Vládo, jednej! Studenti stávkovali za klima, chodby univerzit zútulnili květinami a koberci

REPORTÁŽ Na sedmnácti českých fakultách probíhala od pondělí do čtvrtka okupační stávka. Studenti se snažili upozornit na problémy klimatické krize a vyzvali vládu a univerzity ke konkrétním krokům.

Je slunné pondělní ráno a na náměstí Jana Palacha v Praze postává skupina španělských turistů. Výletníci se zmateně rozhlížejí kolem sebe a ptají se průvodce s velkým zelenobílým deštníkem, co se děje. Na náměstí před pražskou Filozofickou fakultou Univerzity Karlovy se totiž postupně objevují novináři s kamerami a mikrofony. Naproti Rudolfinu také postává několik policejních hlídek.

Několik minut po jedenácté hodině se u betonového kruhu uprostřed náměstí schází čím dál více mladých lidí. Přinesli s sebou transparenty. Jako první rozvinou zelené plátno, na němž je nápis „Univerzity za klima“ doplněný kresbou dvou usmívajících se váz s květinami.

Transparenty vyzývají k zákazu fosilních paliv a podpoře obnovitelných zdrojů. Nejvýraznější z nich je žluté plátno s dvěma červenými vykřičníky a nápisem „Vládo, jednej“. Studenti jdou do stávky a budou až do 17. listopadu okupovat fakulty.

Chtějí upozornit na problémy životního prostředí a sociální nerovnosti, které je trápí. Současně vyzývají vládu a univerzity k činnosti. Odkazují se na další státy, ve který stávky na univerzitách místní studenti plánují, nebo je už uspořádali v rámci iniciativy s názvem End Fossil: Occupy.

Na mrtvé planetě semestry nebudou

Mluvčí u megafonu nejprve studentům, přítomným novinářům a přihlížejícím předčítají prohlášení k okupační stávce. Postupně poukazují na krize, se kterými se česká společnost musí vypořádávat. „Na mrtvé planetě totiž žádné semestry nebudou,“ končí úvodní prohlášení. A pak zazní požadavky adresované vládě Petra Fialy (ODS) a univerzitám.

Stávkující po současném kabinetu chtějí, aby řešení klimatické krize určil jako jednu ze svých priorit. Za důležité považují, aby vláda zřídila post ministra pro boj s klimatickou krizí či alespoň post vládního zmocněnce. V současné době přitom Česko nemá ani vlastního ministra životního prostředí a jeho pozici dočasně zastává ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Mezi požadavky jsou konkrétní kroky k dosažení bezemisní budoucnosti. Termín pro vypracování nového plánu energetiky stávkující stanovili do konce letošního roku. Kabinet přitom s novou energetickou koncepcí počítá až na konec roku 2023. Lidé z hnutí Univerzity za klima volají také po konci uhelných elektráren do roku 2033. V programovém prohlášení se k tomuto datu už Fialova vláda zavázala.

Mluvčí požadují rovněž vystoupení Česka z Energetické charty. Smlouva reagovala v devadesátých letech minulého století na rozpad Sovětského svazu. V současnosti ji soukromé společnosti využívají při žalobách proti klimatickým plánům jednotlivých států. A vyzývají vládu ke spravedlivému rozložení prostředků určených na transformaci energetiky a boji s energetickou chudobou. Vláda má pomoci pomoci „otevřít na celospolečenské úrovni debatu o alternativních modelech práce, trhu a státu“.

Požadavky mají studenti v plánu předložit vládě ve Strakově akademii na konci protestního průvodu, který se uskuteční 17. listopadu.

Vzpomínat nestačí

Po několikaminutovém proslovu a společné fotce zamíří studenti z náměstí na jednotlivé fakulty. Při odchodu do megafonu křičí „Konec uhlí“ a „Chceme klimatickou spravedlnost“. Po příchodu začnou po škole rozvěšovat transparenty a plátna s hesly a požadavky. Některé pověsí z oken. Na pražské Vysoké škole uměleckoprůmyslové kolemjdoucí mohou číst nápis „Změňme systém, ne klima“. Z balkonu Filozofické fakulty pak od úterý visí „V prázdných slibech není budoucnost“.

Život na fakultě funguje i přes okupační stávku. Většina studentů chodí na přednášky. Někteří z nich ale stávkují a účastní se místo výuky paralelního programu. Po Filozofické fakultě mě provázejí mluvčí pražských studentů Anežka Lindaurová a Kryštof Tymiánek. Stávkující si na chodbě rozložili koberce a zútulnili ji pokojovými květinami, na chodbě ve spacácích strávili noc.

Proti vstupnímu vchodu do Filozofické fakulty leží v náruči Tomáše Garrigua Masaryka karton s nápisem „Vzpomínat nestačí“. Univerzity za klima se při stávce odkazují zejména na tradici studentských protestů z let 1939, 1968 a 1989. „Naše situace v něčem připomíná situaci před třiceti třemi lety. Právě studenti se rozhodli za změnu bojovat,“ uvedl pro Ekonews.cz Tymiánek. Oba mluvčí říkají, že jsou rádi, že žijí ve svobodném světě. „Přijde nám ale, že některé požadavky studentů z 20. listopadu 1989 zůstaly nesplněny dodnes, “ doplňuje Lindaurová.

Koncerty, úklid i čtení poezie

Studenti na fakultách mají na stávku různé názory. Někteří jsou nadšení a snahy hnutí Univerzity za klima podporují. Skupině tří studentů Fakulty sociální věd Univerzity Karlovy, kteří se stávky neúčastní a nepřejí si být jmenováni, připadá, že se o stávce málo vědělo. „Možná by pak přišlo i víc lidí,“ říká jeden z nich.

Další ze studentů Filozofické fakulty, který rovněž nechce být jmenován, nesouhlasí s formou okupační stávky jako takové. „Lidi si jenom řeknou, jak je to kontroverzní,“ dodává. Studentka Fakulty sociálních věd Jana ale namítá, že „je všem jasné, že studenti na univerzitách nebudou spát do chvíle, než se celá krize vyřeší. Přijde mi ale dobré, jakou mediální pozornost stávka získala“. Podle ní by novinové články a televizní reportáže mohly pomoci řešení klimatické krize. Studentovi FSV Tomášovi se nelíbí radikální texty na některých plakátech. „Strhne to pozornost špatným směrem,“ míní.

„Postavit se za něco, co je důležité, má smysl. Klimatická krize ovlivňuje celý náš život. To, že její dopady zatím nejsou u nás tak patrné, neznamená, že nás za chvíli nedožene,“ vysvětluje studentka Michèle, proč se stávky zúčastnila.

Na jednotlivých fakultách pořádají studenti besedy, přednášky a workshopy. Přístupy se různí. Na některých univerzitách se stávkuje pouze jeden den, na jiných po celou dobu. Některé vysoké školy se dokonce přidávají až v průběhu.

Ve večerních hodinách se na univerzitní půdě odehrávají koncerty a přednesy poezie. Součástí programu je promítání filmů a čtení knih, které je mnohdy doplněné debatami s autory. Studenti Fakulty humanitních studií UK uspořádali v úterý úklid přírody.

„Přijde mi, že jsme vytvořili poměrně slušný program, který se na celou problematiku klimatické změny dívá komplexně,“ říká jeden ze stávkujících Jan Mikeš, student Filozofické fakulty. Zdůrazňuje, že se věnují nejen klimatické změně, ale i jejím sociálním dopadům. Když se ptám, proč se rozhodl na univerzitě stávkovat, odpovídá, že je pro něj důležité něco dělat. „Zprávy o klimatu jsou totiž horší a horší,“ dodává Mikeš.

Studenti našli podporu u ministrů i zmocněnkyně pro lidská práva

Ministr školství Vladimír Balaš (STAN) v pondělí 14. listopadu na dotaz novinářů při návštěvě Moravské Nové Vsi na Břeclavsku studenty pochválil. „V době, kdy je nedostatek energií z různých důvodů, je třeba se zabývat i tím, jak energie získat šetrnějším způsobem. V tomto případě nevím, co bych studentům na vysokých školách mohl vytknout. To, že mají zodpovědnost za svoji budoucnost, je jedině dobře. A pochopitelně, když se překoná tato zima, která asi nebude úplně jednoduchá, tak nemůžeme zapomenout i na budoucnost vzdálenější,“ uvedl.

Na okupační stávku reagoval v pondělí večer i pověřený ministr životního prostředí Marian Jurečka (KDU-ČSL). V České televizi uvedl, že je podle něj reakce politiků na klimatickou krizi dostatečná. „Myslím si, že tady všichni politici dělají opravdu velmi aktivně kroky pro to, abychom více chránili ovzduší a abychom dělali opatření, která posilují právě obnovitelné zdroje,“ řekl Jurečka. Podobně hovořil pro ČTK Ondřej Charvát z tiskového oddělení ministerstva životního prostředí. Uvedl, že pro vládu už je klima jednou z priorit a kabinet podporuje Zelenou dohodu pro Evropu.

V úterý 15. listopadu pak vyjádřila podporu protestujícím studentům na sociálních sítích Klára Šimáčková Laurenčíková, vládní zmocněnkyně pro lidská práva. Témata, která stávka otevírá, považuje za zásadní. Studenty pozvala ke společnému jednání. „Společný dialog považuji za důležitý a potřebný, stejně tak jako propojení sil a kapacit nás všech, kdo můžeme a musíme spolupracovat na tolik potřebné změně,“ uvedla ve vyjádření Šimáčková Laurenčíková.

Udržitelné univerzity do roku 2027

Kromě vlády se hnutí Univerzity za klima obrací na vysoké školy. Po univerzitách stávkující chtějí, aby se staly do roku 2027 udržitelnými. Žádají zateplení budov a snižování spotřeby energie. Požadují zřízení fakultních koordinátorů pro udržitelnější univerzity, lepší finanční ohodnocení doktorandů, podporu výuky řešící klimatickou krizi a odpovědné jednání se soukromým sektorem.

Při setkání na Palachově náměstí ale studenti zdůrazňovali, že stávka nesměřuje proti vedení ani zaměstnancům fakult. „Chceme naopak spolupracovat s celou akademickou obcí a působit jednotně,“ říká mluvčí Lindaurová, která je studentkou Filozofické fakulty.

Vedení její fakulty se s požadavky plně ztotožňuje, jak uvedla škola na svých stránkách. Na požadavky studentů odpovídá výčtem vlastních snah. „Plně si ale uvědomujeme, že to nestačí. Přáli bychom si proto, aby byly požadavky této stávky komunikovány mnohem šířeji, aby je vyslyšeli ti, kteří mají mandát a kompetence podpořit efektivní změny,“ uvádí fakulta.

Stávku podpořila i Filmová a televizní fakulta Akademie múzických umění. „Každý měsíc se snažíme posunut se blíže k udržitelnému chování,“ uvedla.

Bez přespání by to nešlo, ale „pivem planetu nezachráníš“

Když se ptám, proč je důležité na univerzitách přespávat a nepořádat jen program přes den, odpovídá mi Lindaurová, že pro stávku je důležité fungovat po celou dobu jako celek. Několikrát denně se potkávají na plénu, kde se rozhodují společně o dalším postupu. Právě s přespáním studentů na univerzitní půdě měl problém Stanislav Balík, děkan Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně. Studenti přespali na univerzitě bez jeho souhlasu.

Pražští mluvčí tvrdí, že s univerzitou vedli dlouhá jednání. Původně studenti na Filozofické fakultě měli přespávat pouze jednu noc. Po pozitivní zkušenosti s první nocí ale fakulta povolila i přespání z úterý na středu.

Pro klidné fungování stávky na Filozofické fakultě studenti vypracovali pravidla, která odsouhlasila univerzita. Zakázané bylo například pití alkoholických nápojů, protože „pivem planetu nezachráníš“. Dále stávkující museli dodržovat protipožární pravidla a nevnášet do budovy zakázané předměty. Stávkový kodex vyzýval k ohleduplnosti k zaměstnancům a sobě navzájem.

Stávkuje „Matfyz“ i „Filda“

Hnutí Univerzity za klima, které stávku organizuje, funguje bez pevně dané hierarchie. Jedna ze studentek FSV vypráví, jak vypadaly organizační schůzky před začátkem stávky. „Všichni jsme si sedli do kroužku a navrhovali, co bychom od stávky chtěli,“ vypráví studentka.

„Než jsme začali připravovat stávku, tak nás v hnutí Univerzity za klima bylo přibližně třicet. Postupně se k nám organicky začali přidávat další a další členové. Je to velmi spontánní, dnes se stávkuje dokonce na sedmnácti fakultách,“ říká Kryštof Tymiánek.

Mimo Prahu stávky proběhly v Brně, Olomouci, Ústí nad Labem, Hradci Králové a v Pardubicích. V Praze se stávkovalo také na Matematicko-fyzikální fakultě UK a na Přírodovědecké fakultě UK. Studenti stávkovali na Akademii výtvarných umění nebo Divadelní fakultě Akademie múzických umění. Celkově stávka proběhla na jedenácti univerzitách.

„Lidé se hodně střídají během dne. Na všech fakultách, na kterých okupační stávka probíhá, se podle našich odhadů vystřídalo přes tisíc účastníků,“ uvádí pro Ekonews.cz Anežka Lindaurová. Podle údajů ČTK na jednotlivých fakultách přespávaly desítky studentů, další se pak účastnily programu během dne.