Některé letecké společnosti či cestovní agentury nabízejí klientům koupi „odpustků“, aby si mohli kompenzovat emise vzniklé z přepravy na dovolenou či služební cestu. Odborníci nicméně takzvané uhlíkové offsety často kritizují a varují, že jejich rozšíření planetě může spíše uškodit.
Letecká společnost Ryanair nabízí cestujícím dobrovolné offsety od roku 2021. Zákazníci si mohou vybrat plnou podporu, která vychází zhruba na čtyři eura na osobu, ale závisí na délce letu. Druhou variantou je, že pasažér zaplatí fixní poloviční sumu, která údajně odpovídá polovině emisí, jež se uvolní při průměrně dlouhém letu společnosti. Za zhruba sto korun tak mohou mít „čisté svědomí“. Ale je tomu skutečně tak?
Evropské podniky produkující velké množství emisí musí obvykle nakupovat povolenky, jejichž cena se pohybuje v systému obchodování ETS v současnosti kolem 90 eur za ekvivalent tuny oxidu uhličitého. Pokud jde o létání, zatím se ETS vztahuje pouze na lety v rámci Evropského hospodářského prostoru a většina kvót se leteckým společnostem přiděluje bezplatně. Nicméně to má být do tří let postupně zrušeno a letadla budou tlačena do používání udržitelnějších paliv.
Podle Evropské agentury pro životní prostředí (EEA) vypustí letadlo při přepravě jedné osoby na jeden kilometr do ovzduší 285 gramů oxidu uhličitého. Během tisícikilometrového letu to znamená 285 kilogramů, za něž by podle ceny povolenek měl cestující zaplatit necelých 26 eur (přes 600 korun). Za čtyři eura by doletěl z Prahy sotva na hranice. Jak uvádí Ekologický institut Veronica, konkrétní uhlíková stopa letu nicméně záleží na řadě faktorů zejména na typu letadla a jeho obsazenosti.
Letectví je zodpovědné za významnou část světových emisí skleníkových plynů. Uvádí se něco kolem 2,5 procenta, i když létá méně než deset procent světové populace. V EU se podílí na emisích dokonce čtyřmi procenty a patří k nejrychleji rostoucím. Celkově se očekává, že emise z letectví se do roku 2050 zdvojnásobí.
Zkusili to a už nepokračují
Nejen nastavená cena ale u offsetů vyvolává otázky. Britská společnost Responsible Travel, zaměřující se na udržitelné dovolené, byla v roce 2002 mezi prvními, které „cestovní odpustky“ začaly zákazníkům nabízet. Stala se ale také jednou z prvních společností, která se této praktiky už před čtrnácti lety vzdala.
Odvolává se přitom například na environmentální organizaci Friends of the Earth, která offsetování kritizuje s tím, že je „nebezpečným odváděním pozornosti“. „Věříme, že prioritou cestovního průmyslu musí být snižování uhlíkových emisí namísto offsetů. Až příliš často se v rozvinutých zemích offsety používají jako obhajoba investic do dalšího růstu na základě toho, že peníze se pak dají na projekty v rozvojových zemích. Globálních cílů ale tímto způsobem nedosáhneme,“ uvedl zakladatel a ředitel Responsible Travel Justin Francis.
Tuzemské firmy offsety zatím příliš často nenabízejí – ať už se zaměřují na prodej letenek nebo přímo na dopravu. Český internetový vyhledávač letenek Kiwi nepoužívá offsety ani pro kompenzaci vlastních emisí.
„Toto téma samozřejmě řešíme a spíše se přikláníme k variantě umožnit do budoucna zákazníkům, aby si vybrali cestu na základě množství emisí, tedy s co nejmenší zátěží pro životní prostředí. Připadá nám smysluplnější nabídnout zákazníkovi alternativy méně emisní přepravy než nákup offsetů,“ sdělil Juraj Strieženec, provozní ředitel Kiwi.com. Firma navíc podle něj měří svoji uhlíkovou stopu a „interně hledá cesty, jak ji postupně maximálně snižovat“.
Ani tuzemské aerolinky Smartwings podle mluvčí Vladimíry Dufkové dobrovolný offset nenabízejí. Společnost je od roku 2021 povinně součástí schématu kompenzace a snižování uhlíku pro mezinárodní letectví v programu CORSIA. „Rovněž se účastníme programu EU ETS, kde by výnosy z prodeje emisních povolenek v systému EU ETS měly směřovat do energetických úspor, budování obnovitelných zdrojů energie a dalších klimatických opatření,“ sdělila Dufková.
Sázka na budoucí zachycování
Dalším problémem spojeným s offsety je účel, na který se vybrané peníze skutečně použijí. Rozšířeným způsobem snížení uhlíkové stopy je například výsadba stromů. Zpráva Friends of the Earth ale upozorňuje na to, že jsou již popsány případy, kdy vysazování stromů pro uhlíkové offsety ohrožuje místní komunity. Důvěrou v ně otřásl i skandál kolem certifikační agentury Verra, který popsal například britský Guardian.
Ekonews.cz nedávno psaly o projektu Sázíme Česko, který oslovení experti také považují za nezdařený příklad offsetů. Vadí jim, že Sázíme Česko zadarmo zalesní holinu, na prodaných sazenicích vydělá a vlastník lesa následně může sám požádat o dotaci. Sporné je navíc samo využití stromů jako offsetů, protože je třeba dodržet princip adicionality (to znamená, že bez daného projektu by dané množství CO2 nebylo kompenzováno), a ten zalesnění holin nesplňuje.
„Výsadba by měla být nová, neměla by nahrazovat původní a její financování z offsetů by nemělo zastupovat jinou možnou variantu – například dotace, povinné zalesnění dle legislativy atd. V Česku mají majitelé lesa ze zákona povinnost vykácený les nahradit novou výsadbou. Offsety tedy nelze využít pro náhradní výsadbu a zalesňování lesních holin, které vznikly záměrným vykácením nebo při různých kalamitách. V těchto případech se jedná o vyrovnání stavu, kdy s touto plochou zeleně se při výpočtech již počítá, a proto nepřispěje k dalšímu snížení CO2,“ uvádí nedávné společné prohlášení organizací z Klimatické koalice.
Řada společností se tak už používání stromů jako offsetů (jinak je jejich funkce samozřejmě důležitá a nezastupitelná) snaží vyvarovat. „Hodně se bráníme sázení stromů, které je stále velmi „módní“. Tam je ale problém času, který strom potřebuje, aby vyrostl natolik, aby reálně emise pohlcoval a ne vytvářel,“ uvedla loni na podzim v rozhovoru pro Ekonews Viktorie Tenzerová, která má environmentální otázky na starosti ve Vodafone.
Například britská cestovní společnost Explore! se dokonce z obecných offsetů, například podpory fotovoltaiky, přeorientovala čistě na zachytávání oxidu uhličitého, tedy takzvaný „carbon removal“, a to ve spolupráci s technologickou společností Klimate. Zatímco totiž některé techniky zachycování oxid uhličitý ze vzduchu odstraňují, sázení stromů počítá spíše s projekcemi toho, jak strom bude oxid uhličitý zachycovat během svého růstu v budoucnosti.
Irena Buřívalová
Irena prošla MF Dnes nebo ekonomickými týdeníky Euro a Czech Business Weekly. Nejradši píše o věčných chemikáliích v oblečení, ekologickém zemědělství, odpadech, rychlé módě a bioplastech.
