Když chce člověk stavět s dotací Oprav dům po babičce, čeká jej řada nástrah a svízelí. Ekonews přinášejí příběh moravského páru, který se do toho pustil. Co všechno si Zuzana s přítelem museli zařídit a zjistit, co jim dělalo problém a co šlo naopak hladce?
Zuzana Filipová je sedmatřicetiletá milovnice psů z jižní Moravy. Vede firmu s psími pamlsky, finančně se jí daří. Na konci loňského roku se s přítelem rozhodli, že by se rádi přestěhovali z brněnského bytu do rodinného domku.
Nechtěli ale stavět na zelené louce, nýbrž ve staré zástavbě a na pozemku, kde nyní stojí starý, energeticky nehospodárný dům. Chtějí k tomu využít dotaci z programu Oprav dům po babičce, v níž je možné získat až milion korun na zateplení a další peníze na úsporné technologie.
Zelenou střechu starosta nepovolí
Vybrali si domek v menší obci vzdálené 15 minut autem severně od Brna, který stojí na pozemku o rozloze 800 metrů čtverečních. Jak Filipová říká, dům je opravdu starý a v dezolátním stavu. „Nemá ani základovou desku. Rozhodli jsme se jej zbourat,“ konstatuje Filipová.
Na místě chtějí postavit menší rodinný domek, ideálně 4+kk, v nulovém energetickém standardu, tedy pasivní dům. Má to však háček – pozemek je v centru obce a tato oblast patří podle územního plánu do urbanisticko-historicky významné oblasti. „Tudíž bude problém s vizuálem nového domu. Pan starosta již dopředu řekl, že nepovolí zelenou střechu. A s fotovoltaikou u něj stále bojujeme,“ říká Filipová.
Na začátku dubna byl již pozemek přepsán na nové majitele. „Aktuálně komunikuji se stavebním úřadem v Blansku, zjišťuji, co všechno bude pro demolici potřeba, jaké dokumenty kde podat a tak dále. Je to oříšek, protože některé dokumenty se posílají výhradně digitálně a některé je třeba dodat fyzicky v listinné podobě, jako například souhlas sousedů,“ pozastavuje se Filipová.
Jako horký brambor
První problém, který pár řešil, byla otázka, zda žádost o takzvanou Babičku podat svépomocí, nebo si na to najmout firmu. Filipová začala tím, že si o Babičce načetla řadu článků. Nedávno navíc tento program, který je součástí Nové zelené úsporám, doznal několika změn v podmínkách. Nově se pomocí Babičky podporují i novostavby v takzvaném nulovém standardu, a to s dotací až 400 tisíc korun.
„Je možné si vzít firmu, která za nás podklady podá, ovšem nutno říci, že si berou nemalou částku za vyřízení. Dočetla jsem se, že člověk je schopen podat žádost sám, a tak jsem to chtěla zkusit,“ vzpomíná Filipová.
Ovšem už od začátku měla z podání žádosti značné obavy. „Na jednu stranu se dočítám, jak je podání jednoduché, ale stáhla jsem si z oficiálních stránek podklady a uffff, je toho hodně. Navíc mají na webu uvedené konzultanty, kteří poradí, ale zrovna mně se stalo, že konzultanti si nás přehazovali jako horký brambor a já se nic nedozvěděla,“ uvádí.
Nechali to na firmě
Velký problém vidí například ve vysvětlení ze strany ministerstva životního prostředí. „U položky pro novostavby mi nikdo nebyl schopen říci, zda je to částka 400 tisíc plus dotace Babička, nebo částka 400 tisíc pro novostavby a konec. Tedy částka na zateplení a ostatní opatření se pak finančně nezohledňuje oproti staré stavbě,“ vysvětluje Filipová.
Nakonec na stavebním veletrhu v Brně navštívili s přítelem stánek, který byl věnovaný programu Nová zelená úsporám. „Ptala jsem se tam paní, zda je možné si o dotaci zažádat sama. Velmi jemně mi naznačila, že je to tak složité, že by to nedoporučovala,“ popisuje Filipová.
I proto se nakonec pár rozhodl, že žádost nechá zpracovat firmu. „Sice to stojí 60 tisíc (některé společnosti si za stejný úkon účtují i 100 tisíc korun, pozn. aut.), ale je to lepší, než aby nám to uniklo celé,“ vysvětluje Filipová.
K rozhodnutí nechat to na firmě ji přiměl i fakt, že pokud se v žádosti po podání zjistí chyby, na opravu či doplnění informací je lhůta jen pár dní. „Bojíme se, jestli bychom v tak krátkém čase vůbec požadované informace dokázali sehnat,“ dodává.
Udělají remolici, tedy recyklují, co se dá
Dalším krokem Zuzany a jejího přítele je nyní dům ekologicky zbourat. Chtějí začít s postupnou demolicí, u které se stavební materiál roztřídí podle druhu na sklo, dřevo, cihly a další materiály. „Věci, které budeme moci znovu využít, chceme uchovat. Například z pálených cihel uděláme kurníček nebo vyvýšené truhlíky na zeleninu,“ plánuje Filipová. Skleněné tabule z oken chtějí vytřídit do kontejnerů na sklo, krovy půjdou na otop, železo do výkupny a tak dále.
Ještě nejsou stoprocentně rozhodnuti, zda postaví dřevostavbu, nebo zděný dům. Celkově by chtěli s Babičkou dosáhnout na dotaci okolo jednoho milionu korun, což je maximální výše pro optimální zateplení již stávající stavby, tedy nikoliv pro novostavbu.
Pár zatím vše financuje z úspor, které by měly vystačit i na bourání a přípravu projektu domu a podání žádosti na stavební úřad. Jakmile budou mít stavební povolení, chtějí obejít banky a zjistit, jaká hypotéka bude možná. „V tu dobu snad již budeme znát výši dotace od Babičky, tím pádem budeme znát i částku, kterou si budeme půjčovat,“ uvažují.
Jedním z největších lákadel současné Babičky je fakt, že peníze je možné získat formou zálohy předem. Jenže zrovna pro tuto dvojici stavitelů to motivací není. „Bereme to jinak – stavět prostě potřebujeme a chceme, hypotéku dostaneme. Spíše nás Babička jako taková motivovala pro více technologií. Sami bychom financovali jen něco, takto to může být efektivnější,“ říká Zuzana. V novém domě by rádi měli kompletní zateplení, tepelné čerpadlo, chtějí fotovoltaiku a poté ještě přípojku na elektromobil.
„Štve mě přehršel informací“
Celkově má Zuzana Filipová ze začátku cesty k dotaci Oprav dům po babičce smíšené pocity. Již podání žádosti se ukázalo jako komplikovanější, než čekala. „Víte, já se nebojím, že bych neuměla něco doložit nebo zajistit, spíš mě štve ta přehršel informací. Tuhle články, tady podcast, tamhle něco ministerstvo… Pak se v tom člověk ztrácí, protože informace jdou mnohdy proti sobě a vylučují se,“ krčí rameny stavitelka.
Vadí jí také, že konzultanti neumějí odpovědět na jednoduchou otázku, tedy zda se bude v jejich případě jednat o rekonstrukci, nebo o novostavbu. „A to ve mně vyvolává pocit: Zuzko, to nedáš! Něco přehlídneš a kvůli hlouposti ti prostě nic nedají,“ svěřuje se Filipová.
Ona i její přítel by si moc přáli, aby vznikl jakýsi jednoduchý průvodce Babičkou. „Tedy z praxe říci: Dělali jsme tohle, před podáním je potřeba si vyřídit to a to a pak podáte. Máte rozhodnutí, doklady a stavíte. Bohužel nikdo zatím nic podobného zpracováno nemá. A to mě štve, protože se dost ztrácím v postupu, jak dokumenty vypracovat pro správné podání,“ komentuje Filipová.
Dodává, že nyní žádost o dotaci za stavebníky podávají firmy, ty mají ovšem vlastní zájmy, takže stavebníkovi sdělí jen určitou část informací. „Na trhu je hodně těchto firem, každá vypustí menší balónek informací a zároveň to ale každá dělá po svém. Tudíž když se pak informacemi o dotaci probíráte, najednou jste zmatení a zahlcení,“ shrnuje Filipová.
O tom, jak pokračuje příběh moravských stavitelů s dotací Oprav dům po babičce, zda se jim podařilo žádost úspěšně podat, získat dotaci a začít stavět, si přečtete brzy na Ekonews.
Zuzana Keményová
Zuzana je zapálená propagátorka témat ochrany životního prostředí, CSR, vědy a inovativních (pokud možno prospěšných) nápadů. Dvanáct let pracuje jako redaktorka Hospodářských novin a spolupracuje i s dalšími médii, pokud to má smysl. Vystudovala žurnalistiku na Univerzitě Karlově.
