Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami na celém světě se v roce 2024 podle odhadů vyšplhala na 417 miliard dolarů, tedy 9,6 bilionu korun. Povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly Česko a celou střední Evropu, se výší škod zařadily na osmou příčku.
Tlaková níže Boris, která v týdnu od 11. do 18. září 2024 zasáhla devět států včetně Česka, způsobila škody v regionu ve výši devíti miliard dolarů, v přepočtu přibližně 2O7 miliard korun. Vyplývá to z aktuální studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2025. Mezi loňskými přírodními katastrofami ve světě se tak zařadila výší škod na osmé místo, v Evropě byla po záplavách ve španělské Valencii druhá.
Škody v Česku ministr financí Zbyněk Stanjura v prosinci odhadoval mezi 50 a 70 miliardami korun. Z toho byla podle dat České asociace pojišťoven pojištěná škoda na majetku firem a domácností okolo 19 miliard korun. „Zatímco byla velmi dobře chráněna zejména velká města, venkovské oblasti zaznamenaly proporčně větší škody. Právě do méně urbanizovaných oblastí by tak do budoucna mělo směřovat více investic preventivního charakteru,“ říká Michael Dubský, ředitel péče o klienty společnosti Renomia, která je se společností Gallagher akcionářsky propojená.
Většina souvisí s klimatem
Do přehledu nejvýznamnějších škod v letošním vydání Gallagher Natural Catastrophe and Climate Report se dostalo ještě dalších šest událostí, které zasáhly i Česko. Nejnákladnější z nich byly podle studie jarní mrazy, které způsobily škody zejména zemědělcům a zasáhly kromě Česka ještě Německo, Rakousko a Francii. Představovaly asi 670 milionů dolarů, v přepočtu přes 15 miliard korun.
Následují škody způsobené třemi středoevropskými letními bouřkami Wibke, Zoe a Elke. Škody na českém území podle studie způsobila i velikonoční silná konvektivní bouře, což je označení pro meteorologický jev, který zahrnuje buď tornádo, silný ničivý vítr nebo velké kroupy.
Z globálního pohledu tvořily výraznou většinu škod zaznamenaných za loňský rok ty, které vznikají na základě atmosférických jevů, tedy mají spojitost s počasím a klimatem. Pouze 15 z 417 miliard dolarů připadalo na ostatní jevy, jako je například zemětřesení. Celková výše škod byla o 15 procent vyšší, než kolik dosáhl průměr v uplynulých deseti letech.
„Nadále jsme svědky výrazného vlivu klimatické změny na průběh jednotlivých přírodních katastrof i širších vzorců projevů počasí. Přestože loňské pojištěné škody ve výši 154 miliard dolarů nebyly absolutním rekordem, jedná se o objem 27 procent nad desetiletým průměrem a lze pozorovat i prokazatelný růstový trend,“ uvádí Jan Hrevuš, Head of Gallagher Re Prague.
Cyklony a záplavy stály nejvíc
„V posledních letech se také častěji stáváme svědky mnoha sice menších, nicméně bezprecedentních přírodních katastrof. Příkladem jsou loňské dubnové povodně ve Spojených arabských emirátech. Oproti tomu zářijové povodně v České republice byly z hlediska zajistného trhu událostí dobře modelovaným rizikem, které je přiměřeně zohledněné v ceně zajištění,“ dodává Hrevuš.
Nejničivějšími atmosférickými jevy uplynulého roku byly tropické cyklony (161 miliard dolarů), povodně a záplavy (109 miliard), silné konvektivní bouře (84 miliard) a sucha (27 miliard). Celkem statistici zaznamenali 60 událostí se škodou nad miliardu dolarů, což je o devět víc, než činí desetiletý průměr. Více než polovina z miliardových škod se týkala USA.
Studie kromě celkových škod eviduje i kategorii takzvaných pojištěných škod, které v roce 2024 činily 154 miliard dolarů. Škody, které nekrylo žádné pojištění, tak dosáhly 63 procent, což je o čtyři procentní body výše, než je desetiletý průměr.
Redakce
Ekonews je web o udržitelnosti, který hledá v ekologických tématech ekonomické souvislosti a mezi byznysmeny chuť dělat věci ohleduplněji k životnímu prostředí.
