Plné police navoněných saponátů slibujících zaručenou čistotu se dřív zdály jako vymoženost. V posledních letech se trend otočil a v mnoha domácnostech všemožné lahvičky nahradily ocet, soda nebo kyselina citronová.
Největší část uhlíkové stopy hudebního festivalu jde na vrub dopravy kapel na místo. A s tím se moc dělat nedá, popisuje dlouholetý šéf Rock for People Michal Thomes. Šetří proto životní prostředí třeba tím, že skupinám nabízí lokální potraviny a nevozí pro ně avokádo či pivo z Jižní Ameriky.
Na trhu se už několik let prodávají tašky z biodegradabilního materiálu, který slibuje jedinečné vlastnosti. V horké vodě se rychle rozpustí, ve volné přírodě mu rozklad trvá do 180 dní. Redakce Ekonews se na Solubag, jak se původně chilský produkt jmenuje, zeptala odborníků.
Rostlinnou šunku, párky nebo paštiku nabízí na svém pultu veganské řeznictví Bezmasna. Alternativy masových produktů majitelé vyrábějí podle vlastních receptur a v nabídce mají i hotová jídla.
Polyester vyráběný z ropy je dnes nejrozšířenějším textilním materiálem na světě, který produkuje nejvíce emisí oxidu uhličitého a zatěžuje tak planetu. Recykluje se přitom jen málo. Mezinárodní organizace proto vyzývá textilní průmysl ke změně.
Sezona se rozjíždí, českou přírodu opět zaplní davy turistů. Národní parky a chráněné krajinné oblasti vyzývají návštěvníky, aby všechno, co si s sebou přinesou, z přírody zase odnesli. V přírodě totiž po nich zůstávají tuny plastového odpadu, vlhčených papírků i exkrementů.
Skupina lidí z různých měst, kteří se nechtějí smířit se zamořením Česka reklamními billboardy a plachtami, zakládá iniciativu. Jejím cílem je vznik legislativy, která by často nelegální nosiče dokázala výrazně zredukovat. Jsou přesvědčeni, že je země zahlcena vizuálním smogem.
Zhruba polovina losů, které Sazka ročně prodá, se vrátí, buď jsou to ty výherní nebo s ukončenou platností. Nyní chce loterijní společnost jejich život prodloužit. Zatím je využila do podrážek „stíracích“ tenisek anebo na výrobu modulárního nábytku.
Z povrchů dětských hřišť z umělé pryže se mohou podle odborníků ze Státního zdravotního ústavu uvolňovat zdraví škodlivé látky. Obce, školy a další majitelé hřišť by proto při rekonstrukcích měli žádat od výrobce certifikát nezávadnosti, nebo nejlépe volit přírodní povrchy.
Jen v Krkonoších ročně vysbírají čtyři tuny exkrementů. Podobný problém mají i další navštěvované české hory. Své o tom ví rodák ze Šumavy Jan Šmatera, který se to snaží změnit
