Přírodní kosmetiku lze vyrobit i v domácích podmínkách. Důležité je mít kvalitní ingredience, se kterými člověk může experimentovat podle vlastních preferencí. Majitelky ateliéru Liška Mazaná na pražské Letné už několik let pořádají workshopy o domácí výrobě kosmetiky.
K domácí výrobě přírodní kosmetiky přivedl Petru Herzovou a Terezu Máčelovou atopický ekzém, se kterým se obě potýkaly. Běžně dostupné kosmetické přípravky jim nevyhovovaly. Své znalosti poté před deseti lety začaly šířit dál na kurzech.
„Kurzy byly předáváním toho, co jsme se naučily a co umíme. Víceméně vznikly z nadšení, že výroba domácí kosmetiky může bavit i někoho dalšího,“ popisuje Máčelová, jedná z majitelek ateliéru Liška Mazaná.
Zájem o kurzy rychle rostl, a tak si majitelky v roce 2019 otevřely na pražské Letné zmíněný ateliér, kde kromě pořádání workshopů prodávaly v bezobalovém obchodě suroviny potřebné k domácí výrobě kosmetiky. Po pandemii však se zhoršující se ekonomickou situací zápal pro „DIY“ a bezobalové nakupování ochladl.
Podle Herzové za poklesem zájmu stojí i rozrůstající se nabídka přírodních kosmetických produktů na pultech obchodů. „Levná přírodní kosmetika je dnes snadno dostupná,“ dodává.
Poptávka po přírodní kosmetice stabilně roste všude po světě. Podle portálu Market and Markets, který se specializuje na průzkumy trhu a analýzy globálních trendů, se zájem o přírodní kosmetiku zvyšuje především kvůli většímu povědomí spotřebitelů o vedlejších účincích chemických látek v běžné kosmetice. Dle dat webu Statista letos zatím celosvětový trh s přírodní kosmetikou vyprodukoval tržby ve výši 13,9 miliardy dolarů (přes 320 miliard korun). V následujících pěti letech se navíc očekává jeho každoroční růst o šest procent.
Prodávat bez obalu přestalo dávat finančně smysl
Bezobalová prodejna nakonec musela jít stranou. „Bezobalový obchod jsme dělaly s velkým nadšením. Zákazníkům jsme chtěly nabízet jen to množství ingrediencí, které opravdu spotřebují,“ popisuje Herzová. Například k výrobě jednoho balzámu na rty je potřeba pouze pár gramů kakaového másla. Z byznysového pohledu však tento model pro Lišku Mazanou nebyl udržitelný.
„Chtěly jsme motivovat zákazníky k experimentování s ingrediencemi, ale z finančního hlediska to pak pro nás už vůbec nedávalo smysl,” vysvětluje Herzová. Workshopům na výrobu pleťových produktů, balzámů na rty, mýdel nebo sójových svíček se však věnují dál. Koupit si zákazníci na Letné také mohou DIY balíčky s přesně odváženými ingrediencemi a podrobným postupem, jak produkt vytvořit.
„Tvoříme teď zážitkové kurzy, kde si můžeš vše osahat a očuchat, ale už nezabředáváme tak hluboko do problematiky přírodní kosmetiky,“ vysvětluje Herzová. Cena workshopů se pohybuje od tisícovky do 2500 korun. V podobném cenovém rozpětí nabízí kurzy výroby kosmetiky třeba i další pražské studio OrganicLab.
Nejnáročnější je podle majitelek pětihodinový kurz výroby mýdla za studena. „Používáme ochranné brýle, protože se při výrobě louhu pracuje s hydroxidem sodným,“ vysvětluje Máčelová. Během workshopu o kosmetických přípravcích na pleť si lze vyzkoušet jak jednoduché míchání produktů, tak emulgování, které je podle majitelek vrcholem výroby domácí kosmetiky.
Pouze lokální suroviny nestačí
Na výrobu domácí přírodní kosmetiky se nejčastěji používá bambucké a mangové máslo a oleje. K nejčastějším patří mandlový, arganový nebo hroznový olej a pak také esenciální oleje. Z lokálních surovin se při výrobě používá včelí vosk a konopný, makový či meruňkový olej.
„Do olejů se dají naložit různé bylinky a udělat macerát. Pokud se k němu přidá včelí vosk, tak vznikne mast,“ popisuje Herzová. Možnosti vytváření kosmetiky pouze z lokálních surovin jsou ovšem omezené. Při výrobě je tak potřeba sahat po exotičtějších ingrediencích. Důležitá je především kvalita surovin. Majitelky se proto snaží vybírat převážně ty, které mají bio certifikace.
Kosmetika, která obsahuje převážně másla nebo oleje, je samokonzervační. Jedná se například o balzámy na rty, šlehaná tělová másla nebo mýdla. „Do těchto produktů navíc lze přidat vitamín E, který prodlužuje trvanlivost másel a olejů a obsahuje hodně antioxidantů,“ vysvětluje Máčelová. Kromě surovin na výrobu domácí kosmetiky postačí běžné kuchyňské náčiní – tyčový mixér, stěrka, nerezová miska a přesná desetinová váha.
Do kosmetiky, která obsahuje vodní složku, se naopak konzervant přidávat musí. „Používáme konzervant, který má certifikaci Ecocert, takže je vhodný i do přírodní kosmetiky. Díky tomu krém vydrží půl roku. Obyčejný krém vydrží rok, spíše dva. Takže náš produkt je šetrný k pokožce, ale nemáš ho navždy,“ říká Máčelová. Pokud se používají rafinované ingredience, tak produkt vydrží déle a méně žlukne. Rafinací však podle ní mnoho složek přijde o minerály nebo vitamíny.
Přírodní kosmetika – ať už kupovaná nebo vyrobená doma – rovněž snáze podléhá teplotním výkyvům. „Zároveň si vyrobíte přesně takové množství produktu, které potřebujete, a je čerstvý, kdežto výrobek z obchodu může být na polici nějakou dobu,“ popisuje Herzová.
Oční stíny ano, řasenku ne
Vyrobit doma se podle majitelek dají téměř všechny běžně dostupné druhy kosmetických produktů. „Nejkomplikovanější na výrobu je asi šampon. Každý máme jiný druh vlasů a je tam hodně proměnných,“ tvrdí Herzová.
Namíchat lze i přírodní parfém, ať už na olejové nebo alkoholové bázi s pomocí esenciálních olejů. Jen je třeba počítat s tím, že vůně nevydrží tak dlouho jako ta syntetická u běžných parfémů. Workshop na tvorbu vlastního parfému nabízí i vonné studio Perfumed Prague, tam však pracují s parfumérskými složkami.
Výrobu domácí řasenky nebo linek na oči majitelky naopak nedoporučují. „Řasenka nebo oční linky mohou být škodlivé, pokud si je vyrobíš doma,“ varuje Herzová. Při výrobě se totiž do složení přidává konzervant, jehož dávkování se sice sleduje, ale neopatrností by se mohl dostat do oka ve větším množství a způsobit podráždění či zánět. Jiné produkty dekorativní kosmetiky, jako je make-up nebo oční stíny, však vyrobit v domácích podmínkách těžké není.
Výhodou doma vyrobené přírodní kosmetiky oproti té z obchodů je podle majitelek kontrola nad složením. „Složení si můžeš jednoduše přizpůsobit svému typu pleti nebo alergiím,“ uvádí Herzová. Důležité je si uvědomit, že alergenem může být cokoliv. „Přestože jsou suroviny přírodní, neznamená to, že nemohou dráždit pokožku,“ vysvětluje Máčelová.
Alergickou reakci mohou vyvolat rostlinné, ořechové i esenciální oleje. Jednotlivé složky je proto lepší nejdříve vyzkoušet na zápěstí a otestovat na alergickou reakci. Tedy kromě esenciálních olejů, protože ty by neředěné vůbec neměly přijít do styku s pokožkou.
Přestože je složení na běžných kosmetických produktech uvedené, je podle Máčelové poměrně těžké zjistit, v jakém poměru produkt látky obsahuje. Další výhodou může být i výsledná cena. „Luxusní přírodní kosmetika je finančně hodně náročná, takže si ji doma můžeš vyrobit levněji,“ tvrdí Herzová.
Valentina Podlesná
Valentina vystudovala Univerzitu Karlovu, kde získala magisterský titul v oboru sociální a kulturní ekologie, předtím také bakalářský titul v oboru žurnalistiky. Zajímá se o komunitní zahrady i výrobu ekologických pracích prášků.