Sdílet elektřinu mezi sousedy půjde už příští rok. Některé komunity začaly před dvěma lety

Přestože Češi sdílet elektřinu ještě nemohou, první energetická společenství vznikají v tuzemsku již několik let. Brzy by společná výroba pro obecní budovy, podniky i rodinné domy mohla začít fungovat. Vláda minulý týden poslala do Parlamentu potřebnou novelu.

Jedno z prvních českých energetických společenství vzniklo před dvěma lety na Opavsku. S přípravami na komunitní energetiku jsou dále než ve zbytku republiky. Zatímco dnes musejí jeho členové přebytečnou elektřinu často nevýhodně prodávat do sítě, příští rok si vyrobené kilowatty nejspíš budou mezi sebou posílat.

„Už před čtyřmi roky jsme v regionu získávali skoro třetinu elektřiny bezemisně. To je nadprůměrné číslo na Českou republiku,“ říká předseda opavského společenství Jiří Krist. Ze slunce, vody nebo větru v tuzemsku totiž pochází v průměru pouze 12 procent elektřiny.

Sever Moravskoslezského kraje má pro komunitní energetiku dobré předpoklady. „Sledovali jsme, jak u nás vzniká obrovská základna zelených zdrojů. Najdete tady všechny technologie od malých solárů přes větrné turbíny až po velké vodní elektrárny,“ dodává Krist.

Spojují se obce, firmy i živnostníci

Vlastní zdroje na severu Slezska začaly budovat obce. V nevelké vesnici Mikolajice poblíž hranice s Polskem, která má necelou stovku domů, zásobuje kotel na dřevěné pelety teplem a elektřinou obecní úřad, hasičskou zbrojnici a obchod. Podobný přístroj napájí základní školu, městský úřad a kulturní dům v nedalekém Budišově nad Budišovkou. V Litultovicích, které s Mikolajicemi sousedí přes kopec, mají na mateřské školce fotovoltaiku.

Logickým krokem bylo všechny projekty spojit do jednoho. Místní starostové a firmy proto v roce 2021 založili Enerkom Opavsko. Z původních 17 zakládajících členů se počet rozšířil na padesát. Patří mezi ně vesnice i větší města, malé podniky i živnostníci. Ke společenství se začalo přidávat čím dál více lidí v průběhu minulého roku. „Marketing nám udělala krize způsobená ruskou agresí na Ukrajině,“ popisuje Krist. Nicméně přestože ceny zase klesly, nemusí to tak zůstat.

Z chaty do bytu bez spolku

Na sdílení v Enerkomu Opavsko a dalších podobných projektech stále čekají, české zákony ho prozatím nepovolují. Kabinet Petra Fialy ale minulý týden ve středu schválil novelu známou pod názvem LEX OZE II, která rozjezd komunitní energetiky umožní. Oproti původnímu návrhu, který ministerstvo průmyslu a obchodu představilo loni v listopadu, přináší současná podoba několik změn.

Mimo základní definici dvou různých druhů společenství (energetické společenství a společenství pro obnovitelné zdroje) obsahuje návrh zákona také jejich práva a povinnosti. Zájemci si založí spolek, družstvo nebo právnickou osobu a zároveň se registrují u Energetického regulačního úřadu.

Každý bude podle LEX OZE II moci být vždy pouze v jedné komunitě. Zároveň každý člen bude moci mít maximálně 10 procent hlasovacích práv nehledě na jeho prvotní investici. A mezi sebou si členové budou moci rozdělit pouze třetinu zisku.

Nová pravidla přináší návrh také pro ty, kteří si budou posílat vyrobené kilowatty například ze solárních panelů na Šumavě do pražského bytu. Aktivní zákazníci, jak je LEX OZE II označuje, budou moci elektřinu dodávat až do dalších deseti odběrných míst, aniž by museli společenství zakládat. Sdílet mezi širší rodinou nebo mezi několika pobočkami podniku bude možné od poloviny příštího roku, pokud novela včas projde Parlamentem.

Za tři roky přijdou větší projekty

Do společenství se nově má mít možnost zapojit nanejvýš tisíc členů. Omezená je i oblast, ve které se ke komunitě půjde připojit. Sdílet půjde pouze v rámci tří obcí s rozšířenou působností, nebo na území hlavního města Prahy.

Od července roku 2026 by ale měla přestat zmíněná dvě omezení platit. Za tři roky by tak mohly začít vznikat větší projekty. Do té doby by se Česko na komunitní energetiku mělo dostatečně připravit.

Sdílení se hlavně musí uzpůsobit distribuční síť. Pravděpodobně totiž přibyde větší počet malých elektráren, jejichž nápor by současná infrastruktura nemusela zvládnout.

Vznikne rovněž Elektroenergetické datové centrum, díky němuž bude jasné, kdo a kolik za elektřinu zaplatí. O jeho vybudování se postarají provozovatelé regionálních distribučních soustav společně s provozovatelem přenosové soustavy ČEPS.

Tisíc členů je pro Opavsko málo

LEX OZE II v Enerkomu Opavsko vítají, přesto některé nově zařazené podmínky podle nich přinesou problémy. „Jelikož působíme na území čtyř obcí s rozšířenou působností (Opava, Ostrava, Vítkov a Bruntál), budeme muset rozdělit sdílení elektřiny mezi členy Enerkomu do dvou zón tak, abychom vyhověli zákonu,“ popisuje předseda Krist.

„Dle mého názoru je to zbytečný byrokratický požadavek, který snad bude v dalším legislativním procesu odstraněn. V případě nutnosti se s tím vyrovnáme, stejně jako s omezením počtu odběrných míst na tisíc, což je pro spolek naší velikosti málo,“ dodává.

Další nová pravidla jako komplikace nevnímá. „Nevadí nám omezení hlasovacích práv jednoho člena na 10 procent nebo omezení rozdělovaného zisku. Tato ustanovení máme už od založení spolku v našich stanovách,“ vysvětluje Krist.

Velký krok s pár nedostatky

Novela má platit od začátku příštího roku. Z vlády ale ještě putuje do Poslanecké sněmovny, pak ji projedná Senát a nakonec ji musí podepsat prezident. Vzhledem k tomu, že Parlament čekají prázdniny, je málo pravděpodobné, že se návrh schválí včas.

„Do vzniku novely jsme zapojili co nejširší veřejnost od expertů z nevládních organizací přes distributory až po Energetický regulační úřad či provozovatele přenosové soustavy ČEPS. Výsledná podoba představuje funkční a hlavně stabilní model budoucího fungování komunitní energetiky u nás,“ uvedl ministr průmyslu a obchodu Josef Síkela.

Unie komunitní energetiky společně s expertní skupinou Frank Bold upozorňuje na byrokratické problémy spojené s omezením hlasovacích práv a dělením zisku, přesto novela bude podle unie znamenat zásadní krok dopředu.

„I když lze na návrhu kritizovat řadu ustanovení, dá se na něm stavět a poslanci mají nyní šanci zbývající zásadní nedostatky odstranit. Podobně jako komunitní zahrady, sdílená kola nebo sousedské komunity budou už brzy i energetická společenství běžným způsobem, jak být efektivnější, ušetřit a propojit místní komunitu,“ říká právnička a expertka na energetiku z Frank Bold Laura Otýpková.

Svaz moderní energetiky doporučuje spouštět sdílení po jednotlivých fázích, podobně k tomu přistoupilo sousední Rakousko. „Rozumným řešením je komunitní energetiku v Česku budovat postupně, evolučně, aby systém prošel zátěžovým testem a mohli jsme pak těžit z prvních zkušeností při budování robustnějšího systému. V horizontu jednoho až dvou let ale bude dobré, když stát omezení počtu členů komunity zruší a nechá řízení počtu vlastních členů přímo na komunitách,“ hodnotí LEX OZE II Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky.