nových obalů. Více než 70 procent objemu prodáme ve vratných obalech – v skleněných lahvích nebo sudech. Vratné lahve v průměru naplníme 26krát, sudy udělají i více než 100 otáček. Stále populárnější jsou v Česku plechovky, v nichž prodáme zhruba 26 procent objemu, tvoří však zhruba tři čtvrtiny celkové stopy našich obalů. Přičemž jen čtvrtina použitých plechovek je opět vysbírána a využita, zbytek skončí na skládce či ve spalovně.V některých oblastech teprve zjišťujeme, jak emise správně měřit a co má na ně největší dopad. Patří sem třeba chlazení našeho piva v hospodách, kde nyní vyvíjíme metodologii, která nám pomůže do budoucna tento typ emisí mnohem lépe řídit. U chladicích zařízení pro výčepy se překvapivě doposud nikdo něčím takovým nezabýval.Nezbytnou součástí naší cesty k uhlíkové neutralitě v pivovarech je zajištění dodávek elektřiny z obnovitelných zdrojů. V Česku je nyní náročné najít projekty, ať už solární nebo větrné parky s dostatečnou kapacitou, jejichž realizaci bychom mohli podpořit odběrem elektřiny prostřednictvím dlouhodobého kontraktu.