Pravidla pro fungování komunitní energetiky, která pomáhá šetřit finance i přírodu, by se měla v tuzemsku vyjasnit v nadcházejících týdnech. Energetická společenství by mohla vznikat už od léta, pokud novela projde rychle parlamentem.
Když si dnes domácnost pořídí vlastní zdroj energie, může vyrobenou elektřinu spotřebovat, uložit v baterii, nebo ji odprodat do sítě. Chystaná novela energetického zákona Lex OZE II by to však měla změnit. Elektřinu bude možné také sdílet.
Fungovat to má tak, že domácnost si bude moci „poslat“ třeba elektřinu ze solárních panelů na chalupě k sobě do bytu nebo kamkoli jinam. Elektřina ale nebude putovat fyzicky, půjde pouze o účetní operaci.
Kromě sdílení v rámci domácnosti novela umožní také vznik energetických společenství. Jedna větší výrobna tak bude moci zásobovat elektřinou několik rodinných domů, například obecní výrobna na vesnici nebo ve městě. Díky společenstvím si elektřinu budou moci vyrábět i lidé, kteří si solární panely nemohou dovolit nebo pro ně nemají vhodné místo.
Zjednodušeně řečeno, pokud budovy sdílející elektřinu patří jednomu majiteli, není třeba zakládat energetické společenství. Sdílení z chaty do bytu nebo ze školy do městského úřadu půjde i bez něj. Jestliže však elektřinu sdílejí přátelé, širší rodina nebo sousedé, musí společenství založit.
Cílem nemá být zisk
Novela nyní putuje na vládu a kabinet Petra Fialy by ji měl projednat ještě tento měsíc. Následně musí projít Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Nakonec ji musí podepsat prezident.
Energetická společenství by mohla vznikat ihned po schválení novely, podle Unie komunitní energetiky ideálně od letošního 1. července. Se sdílením elektřiny Lex OZE II zatím počítá od začátku příštího roku.
Zatím není jisté, že novela stihne do té doby projít celým procesem. Přitom podle evropského práva mělo Česko zajistit fungování energetických společenství už do konce roku 2020, případně do poloviny roku 2021.
Do společenství se budou moci zapojit domácnosti, bytová družstva, školy, úřady, celé obce nebo malé a střední podniky. Cílem ovšem nemá být zisk. Elektřinu mají členové společenství zejména sami spotřebovat. Podle novely má lidem členství přinášet „environmentální, hospodářské a sociální přínosy“.
Kontrolovat energetická společenství budou sami členové. Lidé se do nich mohou připojit pouze v případě, že žijí v blízkosti zdrojů energie společenství. Prakticky to znamená, že zájemce o členství musí mít trvalý pobyt nebo skutečné sídlo v témže okrese, kde je většina výroben elektřiny daného společenství. Připojit se z Aše ke společenství v Ostravě podle současné podoby novely nepůjde.
Povinnosti a práva budou mít energetická společenství stejná jako jiní zákazníci a výrobci. Pro výrobny nad 50 kW například budou potřebovat výrobní licenci od Energetického regulačního úřadu.
Jak bude vypadat zakládání v praxi
Lidé, kteří o společenství budou mít zájem, založí spolek a ohlásí to Energetickému regulačnímu úřadu. Ten bude kontrolovat jejich fungování a případně je finančně postihovat, pokud poruší podmínky dané zákonem. Účast v nich musí být dobrovolná a otevřená. Společenství nesmí například pokutovat jednoho z členů, pokud bude chtít odejít.
O zpoplatnění sdílení také rozhodně samo společenství. Elektřina ze společného zdroje může být zadarmo, nebo za pravidelný členský poplatek. Společenství také může stanovit postupné splátky původní investice do zdroje, nebo vytvořit vlastní tarif pro každý sdílený kilowatt.
Společenství zaplatí za sdílení distribuční poplatek. Nezáleží přitom na tom, jak daleko elektřina bude proudit, půjde o stejnou částku. Komplikací pro vznik energetických společenství nicméně může být nedostatečná kapacita rozvodné sítě. Distribuční soustava by totiž nemusela zvládnout nápor nových zdrojů energie.
Novela poskytuje energetickým společenstvím částečnou ochranu. Pokud provozovatel distribuční soustavy odmítne nový zdroj k síti připojit, musí podle návrhu novely písemně odůvodnit, proč tak rozhodl. Zároveň musí určit přibližný termín a podmínky pro připojení do budoucna.
Na fakturách přibude nový poplatek
Společenství se rovněž budou muset bezplatně registrovat u nově vzniklého Elektroenergetického datového centra.To bude rozdělovat elektřinu mezi jednotlivé členy a informace o jejím sdílení dávat k dispozici obchodníkům i členům společenství. Podle těchto dat budou distributoři následně vystavovat faktury za elektřinu odebranou ze sítě.
Nové datacentrum budou vlastnit sami distributoři, zřídit ho podle současné podoby novely musí do začátku příštího roku.
Na fakturách za elektřinu se navíc nově objeví „poplatek za provoz nesíťové infrastruktury“. Neměl by přesáhnout několik desítek korun ročně na každé odběrné místo.
U Elektroenergetického datového centra se budou muset bezplatně registrovat nejen energetická společenství, ale také zájemci o sdílení elektřiny mezi vlastními objekty. Nové datacentrum tak bude spravovat i sdílení mezi chatou a bytem jedné rodiny.
„Česko má potenciál stát se lídrem v oblasti komunitní energetiky a bude pro ostatní země vzorem v tom, jak má komunitní energetika vypadat,“ myslí si právnička Eliška Beranová z Unie komunitní energetiky. Unie hodnotí novelu jako kvalitní, i když aktuální znění prý obsahuje ústupky energetickým a distribučním společnostem.
„Novela splňuje všechny požadavky evropského práva a vychází z již fungujících a osvědčených právních úprav, jako je například právní úprava komunitní energetiky v Rakousku,“ dodává Beranová.
Za důležitou považuje novelu i ministerstvo průmyslu a obchodu, které novou legislativu připravilo. „Ministerstvo průmyslu a obchodu považuje za hlavní přínos novely Lex OZE II zavedení pravidel pro komunitní energetiku, která pomůže rozvoji obnovitelných zdrojů energie, posílí energetickou bezpečnost v České republice a sníží závislost na fosilních palivech,“ řekl Ekonews vedoucí tiskového oddělení ministerstva Marek Vošahlík.
Karolína Chlumecká
Karolína studuje žurnalistiku na Fakultě sociálních věd Univerzity Karlovy. Z témat se věnuje mimo jiné udržitelné módě či komunitní energetice.
