I malé a střední podniky budou postupně muset veřejnost zpravovat o tom, jak si vedou v udržitelnosti. Společností kótovaných na burze se to za několik let bude týkat povinně, ostatní k tomu přivedou jejich odběratelé, velké firmy, nebo spotřebitelé.
Směrnice CSRD, podle níž budou firmy vytvářet své reporty ESG (z anglického „Environmental“, „Social“, „Governance“), má od roku 2026 s možností dvouleté výjimky platit i pro malé a střední podniky kótované na burze. Mnohé z nich ale budou muset začít sbírat informace daleko dříve. Jedná se například o dodavatele automobilek či obchodních řetězců. Velcí hráči totiž budou čím dál podrobněji zkoumat, jaká je uhlíková stopa jejich dodavatelského řetězce.
Některé věci jdou ovlivnit hůře než jiné
Online marketingová agentura Visibility Digital se konceptem CSR (z anglického „corporate social responsibility“, tedy firemní odpovědnost) začala zabývat před dvěma lety. Nyní připravuje svou první zprávu o udržitelnosti za rok 2022. Podle Petry Kubálkové, šéfky klientského servisu, byl klíčovým momentem nedávný audit ESG.
„Díky němu jsme nastartovali koncepčnější práci v CSR a nyní dotahujeme směrnice a dokumenty. Přinesl nám také hodně podnětů, diskutovali jsme například, jaké dopady má oblast digitálního marketingu na uhlíkovou stopu nebo co můžeme více udělat pro transparentnost našeho podnikání,“ líčí Kubálková. Na základě auditu firma došla ke zjištění, že její nejsilnější stránkou je sociální oblast. Potenciál ke zlepšení naopak má VisibilityDigital v oblasti životního prostředí.
„Oblasti, které snížily naše hodnocení, bylo hospodaření s vodou a energií. Některé věci neumíme zcela ovlivnit, například v jaké budově sídlí naše kanceláře, ale i přesto jsme se snažili. Kanceláře, které jsme rekonstruovali, mají osvětlení šetřící energii, používáme pouze filtrovanou vodu z potrubí a naši dodavatelé jsou převážně lokální malí výrobci,“ popisuje Kubálková.
Přístup jejich firmy k ESG zatím zajímal jen velké nadnárodní klienty. Problematiku má na starosti ve firmě přímo ona, pravidelně se v ní vzdělává a nové poznatky a návrhy diskutuje s majitelem firmy Vojtěchem Foukalem, kterého považuje i za hlavního „hybatele“ udržitelnosti. Na plný úvazek se jí ale věnovat nemůže.
U vířivek se řeší hlavně spotřeba energie
Česká společnost USSPA, která se zaměřuje na prodej vířivek, se udržitelnosti také věnuje. Její manažer kvality Tomáš Marek potvrzuje, že na téma nelze ve firmě této velikosti vyčlenit zaměstnance na plný úvazek. V případě USSPA prý hraje velkou roli to, že se jedná o rodinný podnik, která působí v místě, kde žije většina jejích zaměstnanců.
„Už proto pro nás vždy bylo naprosto samozřejmé chovat se ohleduplně ke svému okolí i zaměstnancům tak, jako to rodinné firmy mají. Navíc od roku 2000 máme zavedený systém kvality a certifikaci ISO9001 a od roku 2003 i ISO14001 v oblasti environmentálního managementu. U nás to vždy bylo téma, jen se tomu dříve neříkalo udržitelnost,“ popisuje Marek.
Vzhledem k tomu, že vířivky jsou zařízení určená k relaxaci v horké vodě a v exteriéru, řeší firma především energetickou náročnost, životnost a opravitelnost. Udržitelnost ale podle Marka nechtějí v USSPA dělat jen naoko.
„Když jsme například letos vyměňovali světla ve výrobních halách, bylo hlavním kritériem to, aby se zlepšilo pracovní prostředí, aby byly haly lépe osvětlené. To, že jsme našli řešení, které navíc výrazně šetří energii, je splnění samozřejmého ekonomického kritéria. Že k tomu máme od dodavatele vyčíslenou úsporu uhlíkové stopy, vnímáme spíše jako marketing,“ říká Marek, jehož firma si ve věcech ESG chodí pro radu k poradenské společnosti EY i jiným externím poradcům.
Běžný český zákazník to zatím nevnímá
Udržitelností se zabývá i e-shop Trenýrkárna. V něm se o agendu spojenou s ESG stará firemní „board“, přičemž aktuálně probíhá výběrové řízení na poradenskou společnost, která s tématikou pomůže. „Dále k nám v lednu nastupuje nová posila týmu, která bude s touto firmou komunikovat a více se problematice věnovat,“ tvrdí obchodní ředitel Trenýrkárny Adam Rožánek.
Že by obchodu větší důraz na ekologii pomáhal u spotřebitelů, si Rožánek nemyslí. „Jsme si vědomi zvýšeného povědomí o tomto tématu v posledních letech, ale běžný český zákazník toto zatím nevnímá. V Německu, kde také působíme, problematiku naopak vnímá většina online nakupujících,“ uvádí.
Dan Heuer, ředitel společnosti Impact Metrics (sesterská společnost Ekonews), která pracuje s ESG daty firem ve vybraných sektorech a jejich analýzou, doporučuje malým a středním podnikům, aby se problematice začaly věnovat. Zejména je to důležité pro ty, které mají zájem o úvěr, chtějí expandovat na nové trhy nebo přitáhnout nové talenty.
„Banky dnes už nabízejí výhodnější úvěry, pokud se firma chystá investovat třeba do solárních panelů nebo do ekologičtější výroby. Samozřejmě každá banka to má trochu jinak a zatím je to v začátcích,“ říká Heuer. V Impact Metrics by v příštím roce rádi podpořili malé a střední podniky v udržitelnosti a vytvořili program, v jehož rámci by firmy sdílely své zkušenosti. „Je to pro ně složitější než pro velké firmy. Náš program by jim ušetřil prostředky a zároveň by si každá nemusela prošlapovat cestu sama,“ myslí si Heuer.
Partnerem seriálu o ESG a udržitelnosti firem je společnost Moneta. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Zkušební rating i pro malé
Asociace společenské odpovědnosti loni na podzim ve spolupráci se studijním programem CEMS/ Master in International Management na Fakultě podnikohospodářské Vysoké školy ekonomické v Praze přinesla výsledky prvního nezávislého ESG Ratingu, v jehož rámci byly z vlastní iniciativy hodnoceny i některé malé a střední podniky. ESG Rating porovnal, do jaké míry tuzemské firmy sledují a komunikují svůj vliv na životní prostředí, společnost a řízení firmy, tedy jak si vedou v kritériích ESG. V top pětce malých a středních firem se umístily v abecedním pořadí společnosti Elcom, Chep CZ, Trenýrkárna, USSPA a Visibility Digital.
Zdroj: ESG Rating A-CSR
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
