Výrobci nápojových kartonů upozorňují na to, že v Česku zaostává jejich sběr a zejména recyklace a chtějí proto prosadit zavedení recyklačních cílů. V listopadu zvolili jako způsob upozornění na tento problém speciální rozesílky mléka v krabici českým politikům. Ministerstvo životního prostředí (MŽP) nicméně nové cíle nechystá.
Speciální zásilka mléka měla politiky upozornit na to, že sběr a zejména následná recyklace nápojových kartonů v Česku pokulhává. Zpět do výrobního řetězce se vrací zhruba čtvrtina obalů z nápojových kartonů, v Evropě je to podle výrobců dvakrát více. V Česku končí většina na skládce nebo ve spalovně. Podle průzkumu společnosti Tetra Pak přitom aktivně třídí obaly od mléka či džusu čtyři z pěti Čechů.
„Za vzor považujeme země jako Německo, Belgie, Rakousko nebo Francie, kde se recykluje nejvíce nápojových kartonů v rámci celé Evropy. Ne náhodou se shodně jedná o země, které už své národní cíle pro sběr a recyklaci nápojových kartonů stanovily,“ přibližuje Štěpán Ledvina, expert na cirkulární ekonomiku Tetra Pak.
Právě Tetra Pak je iniciátorem iniciativy V rukou to máte jenom vy, která má na nízkou recyklaci kartonů upozornit. Zásilku obdržel premiér Petr Fiala, ministerstvo životního prostředí a další členové kabinetu a zástupci výborů pro životní prostředí v Senátu i Poslanecké sněmovně.
Zásilka obsahuje dvě speciálně upravené krabice s mlékem, které politici denně používají do kávovarů ve svých kancelářích. Na mléku se politici můžou dočíst třeba to, že jeho obal s největší pravděpodobností skončí na skládce nebo ve spalovně. Pokud by ale zákonodárci zvedli ruku pro nové recyklační cíle, mohly by se nápojové kartony stát součástí cirkulární ekonomiky stejně jako například plastové lahve, vysvětluje výrobce.
Některé země stanovily národní cíle v oblasti recyklace nápojových kartonů dobrovolně již v roce 2019. Jedná se například o Rakousko (50 procent), Belgii (60 procent), Německo (75 procent) a Francii (orientační cíl 59 procent), a proto jsou v oblasti třídění nápojových kartonů podle zástupců Tetra Pak nejlepší. Naopak Česko dosahuje pouhé 24 procentní míry recyklace (podle společnosti Tetra Pak je tento údaje ze zdroje Eko-kom 2020, pozn. aut.).
„Podle plánu, který letos v květnu schválila vláda, by se v roce 2025 mělo 55 procent komunálního odpadu opětovně využít či recyklovat. Základ máme dobrý. Češi mají pozitivní vztah k třídění odpadu, hustou síť sběrných míst a kvalitní systém samotného sběru. U nápojových kartonů ale bez legislativních změn a národních sběrových a recyklačních cílů nemáme šanci tyto ambice splnit. Jelikož nyní autorizovaná obalová společnost Eko-kom může místo recyklace nápojových kartonů plnit svojí povinost recyklací obyčejného papíru. Toto by chtěly změnit i největší mlékárny a producenti džusů a ovocných štáv, kteří podpořili tuto iniciativu formou dopisu na ministerstvo životního prostředí. I na to se teď snažíme politiky upozornit,“ popisuje hlavní myšlenku iniciativy Štěpán Ledvina.
Ministerstvo životního prostředí ale situaci dramaticky nevidí a stejně tak neuvažuje nyní o tom, že by zavedlo speciální recyklační cíle právě pro kartony, podobně jako to mají jiné obaly, třeba PET. Teoreticky je ale možné, že by k nám tyto cíle protekly z evropské legislativy.
„Plánuje se rozsáhlá revize směrnice o obalech, která bude zveřejněna do konce letošního roku a následně se bude projednávat, což bude mít opět dopad do zákona o obalech,“ uvádí bez dalších podrobností Ondřej Charvát z tiskového oddělení MŽP.
„Legislativa udává cíle pro sběr v případě nápojových plastových lahví až 90 procent a podobný cíl by měl být shodný také pro kartonové nápojové obaly“, míní ale Štěpán Ledvina z Tetra Pak. A připomíná, že právě kartony patří k obalům s nejmenší uhlíkovou stopou. Tetra Pak se rovněž zavázal, že do roku 2025 budou jejich obaly obsahovat deset procent recyklovaných plastů.
Chybí poptávka po kartonu?
Dnes se podle úředníků kartony v obcích sbírají spolu s dalšími nápojovými obaly od roku 2003. „Nápojové obaly třídí poměrně dobře, sbírají se buď samostatně, nebo například s plasty. Recyklace také běží docela dobře, v Česku fungují zařízení na zpracování nápojových kartonů jako je například Plastigram či Packwall,“ uvedl Charvát za MŽP.
Konkrétně, v Česku se podle Eko-komu, který má v Česku na starosti sběr odpadů, každoročně vytřídí kolem 4500 tun kartonových obalů. Kolik se zrecykluje, Eko-kom neuvedl. Nicméně jeho mluvčí Lucie Müllerová poukazuje na to, že jde o kompozitní obal složený z více materiálů, který je na recyklaci náročný a vyžaduje speciální technologie.
„Nápojový karton je z velké části tvořen kvalitním papírem, takže se nejčastěji zpracovává v papírnách, ale pouze v těch, které jsou vybaveny účinnou metodou separace plastových a hliníkových fólií, která je však náročná jak na pořízení, tak na provoz,“ uvádí Müllerová. Doplňkovou technologií je výroba stavebních desek, které se vylisují z rozdrcených nápojových kartonů.
„Tyto desky mají využití ve stavebnictví jako alternativa sádrokartonových nebo dřevěných OSB desek. Technologie na jejich výrobu je poměrně jednoduchá, má ale také menší výrobní kapacitu. V Česku tyto desky z recyklovaného nápojového kartonu vyrábí společnost Flexibau v Milevsku,“ doplňuje mluvčí Eko-kom.
Žádná další opatření ohledně sběru nápojových kartonů Eko-kom nechystá. Podle mluvčí podporují sběr a dotřiďování nápojových kartonů systémovými odměnami pro obce a dotřiďovací linky. Obce si také mohou bezplatně zapůjčit kontejnery anebo žádat o poskytnutí pytlů na sběr kartonů. „Nebýt těchto nástrojů, tříděný sběr nápojových kartonů by v Česku vůbec nefungoval kvůli nízké ekonomické efektivitě této komodity a velmi malé poptávce po dotříděném kartonu pro recyklaci,“ říká Müllerová.
Podle Eko-komu je pro další rozvoj recyklace nápojových kartonů zásadní dostatečná poptávka ze strany recyklátorů. „Jakmile dojde v Evropě k navýšení recyklačních kapacit pro nápojové kartony, pak je možné se bavit o dalším intenzivním navyšování míry recyklace. V současnosti bohužel část vytříděného nápojového kartonu není recyklována, ale je energeticky využívána právě z důvodu malé poptávky po vytříděném kartonu,“ uzavírá mluvčí Eko-kom.
„Dnes je většina materiálu vybraného k recyklaci, včetně nápojových kartonů, exportována do sousedních zemí. Důvod je jednoduchý. Malý sběr nápojových kartonů by dnes v České republice nebyl pro potenciální papírnu rentabilní z pohledu investice do nové linky. Proto se snažíme nejdříve pokrýt větší regionální kapacity včetně Polska, Česka, Slovenska a Maďarska,“ přibližuje situaci v Česku Štěpán Ledvina a v tomto směru připomíná nedávnou investici ve výši více než 35 milionů eur. Tu společnost Tetra Pak zrealizovala spolu s papírnou Stora Enso a Plastigramem.
Stora Enso investovalo 17 milionů eur do nové linky na rozvláknění nápojových kartonů. Společnost Tetra Pak potom spolu s Plastigramem investovaly do výstavby další linky v hodnotě 12,1 milionu eur, která bude oddělovat vrstvy polymerů a hliníku pomocí patentované separační technologie. Obě linky budou zprovozněny začátkem roku 2023. Investice do kompletního recyklačního řešení má výrazně zlepšit recyklaci v celé střední a východní Evropě. Například závod v polské Ostrołęce díky tomu ztrojnásobí kapacitu recyklace nápojových kartonů v regionu.
Partnerem článku je společnost Tetra Pak. Obsah vytváří redakce Ekonews.
redakce
Komerční obsah označený jako Brandnews připravuje redakce Ekonews ve spolupráci s obchodními partnery. Jejich cílem je informovat o zajímavých produktech a tématech a propojit partnery se čtenáři.
