Jak mohou firmy snížit svoji ekologickou stopu a zlepšit ESG skóre pomocí rostlinné stravy? Na to se ve svém poradenství zaměřuje nezisková organizace ProVeg Česko, která podnikům pomáhá s vytvářením udržitelných strategií.

Pro tyto účely nedávno spustila ProVeg ESG portál, který chce i díky partnerstvím s dalšími organizacemi, jako je například Změna k lepšímu nebo Climate Action Network Europe, přispět k naplnění ESG cílů firem, se kterými spolupracuje na vytváření udržitelných strategií. Cílem konzultací je pomoci firmám identifikovat oblasti, ve kterých mohou dosáhnout pozitivních změn vedoucích k růstu ESG skóre a tedy zlepšení postavení na trhu. Strategie by vždy měly zahrnovat rostlinné potraviny, ale také zlepšení pracovního well-beingu zaměstnanců a zaměstnankyň a snižování ekologické stopy.

„Zaměřujeme se na rostlinné potraviny a udržitelné stravování jako klíčový prostředek k naplnění ESG strategií firem, retailu a dalších organizací. Rostlinné potraviny jsou základem udržitelného stravování a nelze je tedy opomenout při plánování akcí s cateringem či u závodního stravování. Nejenže větší poměr rostlinných potravin snižuje ekologickou stopu, ale také přináší řadu zdravotních výhod,” uvádí Julie Karabinová, ESG lead v organizaci ProVeg Česko.

ProVeg si spolupráci s organizacemi na zlepšení ESG už otestoval v rámci projektu Udržitelná menza. Díky němu se povedlo snížit uhlíkovou stopu několika českých univerzit. ProVeg na projektu spolupracuje s Univerzitou Karlovou, Univerzitou Palackého v Olomouci, Vysokou školou báňskou – Technické univerzity v Ostravě a Mendelovou univerzitou v Brně.

Univerzita Karlova nabízí minimálně jedno rostlinné jídlo každý den. Loni na podzim zařadila ke stabilní nabídce vegetariánského jídla také veganské menu a počet vydaných bezmasých jídel vzrostl z 21 na 33 procent. Všechny jídelníčky nyní obsahují minimálně jedno vegetariánské a jedno veganské jídlo.

Nyní Univerzita Karlova pracuje na zmapování svých emisí. V současné chvíli stanovuje emise pro oblast přímých emisí (takzvaný Scope 1) a nepřímých emisí pocházejících hlavně z nákupu energií (Scope 2). „S ohledem na velikost univerzity narážíme na nedostatečnou evidenci dat k takovýmto výpočtům potřebnou. Vyčíslení našich úspěchů je pro nás tedy běh na delší trať, ale pracujeme na tom,” uvedla manažerka udržitelnosti UK Nikola Rusová.

Firmy potřebují snižovat uhlíkovou stopu

Rozšíření nabídky bezmasých jídel pro zaměstnance mohou firmy ovlivnit svoji uhlíkovou stopu. Když například uvážíme, že podle Carbon calculator boloňské špagety s mletým hovězím masem vyprodukují 2980 g emisí CO2, zatímco jejich rostlinná verze s čočkou a sójou jen tisíc gramů CO2, tak volbou rostlinné varianty je možné snížit produkci skleníkových plynů přibližně o dvě třetiny.

Otázkou, jak snížit uhlíkovou stopu, se dnes zabývají firmy napříč celým světem. Jednotlivé země či Evropská unie si sice dávají klimatické cíle, ale jejich plnění je pak z významné části závislé na firmách, které se na emisích skleníkových plynů v různé míře podílejí.

Od roku 2025 se bude na zhruba tisícovku tuzemských firem vztahovat takzvané povinné nefinanční reportování, tedy informování o tom, jak jsou na tom firmy s udržitelností. Součástí reportu pak budou také data o uhlíkové stopě. Ač bude reportování povinné pro velké firmy, potřeba znát uhlíkovou stopu dopadne i na ty menší bez povinnosti, protože velké firmy budou mapovat uhlíkovou stopu v rámci celého dodavatelského řetězce.

Rostlinná strava má obecně nižší uhlíkovou stopu než strava obsahující maso a mléčné výrobky, protože vyžaduje méně zdrojů a energie. Méně masa v jídelníčku tak může vést ke snížení emisí skleníkových plynů a pomoci v boji s globálním oteplováním.

ESG řeší investoři i odběratelé

Vysoké ESG skóre se stává čím dál důležitější i pro běžného spotřebitele či spotřebitelku. Millennials a Generace Z (věk 9-41) si jsou také mnohem více vědomi ochrany životního prostředí, sociální spravedlnosti a firemních neetických praktik. Transparentnost a povědomí o ESG se staly pro firmy nejen závazkem, ale i nutností.

Spotřebitelé se při rozhodování soustředí zvlášť na ekologický dopad produktů, které kupují. Zajímají se také o spravedlivé pracovní podmínky a podporu komunit. Důvěra zákazníků a zákaznic stojí i na tom, do jaké míry firma o svých praktikách otevřeně komunikuje.

Větší povědomí o těchto tématech a transparentnost vedou k tomu, že řada nakupujících nyní využívá svou kupní sílu k odměňování nebo trestání firem, které nesplňují své ESG závazky. Podle magazínu Forbes je Generace Z dokonce ochotna utratit až o  deset procent více za udržitelné značky.

Produkce a spotřeba potravin představují přibližně 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů a stojí za téměř 70 procenty úbytku biodiverzity na naší planetě. Rostlinná strava naopak přispívá k dekarbonizaci a k zachování biodiverzity, která je klíčová z hlediska stability ekosystémů, zdravého životního prostředí ale také funkční ekonomiku.

Tento článek vznikl ve spolupráci s organizací ProVeg.

Redakce

Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.