Kooperativa spustila v roce 2022 Prevenční program pro odolnější krajinu s cílem podpořit adaptaci Česka na změnu klimatu. Sedmi zapojeným obcím zaplatila úvodní studii proveditelnosti od spolku Voda, lidé, krajina. Ta obsahuje seznam opatření ve zranitelných místech krajiny, odhad realizačních nákladů a doporučení vhodných dotačních titulů.
Obce zapojené do programu získají také přístup k odborníkům, kteří jim pomohou se všemi kroky realizace navržených opatření. Jako odměnu pak získají výhodnější pojistnou smlouvu.
Smyslem programu, který se probojoval mezi pět nejlepších projektů v kategorii Změna klimatu Cen SDGs 2022, je snížit škody na majetku, upevnit vztahy se zapojenými obcemi a přispívat ke snížení dopadů klimatické změny.
O prvním roce fungování programu jsme mluvili s Milanem Medkem, CSR manažerem a ředitelem Nadace Kooperativy.
Proč váš projekt řeší zrovna obce postižené v minulosti záplavami?
Věděli jsme, že chceme řešit klimatickou změnu a extrémy počasí s ní spojené. Hledali jsme nejvhodnější oblast pro prevenci škod v majetkovém pojištění, kterou dokážeme jako pojišťovna ovlivnit. Po diskuzích s našimi specialisty na rizika a majetkové pojištění jsme se rozhodli, že chceme zacílit na riziko záplav, které vznikají během přívalových dešťů, když se voda nestíhá vsakovat do půdy a valí se krajinou.
Zaujalo nás, že je ve vašem programu přímo provázaná prevence s pojištěním…
Naše strategie společenské odpovědnosti je postavená na prevenci a odpovědném podnikání. Společenskou odpovědnost chápeme jako byznys model, jako součást svého podnikání. Prevence proto dává smysl pro pojišťovnu, ale i pro naše klienty, kterým pomáháme eliminovat dopad negativních důsledků pojistných událostí.
Když jsme Prevenční program vymýšleli, stanovili jsme si jako základní podmínku propojení naší společenské odpovědnosti s byznysem – konkrétně s majetkovým pojištěním, které poskytujeme. Motivací pro nás je zabránit škodám a vyzkoušet si, jak bude program z dlouhodobého hlediska fungovat v zapojených obcích. Jak vnímají obce své zapojení do programu, jaké jsou bariéry realizace opatření apod. Motivací pro zapojené obce je zvýhodnění jejich majetkového pojištění u Kooperativy a samozřejmě zabránění škodám na majetku.
Obce jste do programu vybírali náhodně, nebo jste pro výběr měli nějaký klíč?
Věděli jsme, že malé obce mohou mít těžší pozici při vyjednávání o penězích než obce velké. Proto chceme pomáhat hlavně menším obcím, které jsou u nás pojištěny, a to v celém procesu od tvorby studie proveditelnosti až po okamžik zvýhodnění pojištění. Zaměřily jsme se zejména na obce, kde v minulosti evidujeme škody z důvodu povodní nebo záplav, kde je krajina vhodná na realizaci různých opatření a také se dopředu informujeme o majetkových vztazích dotčených pozemků.
Víme, že kvůli náročnosti koordinace všech navazujících aktivit po odevzdání generelu to často u generelu skončí. Menší obce nemají dostatek lidí ani peněz na to, aby to celé prosadily a zrealizovaly. Častým problémem je vyjednávání s vlastníky pozemků, kterých je většinou víc a kteří se musí domluvit. Na tom se celý proces protahuje a mnohdy úplně zastaví.
Jak obcím pomáháte s řešením vlastnické struktury pozemků?
Vybraným obcím hradíme spolupráci s organizací Nadace Partnerství, která pomáhá s projednáním jednotlivých opatření v obci s veřejností a majiteli pozemků. V praxi to vypadá tak, že Nadace Partnerství v obci zrealizuje společné setkání, jehož průběh facilituje, vypracovává texty do místních periodik a společně s odborníky na krajinu ze spolku Voda, lidé, krajina vysvětluje přínosy programu a konkrétních opatření v krajině.
Podařilo se už někde s majiteli pozemků dohodnout?
Je to různé. Někde je těžké vůbec dostat majitele pozemků k jednacímu stolu. Jednání komplikuje také to, že na mnoha pozemcích hospodaří zemědělci, kteří mají pozemky propachtované. Nejdál jsme zatím v Lošticích na Olomoucku. Tam už proběhlo několik schůzek s majiteli, které podle všeho vyústí v realizaci opatření.
Mají majitelé pozemků nějaký důvod, proč by se měli zdráhat opatření schválit?
Na většině pozemků hospodaří nějaký zemědělec a ukazuje se, že ti často mají s realizací opatření zásadní problém, protože jim snižuje výměru, podle které se jim vypočítá výše dotace. Navíc ani majitelé propachtovaných pozemků nemají velkou motivaci něco měnit, protože převedením orné půdy na mimoprodukční plochu by snížili tržní hodnotu svých pozemků. Takže se tomu brání, logicky to nechtějí a starosta tam má strašně těžkou vyjednávací pozici.
Na druhou stranu, kdyby zemědělci uvažovali dlouhodobě…
Tak jim to přinese zlepšení kvality půdy, výnosnosti, úrodnosti… To jsou hlavní argumenty, které jim Nadace Partnerství představuje, ale často na to neslyší. Musel by to být asi menší zemědělec, ti velcí většinou úplně takhle neuvažují.
Kolik generel opatření stojí?
Cena se obvykle pohybuje mezi 50 až 150 tisíci korun, je to v závislosti na velikosti obce a na počtu kritických bodů, které jsou vytipované ve studii.
A potom se obec rozhodne pro některá opatření ze studie, nebo všechna?
Rozhodování pro konkrétní opatření probíhá ve spolupráci s majiteli dotčených pozemků, se spolkem Voda, lidé, krajina, případně s Nadací Partnerství, která pomáhá facilitovat vyjednávací proces. Obec nemusí realizovat všechna navržená opatření, respektujeme reálné možnosti obce z hlediska financí, kapacit a dostupnosti pozemků.
O jaká jde převážně opatření?
Jde o přírodě blízká krajinná opatření. Nejčastěji jsou to zatravňovací pásy, remízky, aleje, meandry, tůně či suché poldry.
A na všechna tato opatření mohou obce získat dotaci?
Ano, na všechno můžou získat dotace, které pokryjí 80 až 100 procent realizačních nákladů podle toho, o jaký typ opatření jde a kde se nachází. Se získáním dotace v rámci programu také umíme pomoct. Spolupracujeme se společností ERSTE Grantika, která připraví potřebnou dokumentaci, podá žádost a zajistí čerpání dotace. Zbytek nákladů na opatření obce hradí ze svých prostředků, stejně jako náklady na zpracování projektové dokumentace nutné k realizaci opatření. Ta je obvykle ve výši cca desetiny nákladů na opatření.
Pokud obec všechna navržená opatření realizuje, co jí to přinese na pojistném?
Je to samozřejmě hodně individuální podle velikosti obce a toho, co má pojištěno. Ve spolupráci se spolkem Voda, lidé, krajina vznikla metodika, na základě které naši riskmanažeři odhadnou míru snížení rizika v dané obci. Podle toho je náš produktový útvar schopen navýšit limity plnění nebo částku, na kterou je majetek obce pojištěn. Ne všude ale obec chce nebo může realizovat všechna navrhovaná opatření.
V Lošticích, které jste zmiňoval, budou realizovat více opatření?
Starostka zvažuje dvě z deseti navržených opatření. Potřebuje si vyjednat souhlas jak zastupitelstva, tak majitelů pozemků s realizací. Generel opatření jsme několikrát upravili, aby lépe vyhovoval pro účely budoucí komplexní pozemkové úpravy v obci, která naplánuje využití pozemků.
Máte už zmapované, v kolika obcích v Česku by mohl tento projekt běžet? Jaký je jeho celkový dlouhodobý potenciál?
V roce 2022 jsme program prvně pilotovali, letos jedeme naostro a do programu chceme zapojit deset obcí. Do budoucna plánujeme přibírat přibližně stejný počet obcí každý rok, omezené kapacity jsou nejen naše, ale i krajinářů a dalších zapojených partnerů. Proto jsme letos přizvali ke spolupráci i Krajinohled, který pro vybrané obce zpracuje studii proveditelnosti a projedná opatření i s majiteli pozemků a zemědělci. V dalších letech uvidíme, jak velký bude zájem ze strany obcí i vlastníků půdy a kam se případně pohne legislativní úprava týkající se vlastnictví a hospodaření na pozemcích.
Partnerem článku je společnost Kooperativa. Obsah vytváří redakce Ekonews.
Redakce
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
