Nejsme na tom tak dobře, abychom mohli rušit CHKO. Chráníme nejméně území ve střední Evropě, říká ochránce
Pavel Brodecký už nemohl poslouchat, že v Česku se příroda chrání příliš přísně a že je proto třeba rušit chráněná území a CHKO. Dal si tu práci, vyhledal data a na svém Facebooku zveřejnil mapu, jak je to doopravdy. Česko chrání jen necelých 22 procent svého území, což je méně než Německo, ale i Slovensko, Polsko či Rumunsko.
Nemůžeme se zavázat k tomu, že do roku 2050 budeme bezemisní. Nejde to, tvrdí TotalEnergies v aktuálním reportu
Francouzský petrolejářský koncern TotalEnergies v nefinanční zprávě za loňský rok uvádí, že plán transformace, jež by byla slučitelná s trajektorií globálního oteplení o 1,5 °C, je do roku 2050 neproveditelný. Cíle ale potvrdil.
Ceny SDGs 2026 startují. Hledají ty, kteří už nechtějí jen přihlížet
Měníte svět z laboratoře, garáže, ulice nebo klidně přes vlastní aplikaci? Ceny SDGs 2026, nejprestižnější ocenění za udržitelnost v Česku, hledají projekty a jednotlivce, kteří přinášejí konkrétní řešení. Přihlašování probíhá od 8. března do 22. dubna 2026. Letošní ročník vyvrcholí 17. září v Praze na summitu o udržitelnosti Sustainability is not Dead.
Červený a Turek zakládají oddělení Green Dealu, ruší oddělení dekarbonizace a udržitelnosti
Ministerstvo životního prostředí čeká na apríla další velká změna. Ruší se oddělení mající v názvu dekarbonizaci a udržitelnost, celkem má zaniknout 53 míst. Zároveň vzniká nové oddělení klimatické politiky a Green Dealu, které spadá přímo pod ministra Igora Červeného.
Niedermayer: Strašně drahé emise? Hledání pravdy o nákladech dekarbonizace
Ekonomické dopady pokračujícího oteplování podle většiny expertů převyšují náklady na dekarbonizaci a s každým dalším růstem teplot se zvyšují. Neignoruje Miroslav Singer ve svém textu ekonomickou realitu?
Památkově chráněná budova a ESG: jak se Bredovský dvůr připravuje na klimatickou změnu
Správa historických budov v centru měst neznamená jen zajistit jejich památkovou ochranu a běžný provoz. Do rozhodování vlastníků a správců stále více vstupují také témata, jako je spotřeba energie, provozní náklady, klimatická rizika nebo budoucí požadavky na snižování emisí.
Vratný kelímek za 50 Kč už i na fotbale. Kluby na jejich pořízení mohou získat finance
Sportovní kluby se po utkáních potýkají s plastovým odpadem, především z jednorázových nápojových kelímků. Nadace Tipsport v rámci projektu Sport bez odpadu nabízí klubům finanční podporu na zavedení systému vratných kelímků na stadionech.
Dezinformace o klimatu dostanou na půdě Poslanecké sněmovny opět zelenou
Na půdě Poslanecké sněmovny dnes dostanou prostor dezinformace a mýty o příčinách klimatické změny a zelené politice EU. Pod záštitou poslance Libora Vondráčka za Svobodné, který aktuálně vystupuje proti větrným elektrárnám, se má konat „odborný seminář“. Vystoupí na něm mimo jiné zástupce organizace Clintel.
Financování dekarbonizace emisně náročných sektorů je podle UniCredit Bank problém
Ekonews se v anketě mezi tuzemskými bankami ptají, jakou roli hraje při udělování úvěru uhlíková stopa firemních klientů a jak obtížně se jim získávají data, podle nichž mohou posuzovat rizika související s udržitelností. Za UniCredit Bank odpovídal manažer ESG Jiří Bobr.
Máte přebytky? E.ON startuje chytrou seznamku pro sdílení elektřiny
Už rok a půl mohou lidé v Česku sdílet elektřinu, ať už z chaty do bytu nebo ze školy na obecní úřad. Klíčem k úsporám je dobré načasování. Vyrobená elektřina se musí do patnácti minut využít. Sladit výrobu a spotřebu pomůže nová platforma.
Co by nemělo skončit v kontejneru na papír: kapesníčky, pauzovací papír ani účtenky
Papír patří v tuzemsku mezi nejlépe tříděné odpady. Přesto se v modrých kontejnerech pravidelně objevují věci, které tam nepatří. Jaké jsou nejčastější chyby při třídění papíru?
Komentář: Jak hlučné jsou větrné elektrárny? Ne víc, než předoucí kocourek ve vašem obýváku
Hlučnost větrných elektráren se dostala do centra debat a dlouhých diskusí. Když se ale podíváme na fakta je situace následující. Pro lepší představu si pojďme porovnat turbínové decibely s běžnými zvuky, píše ve svém komentáři Jiří Hlavenka.
„Ve dvanácti jsem si kladla otázku, jakou mám budoucnost.“ Environmentální žal dopadá na většinu mladých
Kde končí běžná starost o přírodu a kde začíná environmentální distres? Stavy environmentálního žalu jsou v mnohém srovnatelné například se ztrátou blízké osoby, upozorňují terapeuti.
Chtějí nižší účty za elektřinu i větší nezávislost. Sousedé v Děčíně zkoušejí, jak funguje sdílení v malé komunitě
Energetickou skupinu SK Žárovka tvoří osm domácností. Jejich cílem je vyzkoušet si sdílení a zároveň poskytnout návod dalším. „Nejsme charita, ale komunitní přesah je pro nás zásadní,“ říkají.
Digitální ekonomiku omezuje množství elektřiny, ale už i vody. Finanční rizika spojená se suchem rostou
Hranice digitální ekonomiky se řeší hlavně v kategoriích výkonu, energie a infrastruktury. Kolik výpočetní kapacity bude potřeba nebo kolik elektřiny spotřebují datová centra. Mnohem méně pozornosti se věnuje zdroji, který je pro fungování této infrastruktury zásadní: vodě.
