V pražském obchodě Lidl zákazníci zvědavě okukují automat na petky a plechovky. Zatím z něj výměnou za vrácenou plastovou lahev nebo plechovku „nepadají“ peníze, ale slevy na vybrané zboží. Do budoucna však dostanou lidé za svou plastovou lahev či plechovku zpět peníze – podobně jako fungují zálohy u skleněných lahví od piva.
Německé řetězce Lidl a Kaufland patří k těm, které se v poslední době přidaly na stranu podporovatelů zálohování PET lahví a plechovek. A ministerstvo životního prostředí po letech opatrného našlapování chystá návrh zákona, který by povinné zálohování zavedl.
„Ministerstvo připraví návrh, jak v Česku zavést zálohy tak, aby všichni účastníci stávajícího systému našli svou roli,“ uvádí mluvčí ministerstva Lucie Ješátková: návrh zákona o zálohování vybraných nápojových obalů, jakými jsou PET lahve a plechovky, by měl být připraven v první půlce letošního roku. Odkdy by měl platit, úřad neuvádí, výrobci nealkoholických nápojů nicméně počítají s rokem 2025, aby se stihli připravit.
Důvodem změny je, že zálohování – jak ukazují zkušenosti například ze sousedního Slovenska, kde už systém funguje – výrazně zvyšuje míru recyklace. Plasty i kovy se pak více používají znovu, nekončí na skládkách, v přírodě či v moři, recyklace petek a plechovek zanechává menší uhlíkovou stopu než výroba nových.
Zálohování bude představovat velkou změnu jak pro zákazníky, tak pro obchodníky či výrobce nealko nápojů a piva a také pro firmy podnikající v odpadovém hospodářství.
Zákazník se bude muset naučit s petkami a plechovkami zacházet jinak, pokud tedy nebude chtít přijít o peníze. Obchody si budou muset pořídit automaty a vytvořit prostory pro skladování. Především výrobci budou muset vytvořit a zaplatit organizaci, která bude celý koloběh obalů spravovat. Firmy působící v oblasti odpadového hospodářství přijdou o cenný materiál k recyklaci, tedy petky ze žluté popelnice.
Konkrétní parametry systému zatím nejsou dané, jasné budou až z ministerského návrhu, ale mnoho věcí se dá usuzovat ze Slovenska, kde jsou, jak již bylo naznačeno, plastové lahve a plechovky zálohované od roku 2022. Svůj návrh také představila Iniciativa pro zálohování, která sdružuje výrobce, jako je Mattoni, Kofola, Prazdroj či Heineken, a už více než rok se snaží povinné zálohy prosadit – a také o nich s úředníky jedná.
Schovat a odnést
Pro zákazníka půjde o změnu hlavně ve dvou směrech. Když si v obchodě koupí svou oblíbenou limonádu v plastu nebo plechovku piva, k ceně se mu připočtou zhruba čtyři koruny. To je cena, na kterou by podle loňského průzkumu agentury Ipsos Češi v rámci zálohování přistoupili.
Jak velká nakonec záloha bude, není zatím jisté, výrobci nápojů mluví většinou o třech až pěti korunách. Vzhledem k inflaci může jít spíše o horní hranici: cílem je motivovat lidi, aby prázdnou lahev do obchodu donesli, což pro ně musí být finančně atraktivní. Na druhou stranu zase výše zálohy nesmí od nákupu odrazovat.
Například na Slovensku činí záloha 15 eurocentů, což dnes odpovídá necelým čtyřem korunám. Její výše však byla stanovena už před více než rokem a půl, od té doby se cenová hladina v obchodech kvůli inflaci dále zvedla.
Zálohované pravděpodobně budou všechny nealkoholické nápoje v lahvích vyrobených z PET, tedy polyetylentereftalátu –, a také plechovky. Záloha se bude vztahovat i na piva a nápoje do patnácti procent alkoholu. Obaly například od mléka a mléčných produktů předmětem záloh z hygienických důvodů nebývají.
Druhou podstatnou změnou pro zákazníka bude, že lahev či plechovku od vypitého nápoje nemůže zmačkat, pokud chce zálohu zpět. K tomu byl přitom dosud přesvědčován kvůli recyklaci a obecně hospodaření s odpady – šlo o to, aby se v popelnicích nepřevážel vzduch.
Neporušené lahve bude muset zákazník doma skladovat, aby je mohl odnést zpět do prodejny. Nezmačkané musí být proto, že automat na vracení je bude načítat skrze čárové kódy, které na obalech jsou. Není to kvůli tomu, že by se lahve po vrácení zpět vymývaly a znovu plnily, což bývá častá představa laiků. Ve skutečnosti se rozdrtí na vločky, vyčistí a zpracují na tak zvaný regranulát, tedy milimetrové granulky: teprve poté se z nich znovu vyrobí lahev. Plechovky se zpracovávají jinak, hliník z nich se taví a lisuje a poté může být zpracován zpět do plechovky. Tak to funguje i dnes, rozdíl ale bude, že tyto obaly nyní končí ve žlutých popelnicích s ostatními plasty, respektive v popelnicích na kovy.
Zkouška nanečisto
Nanečisto si mohou vyzkoušet vracení petek a plechovek zákazníci už nyní ve vybraných šesti prodejnách Lidlu a Kauflandu. V tomto případě zatím nejde o zálohované lahve; do automatu mohou hodit petky či plechovky o velikosti od dvou set mililitrů po tři litry. „Obaly je nutné vracet nezmačkané a bez tekutiny,“ zdůrazňuje mluvčí Kauflandu Renata Maierl.
Zákazník může do pár vybraných obchodů přinést jakékoli zmíněné obaly od nápojů prodávaných v Česku. „V rámci tohoto pilotního projektu bychom rádi vytvořili co nejpříjemnější zákaznický režim, abychom své zákazníky motivovali k vracení nápojových obalů,“ doplňuje mluvčí Lidlu Tomáš Myler s tím, že očekává, že v jedné prodejně vyberou tisíce lahví měsíčně. První týden tohoto zkušebního provozu dostal zákazník za šest lahví dvacetiprocentní slevu na balené vody, v dalším období to bude zase něco jiného. Obchody se tak snaží, aby si zákazníci zvykli lahve a plechovky vracet právě u nich.
Oba zmíněné řetězce, tedy Lidl a Kaufland, už jednají s dalšími městy, konkrétně Pardubicemi a Karlovými Vary, o rozšíření pilotního provozu, aby si ho mohli vyzkoušet lidé nejen – tak jako dosud – v Praze, Plzni, Šternberku, Olomouci a Brně. S městy musejí o této věci komunikovat proto, že právě ona zatím odebírají sesbírané plasty a plechovky a dál je posílají buď na recyklaci, anebo do spalovny, podle možností, jaké v dané oblasti jsou.
V novém systému už to ovšem bude jinak. Vybraný materiál, tedy například slisované petky, nedostanou města, ale organizace vytvořená výrobci, tak zvaný správce zálohového systému, a ta bude materiál podle podílů firem na trhu a jejich poptávky dále přednostně prodávat svým členům. Mezi nimi jsou společnosti jako Prazdroj nebo Kofola, které pak materiál dají na zpracování a použijí jej znovu na výrobu lahví či plechovek.
Kam s ní
Velké řetězce jako Kaufland či Lidl mají své postavení díky velikosti prodejen v novém systému zálohování jisté a lahve i plechovky budou vybírat. Zásadní otázka ale zní, zda bude moct zákazník vrátit lahev do kterékoli prodejny, kde si ji koupil, třeba i v malém vesnickém obchůdku nebo na pumpě.
Iniciativa pro zálohování, za kterou stojí velcí výrobci nápojů, počítá s tím, že se budou lahve a plechovky vracet na všech místech nad padesát metrů čtverečních a na všech čerpacích stanicích. Celkem by podle Kristýny Havligerové, mluvčí iniciativy, mělo jít asi o jedenáct tisíc sběrných míst.
„Spotřebitelům chceme nabídnout možnost pohodlného vrácení použitých obalů prostřednictvím husté sítě sběrných míst. Je proto potřeba široké zapojení velkých i menších obchodů napříč celou Českou republikou i nastavení všech procesů tak, aby pro spotřebitele nepředstavovaly zbytečnou zátěž,“ doplňuje za sdružení výrobců Havligerová.
Konečné, zásadní rozhodnutí o tom, kdo bude muset lahve brát nazpět, leží na ministerstvu životního prostředí. Na jedné straně jde o komfort pro zákazníka, na straně druhé jsou zde náklady pro obchody a systém obecně.
To, od jaké velikosti budou prodejny v systému a budou muset obaly brát zpět, může mít dopad i na jejich byznys a konkurenceschopnost na trhu. Pokud totiž „ze zálohovacího kola“ vypadnou, mohou přijít o zákazníky: ti nejspíše nebudou příliš chtít jezdit na dvě místa – aby na jednom lahve vrátili a na druhém je nakoupili.
Pavel Březina, předseda představenstva skupiny Coop, čítající na 2 400 prodejen, převážně těch malých vesnických – i když síť má i velké městské prodejny –, byl proto dlouho hlasitým odpůrcem záloh. Nyní říká, že když už má k jejich zavedení dojít, je třeba, aby se týkaly všech prodejen povinně. Jinak se bojí právě toho, že lidé budou motivováni jezdit vracet lahve do velkých řetězců a malým obchodům ubydou zákazníci.
„Navrhujeme, aby byl zálohový systém povinný pro všechny prodejny. Když nebudou chtít, mohou se vyvázat. Ale čím méně bude v systému prodejen, tím menší bude komfort pro zákazníky,“ uvedl Březina na lednové akci pořádané Svazem obchodu a cestovního ruchu, který si nechal spočítat, kolik je bude zálohování stát.
Z analýz postavených na datech obchodníků vyplývá, že to nebude málo. Podle neziskové organizace Centrum ekonomických a tržních analýz (CETA) vyjde zavedení systému zálohování jednorázově na 5,2 miliardy korun a dalších zhruba 1,3 miliardy bude ročně potřeba k zajištění provozu. Podle Michaela Fanty, senior analytika Centra ekonomických a tržních analýz, by se toto číslo příliš nezměnilo ani při zahrnutí všech prodejen. Ohledně jejich nákladů však zatím analytici pracovali pouze s odhady.
Výpočet přitom podle Fanty zahrnuje pouze náklady z pohledu maloobchodu. To – jak dodává – znamená, že částky neobsahují například náklady na logistiky svozu, které ponese správce systému.
Hlavní díl odhadovaných nákladů pro obchodníky představují stavební úpravy, které budou muset prodejny udělat, aby bylo kam dát automaty a kde lahve a plechovky skladovat. Další velká část půjde, jak tvrdí obchodníci, na samotné pořízení automatů, případně na úpravu dnešních modelů beroucích zatím skleněné lahve.
„Analýza počítá celkem s 2,3 mi liardy kusů obalů, které zákazníci během roku vrátí. Ty se budou muset přijmout, uskladnit, případně také odvézt do centrálních skladů a dále pak ke zpracovatelům,“ popisuje Michael Fanta, proč jsou náklady tak vysoké. Z dlouhodobého hlediska je podle něj třeba zohlednit také nutné reinvestice do automatů nebo pravidelnou valorizaci, tedy zvyšování provozních nákladů podle aktuálního vývoje inflace.
Úleva pro životní prostředí
Důvod, proč si obchodní řetězce nechávají počítat, kolik bude zálohování stát, je snaha, aby nenesly náklady na sobě. Pokrýt by je měl tak zvaný manipulační poplatek, který bude obchodníkům platit správce zálohového systému, tedy primárně výrobci nápojů.
Obchodníci argumentují tím, že by se Česko mělo vyhnout těm věcem, které se podle nich na Slovensku nepovedly. Mezi ně počítají „nespolehlivý a nedostatečný svoz vybraných obalů, nespolehlivou evidenci vrácených obalů, zpožděné platby operátora systému a neodpovídající výši handlingfees (manipulačního poplatku)“.
Tomáš Prouza, prezident Svazu obchodu a cestovního ruchu, doplňuje ještě jednu věc. „Nechceme, aby to dopadlo tak, že obchod ponese většinu problémů, včetně těch týkajících se image. Aby prodavačka musela řešit, že jí nefunguje automat, a nevěděla, co dříve dělat.“ Naráží tak na problémy na Slovensku, kde se s poruchovostí automatů v počátcích potýkali.
Jisté je, že o výši manipulačního poplatku bude ještě velký boj, protože prodejci skutečně nechtějí nést systém na svých bedrech. Na druhou stranu výrobci ho musí ufinancovat s co nejnižšími náklady, aby je nemuseli přenášet dále na zákazníka do už dnes napjatých cen zboží. Pro výrobce však nepůjde pouze o čisté náklady. Ušetří totiž na poplatcích Ekokomu, což je organizace založená velkými společnostmi, která se dnes stará v Česku o sběr odpadu a každá firma uvádějící obal na trh jí platí poplatek.
Například za půllitrovou průhlednou lahev dnes platí výrobce zhruba 14 haléřů. To sice nevypadá dramaticky, ale při milionech prodaných lahví jde o statisíce korun. Ekokomu sice nějaké poplatky z PET lahví a plechovek zůstanou i po zavedení zálohovacího systému, ale rozhodně to bude výrazně méně, i když výsledná cena zatím není stanovena.
Výrobci také budou mít v zálohovacím systému zajištěn lepší přístup k materiálu – tedy zmíněnému polyetylentereftalátu neboli PET, jehož je dnes nedostatek a je drahý. Dnes o něj výrobci nealka soupeří s dalšími firmami vyrábějícími z recyklovaného PET například netkané textilie používané na koberečky do aut či nejrůznější pásky.
Používat recyklovaný PET v nových lahvích jsou přitom výrobci „nuceni“ ze dvou důvodů. V první řadě je k tomu tlačí legislativa Evropské unie, podle které budou muset mít v lahvích od roku 2025 čtvrtinu materiálu z recyklátu, tak zvaného rPET, a o pět let později třicet procent.
Použití recyklátu s sebou přitom nese i další výhodu, a to snížení uhlíkové stopy: na tuto věc firmy čím dál více hledí. Plechovka a lahev vyrobené z recyklátu mají podle údajů Iniciativy pro zálohování až o 80 procent nižší uhlíkovou stopu, hlavně díky nižší spotřebě energie při výrobě, než když je vyrobena z původního materiálu. Což je u plechovek zpravidla hliník vyráběný komplikovaně a s velkou energetickou náročností i s dopady na životní prostředí. „Recyklovaný PET má menší emise, ale je dražší. V určitém momentu by se snad ceny měly usadit. Navíc, jak se ukazuje v jiných zemích, když jde o vlastní materiál pocházející ze zálohového systému, rozdíl v ceně není dvojnásobek, ale zhruba dvacet procent,“ uvádí šéf Kofoly Jannis Samaras.
Samaras také potvrzuje, že vysbíraný materiál budou zpracovávat v továrně na Slovensku, což také něco ušetří. Jde o tamní společnost General Plastic, kde Kofola a Mattoni koncem roku 2021 koupily třetinové podíly. General Plastic se zabývá právě recyklací, mimo jiné ze sesbíraných petek dělá drť, tak zvané vločky, a z nich vyrábí preformy, tedy jakési základy nové lahve. Do konečné podoby je pak upravují, „vyfukují“ většinou už sami výrobci.
Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že se zavedením záloh na PET a plech stoupne jejich vytřídění i recyklace. Což je ostatně jeden z cílů EU, který je třeba splnit. Česko musí do roku 2025 začít sbírat a recyklovat 77 procent PET lahví, do roku 2029 dokonce 90 procent. Plechovek se má do roku 2030 vysbírat 60 procent. Pro srovnání: dnes se podle Ekokomu recykluje 43 procent plastů, přičemž nejde jen o petky, ale i další druhy, v případě hliníku je to pouze 27 procent.
Vedlejším pozitivním produktem zálohovacího systému je, že klesne množství lahví i plechovek odhazovaných do přírody či všude mimo koše nebo do směsného odpadu. Což potvrzuje také slovenský případ.
Společnost ENVIPAK, která pravidelně analyzuje volně pohozený odpad ve 32 lokalitách po celém Slovensku, uvedla, že zatímco v roce 2020 tvořily ve vysbíraném odpadu plechovky 21 procent a PET lahve 18 procent, na podzim roku 2022 to byla už jen čtyři procenta plechovek a pět procent PET lahví.
JAK BUDOU PETKY A PLECHOVKY OBÍHAT V NOVÉM SYSTÉMU.
- Výrobce obal zaregistruje u správce zálohového systému a odvede za něj zálohu a poplatek za uvedení na trh.
- Při prodeji obchodníkovi výrobce účtuje nejen cenu za výrobek, ale i zálohu.
- Se zálohou prodá obchod nápoj i zákazníkovi.
- Po vypití vrací zákazník nezmačkanou petku či plechovku do obchodu (aby bylo možné načíst jejich čárový kód, EAN) a získá zpět zálohu.
- Obchodník pak může lahve i plechovky stlačit.
- Správce vybere od obchodníků vrácené obaly a vrátí jim za ně zálohu a zaplatí manipulační poplatek na pokrytí nákladů se zapojením do systému zálohování.
- Správce vysbírané lahve roztřídí podle barev a prodá je na další zpracování.
Zdroj: Iniciativa pro zálohování
Článek byl publikován v častopise Reportér.
Martina Patočková
Martina začínala s novinařinou v agentuře ČTK a pokračovala v MF Dnes, psala pro E15 či Reportér Premium. Jenže pak zatoužila po větší samostatnosti. Ráda chodí po kopcích, plave s ploutvemi i bez nich a chtěla by kočku.
