Od klíčových představitelů států, kteří právě jednají na 28. konferencí OSN o změně klimatu v Dubaji, se čekají řešení, jak udržet globální změny klimatu v mezích, které budou pro lidstvo zvládnutelné a zajistí budoucnost dalším generacím. Premiér Petr Fiala však namísto toho věnuje svoji pozornost návrhu na ztrojnásobení jaderné energie.
Premiér Petr Fiala namísto jednání v rámci hlavního programu World Leader´s Summit, kde vystupují hlavy států a předsedové vlád a řeší energetickou transformaci, financování klimatických opatření i zachování biodiverzity, věnoval svoji pozornost zejména vedlejšímu jednání s podpisem „Deklarace ke ztrojnásobení jaderné energie“, kterou připravila administrativa USA.
Cíl této proklamace třikrát navýšit globální jaderný výkon do roku 2050 je však nedosažitelný a jen odvádí pozornost a finance od realističtějších řešení a to z následujících důvodů.
Jaderná energetika již desítky let stagnuje a nemá k dispozici kapacity, které by takový nárůst dokázaly zrealizovat. V provozu je ve světě 412 reaktorů o celkovém výkonu 370 GW, jejichž podíl na výrobě elektřiny je jen zhruba devět procent. Ztrojnásobení výkonu by znamenalo postavit dalších nejméně 740 velkých reaktorů o výkonu 1000 MW (nebo adekvátně násobný počet reaktorů malých). Každé dva týdny po celým příštích 27 let by musel být uváděn do provozu nový velký reaktor.
Ve skutečnosti by bylo nutné nahradit i odstavované reaktory, protože průměrné stáří provozovaných reaktorů je 32 let, přičemž 110 z nich je již dnes starších čtyřiceti let. Rozestavěno je aktuálně jen 59 reaktorů, některé z nich jsou v tomto „stavu“ již desítky let a běžná doba stavby je okolo deseti let.
I v případě hypotetického navýšení kapacit jaderné energetiky na trojnásobek do poloviny století by se její podíl na výrobě nízkoemisní elektřiny zvedl z dnešních 9,2 procenta na pouhých 10,5 procenta. Bylo by to však za neúměrnou cenu, obnovitelné zdroje lze stavět a zprovoznit nejen rychleji, ale také levněji a to včetně nákladů na nutnou akumulaci.
Nové jaderné elektrárny jsou velmi drahý zdroj, který se nedokáže prosadit na trhu bez státní podpory či přímo se státním financováním. Český vládní plán na čtyři nové velké reaktory by v případě uskutečnění přišel české daňové poplatníky a spotřebitele elektřiny draho: 1,75 bilionu korun.
Ztrojnásobení výkonu jaderných elektráren by navýšilo riziko jaderné nehody. Zejména však by znamenalo šíření jaderných technologií do nestabilních zemí a regionů a zvýšilo tak nebezpečí zneužití jadrných materiálů, a vystavilo jaderné reaktory ohrožení v důsledku válečného konfliktu.
Znásobení výkonu jaderných elektráren by také znamenalo odpovídající navýšení problému s vysoce radioaktivními odpady, zejména s vyhořelým jaderným palivem. Možnosti jeho opětovného využití jsou omezené a jiná dlouhodobě bezpečná řešení teprve ve vývoji.
Vyplývá mi z toho, že premiérovi Fialovi zřejmě jeho poradci zatajili skutečný stav jaderného průmyslu, jinak by nemohl tolik svého úsilí věnovat drahým chimérám, které potřeby rychle snížit emise z naší energetiky nedokáží vyřešit, ale jiné přinesou.
Společné evropské úsilí na konferenci COP28, které měl premiér hájit, je v energetice zaměřené na ztrojnásobení podílu obnovitelných zdrojů, energetické úspory a další opatření, o kterých jsme ale z jeho úst nic neslyšeli.
Edvard Sequens
Edvard Sequens je energetickým konzultantem sdružení Calla. Dříve pracoval ve vládní Nezávislé odborné komisi pro posouzení energetických potřeb ČR a rovněž jako externí poradce ministra životního prostředí. Působí také v radě české Klimatické koalice a v rámci Platformy proti hlubinnému úložišti.
