Zákazníci se outdoorového oblečení obsahujícího „věčné chemikálie“ vzdát nechtějí, protože nenasákne vodou. Běžné značky lyžařského oblečení proto tyto látky většinou nenahrazují, jak vyplývá z průzkumu Ekonews.
Evropské i americké oděvní značky přestávají používat „věčné chemikálie“ v oblečení, protože zejména při výrobě a likvidaci dochází k jejich uvolňování do prostředí. Jde o uměle vytvářené per- a polyfluorované alkylové látky (PFAS) vyznačující se silnou vazbou fluoru s uhlíkem, kvůli níž se v přírodě nemají téměř možnost rozložit. Mají navíc schopnost ukládat se v živých organismech a působit na ně, lidem mohou způsobit zdravotní problémy, například rakovinu, poškození jater či hormonální poruchy.
V USA platí od ledna zákaz „záměrného“ přidávání PFAS do většiny oblečení ve státech New York či Kalifornie. V Evropě se Francie stala po Dánsku druhou zemí, která „věčné chemikálie“ zakázala v některých výrobcích včetně textilu. Zároveň se diskutuje o plošném zákazu této rozsáhlé skupiny látek v celé Evropské unii.
Zákazníci zboží vraceli
V Česku naopak není vůbec snadné outdoorové oblečení bez „věčných chemikálií“ nebo také PFC-free sehnat. Test dětských bund, který před více než dvěma lety zorganizoval spolek Arnika, potvrdil vysoký výskyt těchto látek. Nejlépe tehdy dopadl vzorek od značky AlpinePro, přičemž tato česká značka se snažila již dříve uvést na trh kolekci „PFC free“. Odezva zákazníků byla negativní. „Na trhu není rovnocenná náhrada. PFC free bohužel nefunguje a zákazníci nám zboží vracejí,“ říká generální ředitel AlpinePro Václav Hrbek.
U sortimentu s „PTX membránou“ se AlpinePro drží doporučení ze strany Evropské agentury pro chemické látky a používá „věčné chemikálie“ na bázi kratších uhlovodíků C6. Předchozí generace, obecně označovaná jako C8, je už delší dobu celosvětově zakázaná.
Několik výrobků bez „věčných chemikálií“ lze nalézt v e-shopu další české značky Hannah, u lyžařského a snowboardového oblečení využívá firma voděodolnou úpravu s PFAS se zmíněným kratším řetězcem C6. Brand manažer značek Hannah a Keen Jan Štika slíbil na dotazy odpovědět po dovolené.
Jiná tuzemská značka NordBlanc v e-shopu oblečení bez PFAS nenabízí. Značka Kilpi má vlastní řadu PFC free, jde zejména o dětské outdoorové oblečení. Hrbek z AlpinePro nicméně už před časem Ekonews upozornil, že zájem českých spotřebitelů o oblečení bez PFAS je minimální, upřednostňují funkčnost.
Problém s olejem
Zákazníkům, kteří chtějí oblečení bez „věčných chemikálií“, by měl od letošního ledna pomoci standard Bluesign vyvinutý švýcarskou skupinou Bluesign Technologies. Oděvy označené Bluesign by měly být zcela bez PFAS, stejně jako produkty s certifikací Oeko-Tex.
Mezi outdoorové značky s certifikací Bluesign patří například Patagonia, Fjällräven, Jack Wolfskin, Deuter, Helly Hansen, Dope, Montec a desítky dalších. Historie švédské značky Fjällräven ale ukazuje, jak je složité zbavit se používání „věčných chemikálií“. Společnost se od nich snaží upustit od roku 2009, ale teprve v roce 2023 se jí podařilo odstranit věčné chemikálie i ze zipů.
Podle zákaznické „linky“ online prodejny Ridestore švédských značek Dope a Montec, se pro vodu odpuzující úpravu používá směs silikonu a polyuretanové emulze. „Silikon je super pružný a běžně se vyskytuje ve voděodolných produktech, zatímco polyuretan pomáhá zvýšit vodoodpudivé vlastnosti. Jediný rozdíl ve srovnání s tradičními ošetřeními na bázi PFAS je ten, že voděodolná úprava bez PFAS zatím nemá stejnou schopnost odpuzovat olej,“ odpověděla prodejna na dotaz Ekonews.
Pokud jde o „věčné chemikálie“, spotřebitelé nemají jednoduchou situaci, protože značky je zahlcují různými názvy membrán či voděodolných nátěrů. Impregnace oblečení bez PFAS značky Montec například nese název Teflon EcoElite, přičemž teflon je obchodní značka pro polytetrafluorethylen (PTFE), kterou jako první připravil chemik Roy J. Plunkett ve společnosti DuPont a při jehož výrobě se někdy používá kyselina perfluoroktanová patřící mezi PFAS.
Kdo má doma lyžařskou či outdoorovou bundu s tradičním Gore-Texem či voděodolnou úpravou na bázi PFAS, nemusí je ale vyřazovat ze šatníku. Nejlepší je prát je co nejméně, aby se látky nedostaly do vody a nešířily se dál. Kontakt s kůží je spíše okrajovým problémem. Například Státní zdravotní ústav uvádí, že PFAS se do těla dostávají nejvíce pitím kontaminované vody nebo konzumací potravin z obalů impregnovaných PFAS proti mastnotě.
Kde číhají „věčné chemikálie“ v oblečení
Voděodolná úprava – Odolnost bund vůči vodě závisí na vrstvě DWR (angl. durable water repellent), která obvykle obsahuje PFAS. Je to nejsvrchnější vrstva bund, stejně jako mnoha jiných outdoorových produktů, jako jsou stany, rukavice či boty. Když přijde voda do kontaktu s látkou bundy, shlukne se do drobných kapek a odteče. DWR úprava se postupně obnosí. Aby si udržela voděodolnost, musí být obnovena impregnačními prostředky. Alternativou DWR jsou vosky, parafíny či silikony.
Vodotěsná membrána – Je to tenká vrstva syntetických sloučenin, která zadržuje vodu a umožňuje nositeli zůstat v suchu i v deštivém a vlhkém počasí. Účinnost nepromokavé bundy závisí na její nepromokavosti – čím vyšší je hodnocení, tím lépe bunda udrží nositele v suchu. Hodnoty se pohybují od 1 500 milimetrů pro slabší déšť až po více než 10 000 milimetrů pro silný déšť. Pro většinu membrán, včetně lídra na trhu Gore-Tex, platí to, že obsahují věčné chemikálie. Alternativou jsou membrány Sympatex nebo Toray (Dermizax).
Zdroj: Greenpeace/kampaň Detox Outdoor
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
