Odpadovou firmu AVE CZ od konce srpna stíhá policie. Ekonews se snaží zodpovědět hlavní otázky ve spletitém případu, který se táhne již pět let a souvisí mimo jiné s tím, že velké odpadové firmy mají v Česku velmi silnou pozici.
Starosta Čáslavi Vlastislav Málek se snaží se svými kolegy přinutit společnost AVE CZ, aby městu doplatila peníze za odpady uložené na tamní skládce. AVE CZ propočty města neuznává. Hraje se o stamiliony, běží řada soudů a nároky Čáslavi postupně zanikají kvůli promlčecí lhůtě. Město proto nově podalo žalobu na stát.
Společnost AVE CZ v Česku patří mezi čtveřici největších odpadových firem. Nedaleko Čáslavi provozuje skládku a za ukládání odpadů na ni musí ze zákona odvádět poplatky jak Státnímu fondu životního prostředí, tak do obecní kasy. AVE CZ spadá od roku 2013 do skupiny EP Industries Daniela Křetínského. Čtvrtinový podíl v odpadové společnosti drží Kaprain Industrial Holding Karla Pražáka, bývalého manažera investiční skupiny PPF.
Celý případ včetně podrobností o dalších odpadových kauzách Ekonews popsaly loni v sérii článků – e-book ke stažení zde. Nyní přinášíme shrnutí dosavadního vývoje. Policie se nyní musí rozhodnout, zda navrhne podání žaloby státnímu zástupci.
Proč policie stíhá AVE CZ?
Národní centrála proti organizovanému zločinu (NCOZ) zahájila trestní stíhání odpadové společnosti AVE CZ kvůli krácení poplatků v oblasti odpadů. Vyšetřování zahájila už před minimálně rokem a půl a škodu vyčíslila na 3,76 miliardy korun. „Čekali jsme na usnesení o zahájení trestního stíhání dlouho, trvalo to rok a půl od doby, kdy jsem na NCOZ vypovídal. Je to pořád zahájení stíhání a nepochybně teď AVE vyvine všechno úsilí, aby před soudem nestanula,“ uvádí starosta Čáslavi. Právě Vlastislav Málek rozjel s firmou spor o poplatky za odpady ukládané na skládku.
O co ve sporu Čáslav versus AVE CZ jde?
Čáslav rozporuje sumu, kterou AVE CZ (jako původce odpadu a provozovatel skládky zároveň) městu zaplatilo za odpady, které na nedalekou skládku dlouhodobě ukládá. K nejkřiklavějším příkladům patří rok 2019, kdy bylo na skládku u Čáslavi uloženo 402 tisíc tun odpadu, za což město dostalo 17,7 milionu korun. Zástupci města přitom spočítali, že měli dostat o 326 milionů korun více. Odpadová společnost v tom roce podle propočtů města zaplatila jen za devět procent uložených odpadů.
Ostatní odpady navezené na skládku AVE CZ vykazovala převážně jako takzvané „konstrukční prvky“, které slouží ke zpevnění skládky, na budování cest a podobně, a poplatky z nich neplatila. Tento pojem ale tehdy zákon o odpadech neznal. Počítal jen s „technickým zabezpečením skládky“, na které mohl provozovatel použít až 20 procent odpadu.
Kolik peněz město žádá?
Město Čáslav již dříve vyčíslilo ušlé příjmy za posledních osm let na 1,4 miliardy korun. Státnímu fondu životního prostředí dokonce odpadová firma neměla zaplatit 2,3 miliardy korun. Ve hře tak jsou i podle odhadů organizace Transparency International miliardy korun.
Pokud jde o běžící trestní stíhání, podle informací Lidových novin pocházejících z obvinění AVE měla státu vzniknout škoda 2,3 miliardy korun, další stovky milionů korun firma neodvedla dotčeným obcím. V případě Čáslavi má jít téměř o miliardu korun, Benátky nad Jizerou nedostaly 437 milionů korun, Hořovice 33 milionů a Mšeno 16 milionů. Jde o obce, na jejichž katastru se nacházejí skládky provozované AVE CZ.
Jak se Čáslav snažila domoci svých ušlých poplatků?
Město se domáhalo doplacení prostřednictvím Krajského úřadu Středočeského kraje. Ten dal Čáslavi za pravdu poprvé v březnu roku 2020. AVE CZ se odvolala k ministerstvu životního prostředí, to případ vrátilo úřadu a ten koncem roku 2021 znovu rozhodl, že má AVE jen za rok 2018 doplatit Čáslavi 128 milionů korun. Odpadová firma se znovu odvolala.
Nyní má Čáslav v ruce podle starosty Málka pravomocné rozhodnutí Krajského úřadu Středočeského kraje i za rok 2019, kterým městu bylo přiznáno doplacení více než 51 milionů korun. Firma AVE CZ částku zaplatila a podala žalobu ke Krajskému soudu v Praze, kde se domáhá zrušení pravomocného rozhodnutí úřadu. Čáslav se naopak domáhá doplacení minimálně 70 milionů.
Proč Čáslav žaluje i Českou republiku?
Výsledkem protahování sporů je, že nároky Čáslavi postupně zanikají – ze zákona po třech letech. Město se proto koncem loňského roku nejprve obrátilo na ministerstvo životního prostředí a žádalo náhradu škody za roky 2016 a 2017, kde o možnost doplacení poplatků kvůli uplynutí tříleté lhůty přišlo. Nově podalo na stát i žalobu. „Domáháme se náhrady škody ve výši více než 101 miliónů korun způsobenou nám nesprávným úředním postupem při řízení o návrhu na doměření poplatků za rok 2017,“ uvádí starosta Čáslavi. Krajský úřad Středočeského kraje byl podle Málka dlouho nečinný, nedodržoval lhůty pro rozhodnutí a pak městu sdělil, že z důvodu jejich uplynutí musí návrhy zamítnout.
O vlivu odpadových firem svědčí to, že v roce 2020 se do zákona o odpadech dostal pozměňovací návrh, který retroaktivně od roku 2015 umožňuje, aby společnosti nemusely platit za odpad uložený na skládce, je-li využíván. Tím jde podle kritiků na ruku AVE CZ. Pozměňovací návrh v totožné podobě předložili poslanci Jan Zahradník (ODS) a Antonín Staněk (ČSSD). Pozměňovací návrh byl přijat a vzápětí ho napadli právníci Transparency International i část senátorů. Ti již dali podnět k Ústavnímu soudu, aby návrh zrušil. Ani po více než roce se však zatím nic neděje.
Co na obvinění policie říká AVE CZ?
AVE CZ veškerá pochybení dlouhodobě odmítá. „Společnost AVE CZ od počátku sporu trvá na tom, že při provozování skládek dodržovala všechny podmínky stanovené zákonným rámcem, včetně vydaných integrovaných povolení a provozních řádů, a jako provozovatel skládky vždy odvedla všechny poplatky, které měla povinnost vybrat,“ uvedla už dříve mluvčí společnosti Pavla Iváčková.
Zahájení trestního stíhání AVE CZ vnímá jako „snahu o kriminalizaci jednání, které je v jádru sporem o výklad pravidel provozu skládky, a to sporem, který nebyl na půdě správních orgánů a soudů ani zdaleka vyřešen“. Usnesení policie podle AVE CZ vychází „z nepochopení základních pojmů odpadových předpisů a ignoruje složitost dosavadní rozhodovací praxe, přičemž argumenty, na kterých je zahájení trestního stíhání postaveno, byly správními orgány i soudy dávno vyvráceny“.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
