Peter Čaky změnil způsob pěstování zelí, aby se zbavil eroze. Díky živému mulči zadrží nyní jeho půda mnohem více vody a má nižší spotřebu insekticidů i prostředků na hudení plevele.
Zelinář Peter Čaky se svými bratry již přes třicet let pěstuje zelí pod Vysokými Tatrami. Většinu produkce zpracují ve vlastní zelinárně na kysané zelí, které prodávají spotřebitelům z okolí nebo dodávají do maloobchodní i velkoobchodní sítě.
Kvůli opakujícím se erozím se Čaky rozhodl pátrat po postupech, které by lépe chránily jejich půdu. Po shlédnutí videa ze Severní Ameriky pochopil, že když se pomocné rostliny zválcují speciálním válcem v době květu, znovu obrůstají jen velmi těžko. Pokud ale částečně přežijí, vytvoří takzvaný živý mulč, který má mnoho výhod.
Dřepčík zelí neucítí
Jako živý mulč se Čakymu nejvíce osvědčil jetel inkarnát. Vytváří husté porosty, které po válcování vytvoří vrstvu silnou tři centimetry. Ta zajistí menší výpar a lepší zadržování srážek, takže má půda větší zásobu vody i v sušších měsících. Jetel jako bobovitá rostlina váže v půdě vzdušný dusík a zpřístupňuje ho jak zelí, tak dalším plodinám v osevním postupu.
Jetel si chválí zejména kvůli jeho odpuzujícímu účinku na hmyzí škůdce. Dřepčík nebo blyskáček mají velmi dobře vyvinutý čich, s jehož pomocí dokážou ve vzduchu „vyčichat“ silně vonící rostliny z čeledi brukvovitých (zelí, řepka a další.). Jakmile je ucítí, doletí za potravou i několik desítek metrů.
Jetel inkarnát však svým pachem maskuje vůni brukvovitých. Škůdci se za jeho pachem díky tomu nevydají a zelí zůstane v bezpečí.
Díky repelentnímu účinku živého mulče šetří na insekticidech. Sáhne po nich až po odumření a rozložení živého mulče, což znamená výrazné snížení spotřeby insekticidů oproti pěstování zelí bez mulče. Pokud je to možné, vyhýbá se i přípravkům proti plevelům. Místo nich raději využívá žito jako předplodinu, které má výborný odplevelovací účinek, a radličkový podmítač, který půdu narušuje jen mírně.
Sázejí bez orby a jedou jen jednou
Pěstování zelí v živém mulči vyžaduje vhodnou zemědělskou techniku. Čaky si s bratry proto doma vyrobil speciální válec na válcování mulče a pořídil si bezorební sázecí stroj. Ve videu na blogu Živé půdy je vidět jejich starý pásový traktor s válcem vpředu a sazečem vzadu, takže může provádět dvě operace jedním pojezdem. Díky pásům a ušetření druhého pojezdu se snižuje utužení půdy.
Díky pěstování zelí v porostu jetele zelináři čerpají řadu výhod. Největší rozdíl oproti konvenčnímu pěstování je v rychlosti zasakování vody. Jejich půda nyní bez problémů zvládne i silnější srážky bez hrozby eroze.
Článek byl publikován na blogu Živá půda. V případě, že jste zemědělec nebo v zemědělství pracujete, autoři Živé půdy doporučují přečíst si odbornější verzi článku na Platformě pro regenerativní zemědělství.
Výhody živého mulče
Živý mulč zabraňuje:
* erozi
* vzcházení plevele
* odpařování vody z půdy
* hubení půdních organismů slunečním UV zářením
Živý mulč podporuje:
* život v půdě
* ochranu zelí před škůdci
* zadržení vody v půdě
* vyšší intenzitu fotosyntézy na hektar
* ukládání dusíku a uhlíku v půdě
Daniel Lunter
Daniel Lunter působí jako poradce pro regenerativní zemědělství v projektu Živá půda, který pomáhá zastavit znehodnocování půdy. Vlastníkům radí, jak zlepšit kvalitu své půdy a zhodnotit ji. Zemědělcům pomáhá hospodařit regenerativně a efektivně. Veřejnost zapojuje do monitoringu eroze. U politiků lobbuje za ochranu půdy a regenerativní zemědělství.
